Philadelphia

V podstatě strašně okatý doják, který proti tehdejšímu brojení proti homosexualitě šel cestou totálního odporu. Hrdina Andy je zde podáván jako prototyp takřka dokonalého a hodného člověka, skvělého právníka a čestného muže, a strana soupeřící je až odporně omezená (ti odporní dědci mi v paměti nějakou tu dobu setrvají, ale přesto je všechny s přehledem převálcuje Mary Steenburgen se svým ohavným "Fakt"). Celá Philadelphia je vlastně strašlivě neobjektivní a černobílá, ale na svojí dobu ohromně odvážná, navrch s dokonalými hereckými výkony. I přes svoje jasné výtky musím dát pět, protože mě ten film zasáhl, a na konci slzu neuroní snad jen ten nejomezenější a nejbigotnější hlupák. (15.05.2007)

Už len tá pesnička, už len tá pieseň! Dáva taký balzam na dušu, možno lepší než akákoľvek masť na Kaposiho sarkóm. Ako osveta výborný film, aj Magic Johnson si svoje užil v NBA v tom čase. A po toľkých rokoch je zaujímavé, že Denzel Washington odvtedy nikdy nehral vedľajšiu rolu, vždy len hlavnú. Aspoň taká je aktualizácia pre rok 2023. Kam sa ale posunula doba, o tom svedčia dobre aj slová Hanksa z roku 2022, že dnes by to už musel hrať gay, heterák by nebol dobrým homosexuálom, nech by bol už akýkoľvek dobrý herec. Ľudia majú radi extrém, hoci vždy sa to v danej dobe chváli ako normál. Prenasledovať je extrém a bolo to považované za normál a rovnako tak je extrém považovať nejaké odchýlky za normu, ako dnes.. (01.07.2023)

Film se odehrává ve většině času přesně tam, kde to nemám rád: v soudní síni. Ale to by nebylo všecko. Celý mi to ještě k tomu přišlo jako reklama na USA a jejich technologickou vyspělost. V devadesátym třetím už tam píšou, jak profíci, na nejnovější IBMka, telefonujou s telefonem, co má anténu až na strop. Ale to by taky nehrálo zase tak zásadní roli. Mě ten film prostě nebavil. Tom Hanks byl uvěřitelnej hlavně díky makeupu a díky práci jiných a viděl jsem zahrát podobné role daleko líp. Možná už se i přestávám divit, proč Sean Penn za Milk dostal Oskara. Ale tady ho dostali oba. Jak tvrdí Kevin Smith: "Pokud hraješ buznu nebo dementa, Oskara máš prakticky jasnýho." Ono na tom něco bude pravdy. Ale popravdě, na tohle já u filmů vůbec nehledím. Tady mě to prostě od začátku do konce skoro vůbec nebavilo, ale zase jsem Hanksovi moc přál, aby mu to u toho soudu prošlo. Ten příběh je totiž krutá realita a fakt, že pár lidí v naší společnosti to má sakra těžký, i přesto, že za to ani moc nemůžou. (24.01.2010)

Soudní dramata mají v americkém zábavním průmyslu dlouhou tradici a výsadní postavení. Na Philadelphii je znát, že v době vzniku ji studio považovalo za svým způsobem výkladní skříň a k jejímu natáčení přistupovalo s očekáváním festivalových vavřínů. Tom Hanks byl už tehdy považován za velkou hvězdu a ideálního představitele sympatických klaďasů smýkaných osudem. Téma AIDS v 90. letech hýbalo veřejností, smrt charismatických postav šoubyznysu, k jakým patřil např. Fredie Mercury, byla ještě v čerstvé paměti. V postojích veřejnosti bylo cítit znejistění sexuálně otevřené společnosti, strach z pandemie byl všudypřítomný, obavy z nakažení byly tehdy běžné a promítaly se do nejrůznějších předsudků. V režii Jonathana Demmeho vznikl aktivistický film, který chce přesvědčovat, poučovat, vychovávat a kultivovat, a z přemíry ušlechtilé snahy nakonec vzniká ušlechtilá nuda. V první půli film ještě funguje více méně tak, jak má, v té druhé už sklouzává místy k citovému vydírání a jde s prominutím do háje. Kdo chce vidět výborné drama, které se nevyhýbá kontroverzním momentům, raději si pustí Klub poslední naděje. Tři hvězdičky nechávám jen proto, že s cíli tvůrců sympatizuji. Celkový dojem: 55 %. (28.04.2016)

Hanks nepředvádí výkon hodný Oscara. Toho měli dostat spíše maskéři, kteří odvádějí brilantní práci v každém detailu. Mnohem více zaujme progresivnější postava Denzela Washingtona, jehož změna postojů a názorů k infikovanému právníkovi je skvěle a nenásilně zakomponována do příběhu o individualitě, síle osobnosti a prosazování svých práv. Škoda, že problematika HIV/AIDS je načrtnuta příliš zkratkovitě a v podstatě velmi černobíle, kdy Tom Hanks zastupuje "čisté dobro" a pohlaváři špičkové společnosti "špinavé zlo". Díky Washingtonově výřečnosti a režijní zdatnosti Demmeho se však tato jednoduchost dá relativně v pohodě tolerovat a divák se tak může soustředit na hloubku a výpovědní sílu, kterou tento snímek bez debat disponuje. (12.01.2007)