Líbáš jako Bůh

Celkom pohodovy filmecek bez drsnych kecov a dristov, bez prestreliek, bez super akcnych scen. A mentalite ludi zijucich v tunajsich nizinach, kotlinach, luhoch a hajoch je urcite blizsi Libas Jako Buh nez hluposti, ktore poslednych 4 - 5 rokov tocia Stevo /Seagal/, Van Damme, dalej kraviny typu Crank 2 ...... Film Mal za ucel bavit publikum a ja som sa bavil, a kedykolvek si filmecek rad pozriem znovu : 69 % (29.01.2013)

Marie Poledňáková konečně natočila trochu dospělejší film.Žádný dětský hrdinové,spíš film ze života.Romantický komedie mám rád,tady jsem ale ústřední dvojici vyloženě nepřál.Bartoška,Holubová hráli skvěle,ale Kaiser,Magálová,no prostě antisympatie jako prase.Za snahu a celkem vtipný rozuzlení dám 60%.P.S.Škoda,že tady není kolonka honocení a komentářů k hodnocení a komentářů uživatelů ČSFD.Tady bych se vyřádil. (21.11.2009)

Při sledování tohohle filmu moje duše trpěla. Ještě se mi prostě nestalo, aby mě nějaký film tolik štval a to s přihlédnutím, že po filmařském hledisku to není špatně natočený. Ale prostě takový český Deník Bridget Jonesové ženské po 50 je prostě utrpení. (28.11.2009)

Bohužel, Bůh nikoho neosvítil a múza nikoho nepolíbila. Tahle romantická komedie není ani romantická ani vtipná. Neúměrně natahovaný žánrový patvar, jehož jediná zápletka spočívá v tom, kolikrát si to Kaiser ještě rozmyslí. O nějakou psychologii postav byste nezavadili ani kamionem, ale o trapnost zakopáváte na každém rohu. Velmi slabé. (06.12.2010)

"Tak na to ti sere bílej tesák!" (06.07.2011)

V podstatě ty samé pocity jako u Ženy v pokušení. (04.12.2011)

Alternativní hmotně bezstarostný vesmír Marii Poledňákové, centrem kterého je zamilovanost, sex, roztomilé děti a vzájemná přejícnost přesně podle hesla "žij a nech žít jiné" a v kterém všechny příběhy končí vytvořením jedné družné Rodiny. Na rozdíl od Kamila Fily, který ve filmech Poledňákové vidí pouze normalizační vypnutí kritického rozumu, absenci morálky a občanské zodpovědnosti (viz externí recenze), já vidím obyčejnou duševní dobrotu a energii autorky, která zřejmě šíří stejné poselství života jako Osho, který na otázku "Jak má člověk žít život na svobodě?" odpověděl následující: "Žijte svůj život tak odvážně, jak jen to bude možné. Žijte ho plně, s nasazením, vášnivě, protože neexistuje jiný Bůh kromě života. Friedrich Nietsche říká, že Bůh je mrtev. To není správné, protože Bůh v první řadě nikdy neexistoval. Jak tedy může být mrtvý? To život existuje, vždycky existoval a existovat bude. Dovolte si to - a opakuji to znovu: dovolte si být posedlí životem. Ta takzvaná náboženství minula vás učí pravý opak. Říkají vám: "Odříkejte se." Já vám však říkám: "Oslavujte!" ... život je skutečný: cítíte ho bít ve svém srdci, pulsovat v krvi, je všudypřítomný - v květinách, v řekách, ve hvězdách. ... Tak si tedy dovolte být posedlí životem ve všech jeho formách, barvách, rozměrech - v celém spektru duhy, ve všech jeho tónech. Pokud se vám tahle jednoduchá věc podaří... Je to jednoduché, protože je to jen otázka nezasahování. Nepopohánějte proud řeky, nechte ho, ať vás odnese až do moře. Už je na cestě. Uvolněte se, nebuďte napjatí a nepokoušejte se o to být duchovní. Nevytvářejte žádné dělítko mezi hmotou a duchem. Existence je jen jedna, hmota a duch jsou dvě strany téže mince. Relaxujte, odpočívejte a nechte se unášet proudem. Riskujte, nesmlouvejte a dozvíte se víc o Bohu, protože každý správný hráč musí umět riskovat. Správný hráč nekalkuluje, ten umí vsadit do hry všechno. Představte si jeho vzrušení, když vsadil všechno a čeká... co se stane teď? A právě v tu chvíli se může otevřít okno. Tahle chvíle může způsobit přeměnu vašeho vnitřního uspořádání. Buďte opilí, zpíjejte se životem, tím vínem vší existence. Nezůstávejte střízliví. Střízliví lidé jsou jako mrtvoly. Pijte víno života. Má v sobě tolik poezie, tolik lásky a tolik šťávy. V kteroukoli chvíli můžete přivodit jaro. Stačí, když ho přivoláte a necháte do sebe vstoupit slunce, vítr, déšť... Moje představa je "tady a teď", protože neexistuje jiný prostor než tady, ani jiný čas než teď." ___ Poselství Poledňákové "vzájemná tolerantnost a život teď" je lidské a pochopitelné, ale sám film je bohužel příliš umělý, strojený, chaotický, absolutně nehumorný a je podobný spíše reklamě a mýdlovému seriálu, než opravdu dobrému příběhu. ___ Bylo by zajímavé zjistit, kolik procent diváků se dívalo na tento film kvůli známým hercům, kolik kvůli očekávání dobré komedie od osvědčené autorky a kolik kvůli stádnosti. Osobně patřím k těm posledním – zvědavcům. (29.10.2012)

Dáme do hlavní role ženskou, pak pár životních situací, který zažije každej a ona nám to cílovka sežere. Absolutně o hovně. (27.08.2017)

Ja som sa vôbec nenudil, bolo tam aj niekolko naozaj vtipných hlášok (Santa Claus je prezident celý Prahy, Vezmi si medvídka - toho plešatýho? atď.) A ten koniec s L. Bílou bol bezchybný ,,Kde jsou dopiči?!,, :D (14.04.2010)

Ale no tak proč ne, když to klidně šlo dokoukat až do konce a nenudilo to..... (05.12.2010)

Klasické české sobotněvečerní pokoukání v televizi. Nevím co bych si v tom našel, kdybych to viděl v kině. Scénky jsou někdy vyhnány do krajnosti, že už člověk kroutí hlavou a koná se takový nějaký vyzrálý, možná až přezrálý happyend. No nevím, koukat se na to dalo, ale víckrát to asi vidět nemusím. (01.11.2009)

Utahana nuda na vlne trapnosti. Herci prehravaji, az na vyjimky nezazivne dialogy, scenar o nicem. Od druhe poloviny uz mi bylo uplne jedno, jak osudy hlavnich hrdinu skonci. Nechapu, jak Bartoska, ktery stoji za takovym filmovym festivalem muze vzit takovou roli v takove sracce... (23.07.2010)

Viděla jsem v TV a reklamy pro mě byly vysvobozením!To myslím hovoří za vše. Diletantská zaprděná rádoby rodinná komedie nedosahující myšlenkově či řemeslně úrovně ani Ženy za pultem. A s Issovou, která hraje stejně jako v klipu Přemluv bábu. Magálovou jsem nikdy neprožívala a tady mě iritovala, jako ostatně všichni v čele s Kaiserem, který se čím dál víc podobá své slavné ještěrce. Bartoškovi žoviálnost nesluší. Jedinou hvězdou byl Karel Šíp, ale ten tam byl moc krátce na to, aby tuhle slátaninu zachránil. Nemohu se neopakovat a napsat, že Poledňákové ženské postavy jsou labilní hysterky. Jednou nám známí říkali, že je to super film, ať se na to u nich kouknem. Moje nechuť dívat se na filmy na návštěvě jim zachránila život. Po prvních deseti mintuách bych je zabila. Ještěže existují filmy jako Duše jako kaviár, Medvídek, Jak ukrást Dagmaru nebo Kameňáky, které dělají tomuto dílu důstojnou konkurenci v mé osobní soutěži o nejblbější filmy jaké jsem kdy viděla. A to nejsem náročný divák, jen vyznávám heslo: když blbost, tak na úrovni! (25.12.2010)

Typický produkt filmového průmyslu u nás. Do kina na něj chodí mraky lidí a film si na sebe tak v pohodě vydělá. Po filmové stránce nic zajímavého, ale koukat se na to dá. Hold jen lidé, kteří mají rádi filmy a chtějí od nich něco víc musí být rozhodně zklamáni a pokračováním už tuplem. (30.11.2013)

Šel jsem na to jako na totální peklo a trošinku mě to překvapilo. Příběhová absence mě tolik nermoutila, ani to že když neměla Maruška co by, tak to nekoupila v OBI, ale nechala Oldu Kaisera předvádět své mimické a pohybové kousky (mě to nevadí protože mi to občas přišlo regrační, ale čeho je moc toho je příliš). Jirka Bartoška byl klasik k pohledání, je ostatní postavy byli tak trochu rostotivné a divák se s nimi neměl šanci moc zblížit a fandit jim. Nu což určitě lepší, jak krokodýlové. A tím, že nejsem nějak zaměřen proti vtípkům pro lidového diváka, tak jsem se u toho i bavil. (13.04.2009)

Pardon, ale vůbec... (07.06.2009)

Nemyslím si, že je třeba Líbáš jako Bůh moc komentovat, jde jen o další mírně podprůměrný český film. Neurazí, pobaví, ale nijak zvlášť nezapůsobí a rychle na něj zapomenete. Celý film jsem měl pocit, že jsem ho už viděl - hodně kopíruje Lepší pozdě nežli později a Veselé Velikonoce , jejich kvality však zdaleka nedosahuje. (01.05.2010)

" Nato ti sere bílej tesák " (07.04.2013)

Překvapila mě ta obrovksá účast tolika herců. Potěšil Oskar Hák (pravděpodobně jeho poslední role), dobrý byl cynický Bartoška. A celý ten scénáristický trapas táhla na zádech Kamila Magálová, o které jsem doteď neslyšel a která se s tím herecky popasovala na výbornou. A ano, Holubovou nesnáším v každé roli. (12.12.2021)

Je mi padesát: Skvěle jsem se bavil! Je vidět, že Marie Poledňáková je královna dnešních komedií. Její styl vyprávění se mi moc líbil a je vidět, že ví, o čem mluví. Krásný příběh o tom, že láska kvete v každém věku. JENŽE ONO MI PADESÁT NENÍ! A Líbáš jako bůh není ani zdaleka komedie, která by mě dostala. Ani se mi nechtělo věřit tomu, že režisérka mé oblíbené komedie S tebou mě baví svět dokáže sesmolit takovou splácaninu. Nechtělo se mi tomu věřit do takové míry, že jsem se musel podívat na Jak se krotí krokodýli. Poté, co jsem uviděl i toto, uvěřil jsem. Poledňáková se vyžívá v množství postav a jako mozaiku skládá jejich příběhy vedle sebe bez jakéhokoliv řádu. Divák je proto nucen zhlédnout několik nepodstatných charakterů a příběhů. Samotné vyznění lásky ve středním věku se zbytečně utápí v dávkách trapného humoru tlačícího se za každou cenu na povrch. Charaktery některých postav jsou nevyzpytatelné jako plyn na Ukrajině. Role Bohunky je bohužel ta nejhorší a mrzí mě, že to odnesla právě Eva Holubová. Nový snímek Poledňákové se od "krokodýlů" v mnohém ale polepšil. Naštěstí tu nenajdeme takové karikatury jako Dana Nekonečného a naopak celé to stojí na výkonech ústředního páru. Oldřich Kaiser svou pózou mile překvapil a společně s Kamilou Magálovou jsem jim věřil, že si ten život opravdu užívají na plný pecky. Neméně dobrý byl i Jiří Bartoška, jehož hlášky byly asi jediné vtipné. Zbytek postav bohužel působil jako hadroví panáci (I ty, Arnošte!). Pokud se chcete bavit u vtipů typu: řekni prdel - prdel - hahaha, tento film vám dává možnost. Celý ten tyjátr je ve výsledku mnohem lepší než "krocení krokodýlů", ale ani ta pěkná kamera Martina Duby, ani zmiňované herecké výkony nenahradí ten fakt, že celé to je o ničem. (Až mi bude padesát, podívám se na ten film znovu, kdyžtak tuto druhou část mého komentáře smažu ;-) ) Prozatím 2,5 (zaokrouhluji dolů) (06.02.2009)