Pan Nikdo

Jak se dá strávit 133 minut? Můžu si pořád dokola pouštět reklamu na XXXLutz, navšívit vuvuzelový koncert, nebo poslouchat projevy Geerta Wilderse - cokoliv z toho je daleko smyslupnější a méně otravné, než sledování této nafoukané, manýristické, kýčovité, banální a sračkovité splácaniny, v níž je jediná koukatelná scéna - ukázka z Mughal-E-Azam, která běží v nemocniční TV... (18.07.2010)

Atmosféra vo filme Mr. Nobody je prazvláštna. Príbeh Nema Nobodyho sa premieta v rôznych a pritom súbežných časových pásmach v duchu myšlienky „máš právo voľby, pokiaľ sa nerozhodneš, všetko je možné“. Myšlienkové gro sa deje roku 2092, keď je Nemovi 118 a žije na Marse ako posledný človek, ktorý umrie prirodzenou smrťou, zvyšok populácie má zabezpečenú nesmrteľnosť. To znie v celku dobre, ale inak je to strašná somarina. Celý film sa pomaly vlečie, človek len čaká na veľké finále kedy posledný človek konečne umrie a aj to ho sklame. Ak má mat divák pocit, že si pozrie nejaký ten artový film a bude mat radosť, že mu porozumel a naplnil ho, tak smelo do toho. žiaľ bude oklamaný aj keď o tom nebude vedieť. (07.03.2019)

Kdyby nebylo kdyby... Film hojně využívá a propojuje myšlenky z již viděného,příkladem poslouží filmy jako Osudový dotek,Fontána,Donnie Darko či Věčný svit neposkvrněné mysli... z tohoto důvodu nemůžu udělit plný počet.Styl vyprávění mi z počátku nesedl ale postupem času jsem si zvykla,herci ujdou, vizuální stránka filmu a soundtrack jsou bez chyby. (28.07.2010)

Tváří se jako superkomplexní dílo o všem. Nakonec splaskne jako načančané nic, které samo obnaží svoji banalitu. Další režisér se nechal požrat svými přebujelými ambicemi a vystřihl povrchní směsku z desítek motivu a velkých témat (nesmrtelnost, Mars, butterfly effect, osud, náhoda atd.), aniž by aspoň k jednomu z nich řekl něco opravdu moudrého nebo hodnotného. Výsledek je o to otravnější, o co polopatičtější je závěrečná vysvětlovačka, která prizná, že poslední dvě a půl hodiny fakt jen sestávaly z "krásných" reklamních záběrů - a kdyby jich bylo o hodinu míň, nic se vlastně nestane. Klasický internetový hit současnosti, jenž akorát opije davy vyleštěným audiovizuálem. (09.07.2010)

Co to vidí očko mé modravé, všude kam se podívám, každou scénu z něčeho znám. Pan režisér se nechal inspirovat Pejskem a Kočičkou a odevšad si něco vzal, upekl dort, který ale nemusí chutnat každému. Jaký vy máte žaludek? Já stravitelný. Dormael má velké štěstí, že mám slabost pro Jaredovi oči a Dianinu tvář a hlavně že Sarah (i Juno) umí báječně hrát. Proto jsem mu schopna „odpustit“ jeho mozaiku krásných, byť ukradených, scén. I když mě místy rozčilovalo, co vidím, tak mě hlavně překvapovalo, jak se může PAN „režisér“, pod toto dílo s čistým svědomím podepsat. Ale když se to tak líbí, proč né, že? Mě samotné se na to taky dobře koukalo, ale prosím, na Medema už nám nešahejte!! (19.07.2010)