Hlídač č. 47

Skvělý výkon Karla Rodena, který z tohoto filmu udělal dramatickou podívanou. Je to zkrátka Pan herec. Díky němu se dokážete naprosto vžít do lidského utrpení, které prožívá hlídač Douša. Krásná hudba také příjemně podbarvila atmosféru. Bohužel, tím výčet pozitiv končí a divákovi už nic víc nenabídne. Takže solidních 70% a to většina je díky Karlovi. (12.09.2010)

SPOILER: Filip Renč si pro sebe vzal obrovské sousto. Román Josefa Kopty, který pojednává o vojákovi co přišel z války za svojí ženou, kde se zaměstanal jako hlídač č. 47. Po konfliktu s člověkem, kterému zachránil život ohluchne. Poté na nějaký čas přijde o sluch, ale náhle začne znovu slyšet a i přesto nikomu nic nepoví. Koupí si hospodu, kde slyší lidi jak ho pomlouvají. Na závěr zemře, ale nikdo se nedozví, že znovu začal slyšet. Zkráceně jsem řekl celý příběh, který je naprosto perfektní. I když se Filip Renč pustil do tohoto románu, musím mu zklonit obrovskou poklonu, poněvadž on to celé pojal podle svého a zvládl vše na výbornou. Atmosféra, prostředí, kamera a velmi emoční závěr fungují jak by měli a neznát herce, nikdy bych neřekl, že je tento snímek z České kinematografie. Nemohu až na pár maličkostí (herecké výkony pár vedlejších postav) nic vytknout. Samozřejmě nesmím zapomenout pochválit Karla Rodena, protože on je skvělý herec a přesně tady se předvedl v pravém světle. Nebýt jeho celý počin Filipa Renče by šel o stupeň dolů, ale díky Rodenovi je tomu naopak. POKUD NĚKDO FILM NEVIDĚL DOPORUČUJI... 8/10 = 85% (13.03.2011)

Příjemné překvapení a rozhodně ne ztracená hodina a půl. Každopádně nic moc veselého, rodiče na to asi čtyřikrát jako na Mamma Miu nepůjdou, ale jednou by se jim to asi líbilo. Scény z války jsou slušný, sice nijak originální, ale svůj účel plní. Téměř celý film nonstop hraje hudba a pořád sněží. Je fajn, když má český film konečně nějakou stylizaci, kterou drží celou stopáž. Co se týče příběhu, tak je strašně poznat, že jde o zpracování románu. Dialogy naštěstí nešumí papírem tak často, jak je u českých filmů zvykem. Nejhůř je na tom postava hrobníka, která mi celou dobu přišla taková divná. Film ovšem stojí a padá na výkonu Rodena, který je skvělý. Zhruba v polovině jsem si říkal, že byl děj potřeboval trochu nakopnout a taky se tak stane, když hlavní hrdina začne předstírat hluchotu, přestože už slyší. Od té chvíle na mě film působil mnohem víc. Sečteno a podtrženo dobrý film, který rozhodně patří mezi ty nejlepší letos u nás natočené. (21.11.2008)

Příjemné překvapení. Ačkoli Renč nenabízí bůhvíjak režisérsky vyspělý film (copak neví, že voice-over by měl patřit vždy jen hlavní postavě? Copak neslyšel strojenost projevu Siposové a Jiráčka?), osvěžující je hlavně dramatický scénář, který se (stejně jako Roden) nepokouší o humorné odlehčení, typický to neduh českých filmů. Příběh je sice jednoduchý, ale osvěžující právě tou starosvětskostí - divák přímo cítí feeling Československa dvacátých let. A Roden si za nesměšně chlapskou a hlubokou postavu válečného veterána zaslouží minimálně nominaci na Českého lva. Zajímavost: Film už byl natočený jednou - ve třicátých letech, ve scénáři Otakara Vávry, který moc stál i o režii. Tenkrát ale ještě jeho jméno nemělo zvuk... (27.11.2008)

Filip Renč dal dohromady řemeslně velmi profesionálně zvládnutý film, a k tomu dal skvělou hereckou příležitost Karlu Rodenovi. Ten nezaváhal a jelikož už mám dost "hereckých koncertů" a "životních výkonů", řeknu jen, že se stal nosníkem celého snímku a obdařil diváka zážitkem skvělého herectví. Bude to ode mě ovšem dost nefér, protože nevyzdvihnu emoce cloumající divákem při větě "...jenom ruce si umýt." nebo při samomluvných scénkách určených právě jen pro diváka, a to stejně nebude zdaleka vše, co by se z tohoto zaslouženě Lvem oceněného představení Pana Herce slušelo připomenout. Renč tentokrát vyčaroval skvělou atmosféru, budiž mu za to chvála. A když jsme u chvály, byl by hřích nevzpomenout číhosi Pána, nepozvednout kalich a nepřipít panu kostelníkovi Vladimíra Dlouhého na zdraví a též mu nepogratulovat ke krásně vybroušené zarážce na knížky. Pokud jde o zbytek herecké sestavy, už to tak slavné není. Václav Jiráček sice perfektně zvládá svou úlohu a je divákovi (no dobře, tak mně) sympatický jako program jisté echt české Arbeitspartei, ale bohužel to není výsledek jeho hereckého umu. Lucia Siposová to pak odnáší ze všech nejhůř, až by jí bylo jednomu líto...kdyby opravdu nebyla tak marná. Je to možná smůla, ale obzvláště v konrastu s excelujícím Rodenem vypadá jako Ivan Trojan v ligovém mači za Bohemku. To vás ovšem nesmí od Hlídače odradit - pozitiva velmi výrazně převažují. A i kdyby tomu tak nebylo, stál by film za zhlédnutí kvůli samotnému Josefu Doušovi Karla Rodena. 80% (04.02.2010)