Mezi vlky

...VE VZDUCHU JE KREV. A SMRT..... /// Příběh několika (prej sedmi) týpků, kteří se stanou součástí bestselleru ,,Jsme v prdeli“ uchvátí (filmovou) krásou letecký katastrofy, již jistě ocení i Alexandr Borisovič Sizov (tak schválně....), dokonalým zvukem (vyju tady – teď tady a teď....je hele pejsek....), frajerským L. Neesonem (jenž předvádí, že je jedno, jestli má sráč dvě nebo čtyři nohy), chlupatejma zmrdama a očekáváním, kdo s kým dřív vyjebe. Dobrodružnej thrillerovej horor (rozhodně ne rodinnej film, jak mi s tyčí v ruce po 20ti minutách vysvětlila manželka) se spoustou zajímavejch okamžiků. Vono je ve finále jedno, jestli zdrháte ze Sibiře nebo z Aljašky. Důležitý je mít sebou dobrýho zálesáka, nemít něco s hnátou a tak nějak nenasrat ,,toho nahoře“. To jsou věci, který jsou fajn. To horší je, že prostě nečekám ,,intimní hloubavou ukecanou citovku“. Nějak mi to k tomuhle přírodnímu dobrodružství neštymuje. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Povídku ,,Ghost Walker“ od Ian MacKenzie Jefferse číst nebudu. 2.) Zrovna nelyžuju, a tak se chcu něco dozvědět (o vlkovi) do příroďáku. 3.) Film, kde se berou peněženky nemůže bejt špatnej! 4.) Thx za titule ,,Ferry“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (08.05.2012)

Čekal se drsný boj o přežití, ve kterém si postavy šáhnou až na dno. Ve skutečnosti je ale stejně důležitý příběh zlomeného muže, který se musí vyrovnat se svou minulostí. Neeson film neskutečným způsobem táhne a nebýt laciného využívání vlků (je tu podobný princip, jako v jednodušších zombie hororech – máme skupinku postav, které se musí dostat z bodu A do bodu B a vždy, když se zastaví a odpočívají, se objeví nepřítel a jednoho z nich sežere), nebál bych se nejvyššího hodnocení. V rámci survival filmů nevyhnutelné zklamání.. Ten intimní a velmi citlivý přesah v podobě ztráty a znovunalezené chuti k životu si mě ale získal. Ukázka toho, že i z kalkulu může vzejít cosi silného a osobního. (22.02.2012)

Liam Neeson si na stará kolena vysloužil post uznávaného hollywoodského herce a nutno říci, že právem. Umí se ohánět zbraní, ale umí zahrát i vážné role. Mezi Vlky (v originále The Grey) je nová verze simulace o přežití. Spadne letadlo, pár členů přežije, ovšem hlad není to jediné, co je trápí. Kromě toho je to samozřejmě pěkná zima, protože spadli bůh ví kde někde na severu a druhá věc jsou, jak z českého názvu vyplývá, vlci. Kromě lehce otevřeného konce je to příjemná podívaná a stojí za to u toho ty dvě hodiny strábit...60% (31.01.2013)

První polovina filmu je nabitá atmosférou, plná drsného a nekompromisního trosečnického dobrodružství, strachu z klimatických podmínek, hladu a především vlčí smečky. Druhá polovina je už čisté sci-fi, ve kterém se objeví takové perly jako slaňování ze skály na protější stromy v téměř vodorovném úhlu, i když je les vzdálený půl kilometru a o půl kilometru menší než skála. Čím později jednotlivé postavy odpadávají, tím trapnější jsou jejich smrti. Pronásledující vlci jsou opět inteligentní zabijáci, kteří by mohli z fleku dělat parťáky Zodiacovi a Neeson se celou dobu snaží předvést co největší psychologickou rovinu své postavy = nudí jako prase. Konec jen podtrhuje naprostou zhovadilost druhé poloviny filmu a pochcává vlastní identitu, kdy se nám celou dobu snaží říct, že je akčním survival thrillerem a závěr chce podat tak, aby vyzněl co nejvíce umělecky. Tak brutální nuda, že jsem to i zapomněl ohodnotit a okomentovat a činím tak zpětně po čtyřech měsících. 57% (17.07.2012)

Mé první setkání s filmovým rokem 2012 asi nemohlo být lepší. Překvapivě syrový survival z nehostinné Aljašské divočiny má nečekaně blíže spíše k dílům od Terrence Malicka nebo Wernera Herzoga, než k jiným subžánrově blízkým kouskům jako Přežít či Na ostří nože. Liam Neeson jako alfa samec smečky přeživších působí díky svému charisma i jako alfa samec celého hereckého ansámblu a The Grey potom působí, jako by mu byla role Johna Ottwaye napsána přímo na tělo (SPOILER: navíc, když si připomenu vzpomínkové sekvence s manželkou, tak jsem si tím skoro jist). Marc Streitenfeld mě pak ke konci svým melancholickým, poklidným, nepřítomným a emocemi nabitým hudebním podkresem donutil tu slzu ukápnout. (11.03.2012)