Dear John
Milý John
Dear John
Režie:
Lasse HallströmScénář:
Jamie LindenKamera:
Terry StaceyHudba:
Deborah LurieHrají:
Channing Tatum, Amanda Seyfried, Richard Jenkins, Henry Thomas, D.J. Cotrona, Cullen Moss, Gavin McCulley, Keith Robinson, Scott Porter, Leslea Fisher (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Jejich romanci poznamenala válka. Jedinou naději na společnou budoucnost představují milostné dopisy... Americký spisovatel Nicholas Charles Sparks patří mezi nejúspěšnější autory současnosti, na svém kontě má celou řadu mezinárodně úspěšných bestsellerů. Sparks bývá označován za krále romantiky, podle jeho románových předloh už bylo natočeno jedenáct celovečerních filmů. Mezi ty nejoblíbenější patří Vzkaz v láhvi (1999), Zápisník jedné lásky (2004) nebo Milý Johne (2010). Jak název posledního uvedeného titulu napovídá, ústřední motiv představuje milostná korespondence. Ta se stává jedinou formou komunikace mezi členem speciální jednotky americké armády Johnem Tyreem a jeho dívkou Savannah. Společensky nesourodá dvojice se do sebe bláznivě zamiluje během letních prázdnin v Jižní Karolíně. Po ročním odloučení vyplněném vytrvalým dopisováním ale jejich naději na společnou budoucnost naruší teroristické útoky z 11. září 2001. Loajální John se přesouvá na válečnou misi na druhý konec světa, kvůli nejistému vývoji navíc vnímá jako svou povinnost službu znovu prodloužit. Dobrosrdečné Savannah ale život bez jeho blízkosti nedává smysl, proto se jednoho dne rozhodne udělat nejtěžší krok ve svém životě a odesílá poslední dopis, který má představovat definitivní tečku za jejich osudovou láskou. Ústřední milostný pár ztvárnili hvězdní herci Channing Tatum a Amanda Seyfriedová. (Česká televize)
(více)Recenze (452)
Kombinace Tatuma a Seyfriedové mi v téhle polozapomenuté romanci seděla i více než dvojice Gosling/McAdamsová v obdobně laděném Zápisníku jedné lásky. Je to už řada let, co jsem tohle drama viděl, ale pamatuju si, že mi na něm vůbec nic nerušilo. ()
....Pozvoľna plynúci príbeh, ktorý síce neurobí vo vašom srdci dieru, ale zanechá dojem ľahko melancholický. Príbeh neprinášajúci závratné a srdcervúce scény. Naproti tomu však nesie so sebou posolstvo....posolstvo a silu dopisu...***/**** ()
Vyčítat romantickému filmu, že je moc romantický, je asi nesmysl, ale tolik sladkobolnosti najednou je opravdu moc. Takové umělé citové vydírání a prvoplánovost jsem od režiséra bombastických filmů, jakými jsou Co žere Gilberta Grapea, Pravidla moštárny, Čokoláda, opravdu nečekal. Ach jo ... ()
Trochu přecitlivělá, leč hezká romantika. Láska na dálku je fakt pech. Channing a Amanda jako pár fungují dobře, jen v některých scénách herecky né úplně přesvědčivý (snad špatnej scénář :-) ). Co tenhle film povznáší je vztah syna a otce, skvěle hrajícího Richarda Jenkinse. 70 % ()
Sladké, zamilované, plné lásky, dramatické, smutné, uplakané × moc sladké, chladné (jestli mě dokážete pochopit. Aneb proč to dělat jednoduše, když to jde i složitěji. Jejich vztah mi přišel docela studený, jak už tu někdo vytnul. Spíš to bylo hlavním představitelem, než představitelkou. Děj opravdu plakací, hlavně poslední scéna s tatínkem. Film, pro každou romantickou duši, co si ráda popláče. ..taky se občas choval teda jako kretén.. ()
Dopis, druhý dopis, tretí dopis, miliónty dopis. A ešte niečo. Zasa dopis. Bla, bla, bla. Totálna, nudovatá, nuda! ()
Lasse Hallström na stará kolena odhodil zbytky studu a začal točit sentimentální vyprávěnky, za které ho kritika stíhá nepřejícnými recenzemi. Svým způsobem je v tom Lasse nevinně: neznamená to, že by točil horší filmy, pouze se zaměřil na obecně opovrhované žánry pro nenáročné, upustil od obvyklých intelektuálních kudrlinek, zato si podržel vysokou řemeslnou zručnost a v žánrových vodách nezvykle vysokou míru soudnosti a vkusu. Je nesmyslné tento tvůrčí obrat charakterizovat jako úbytek tvůrčích sil nebo zaprodání se běžné komerci. Recenzentům s takovýmito argumenty zřejmě uniklo, že Lasse vždy tíhnul ve svých filmech k zjednodušujícím zkratkám a jeho filmy byly přes deklarovanou artovost spíše intelektuálním popem. Osobně se tedy přikláním k interpretaci (byť nepodložené), že stárnoucí mistr ztrácí chuť předstírat myšlenkovou náročnost a otevřeně dává průchod svému zalíbení v sentimentu. A jde mu to v daném žánrovém rámci zatraceně dobře. ()
Sladoučky až do konce, ale tak strašně sladky, až se to už příšerně hnusí. Zamilovany hrdličky, postiženy děcka, koně, jeho blázen tatik žije jen pro mince, odloučení kvůli válce a ještě k tomu útok z 11. září, no to už snad vyhrabali všecko, co tam mužou dat, aby z toho udělali tuhle trapnou vyumělkovanou milovačku. Romanticky filmy teda fakt nemusim, ale tohohle zamilovanyho vrkáni sem měl plny zuby hned po pul hodině. Ten se rozejde s ní, pak se omluví a daj se zas dohromady, pak ona s ním, zas se omluví, zas sou spolu, pak si vezme někoho, skoro ho zabijou, umře mu tata, atd. a konečně to končí - no to byla zas chujovina. ()
Ty dva týdny byly pro oba to nejhezčím co zažili. I když se John (Channing Tatum) musí vrátit zpět do služby k Zeleným baretům, se Savannah (Amanda Seyfried) si slibují, že si budou co nejčastěji psát a po roce, jakmile Johnovi mise skončí, už budou spolu navždy. Ale 11.září 2001 veškeré plány změní - John je se svou jednotkou nasazen na Blízkém východě a mise se stále prodlužuje, a Savannah už nechce dále čekat. Poslechne John volání srdce a opustí své spolubojovníky, nebo dá přednost povinnosti před láskou?... Z celého filmu mne nejvíce zaujal herecký výkon Richarda Jenkinse (Johnova otce), jehož pomalé "psychické" chátrání bylo tak dokonale zahrané, až mne z toho mrazilo v zádech. O to víc v kontrastu s tím působil "dřevěný" herecký výkon Channinga Tatum (stále jen někde postával a koukal, bez jediné známky emocí) a Amandy Seyfried (která to alespon vynahradila tím, že se na ní moc hezky koukalo). Ale rozhodně nemohu Hallstromovi upřít jeho filmařský um - i když víte (resp. doufáte) jak film skončí, stejně prostě musíte těm dvěma držet všechny palce, aby to klaplo.. ()
Hmm, lehce jsem proletěl několik vedoucích příspěvků v diskuzi a nevěřím vlastním očím. „Vše je umělé a nechtěné? Hrdinové a jejich láska vás neosloví? Scénárista se nás snaží unudit? Vymýt mozek sentimentem…?“ Tak to jsme asi sledovali jiný film. Jsem jiného názoru. Úplně ze všeho nejvíc mě zajímalo spojení drsného Channinga Tatuma (z Let’s Dance) a něžné Amandy Seyfried. Byl to trochu risk, ale povedl se. Hlavně tedy Channing Tatum hrál skvěle, ale pravda, Amanda nebyla o nic horší. Krásná ukázka toho, jak důležitá je volba hlavních postav. Když se povede (jako tady), je vše hned jednodušší a pro diváka příjemnější a stravitelnější. Dva lidé, dva odlišné charaktery, velká náhoda, láska jako trám a jak pěkně to jiskřilo. Ano, uznávám, příběh byl jednoduchý, to ale není v romantických filmech nic neobvyklého. Jedna velká láska, chvilkové vzplanutí, poté jen psaníčka s nadějí, že se zase brzy uvidí a do toho všeho válka… holt doba jim nepřála. Když se nad tím tak zamyslím, děj je fajn, nechápu zdejší kritiku. A není ani tak předvídatelný, což vždycky potěší. Prostě nic převratného, ale pohladí na duši, má šmrnc a někoho možná i dojme (třeba mě). Co víc čekat od romantického filmu. Rozhodně bych se nepouštěl do srovnání s Notebookem. Srovnáváte nesrovnatelné. The Notebook je samozřejmě o dost lepší a je to vlastně jeden z nejlepších a nejdojemnějších filmů o vztahu dvou lidí, který jsem kdy viděl. Stejně tak jiné snímky od Hallströma, jako Čokoláda nebo Pravidla moštárny, jsou kvalitativně někde jinde. Nelze objektivně srovnávat. Ano, Dear John určitě nebude Hallströmovo mistrovské dílo, zvlášť v porovnání s výše vyřčenými filmy, které se už dnes prostě řadí mezi klasiky a které jen tak něco nesmázne - rozhodně ne "tuctová" romantika. A na druhou stranu srovnáváte s Remember Me, jo? Že se vám tady zdála ústřední dvojice sympatičtější? Hmm, jestli vono to nebude Pattinsonem (pro hodně lidí dneska Pattinson = špatný film). Ale nechme toho, to nemá smysl. Kdo jde do jakéhokoliv filmu už předem s tím, že "ten a ten je lepší, tečka a ten horší, tečka" vždycky si důvody pro kritiku sledovaného filmu najde. Proto říkám, že Dear John je dobrý film a i když bych normálně volil tak tři, maximálně čtyři hvězdičky, dávám plný počet. Ne jen z toho důvodu, že vidím nelichotivé komentáře v diskuzi, ale taky proto, že tak slabé procenta si tak milý a až neskutečně dojemný a smutný film prostě nezaslouží. Dnes viděno po druhé a za sebe říkám, že mě tedy chytl za srdce…. ()
Tenhle film lehce zachraňuje Channing Tatum a Amanda Seyfried.. Trošku zaspoileřím = jeden páreček se do sebe zamiluje během čtrnácti dnů o prázdninách a hodně sporadické korenspondenci.. ale je to vlastně životní láska.. kupodivu jim to moc dlouho neklapalo, ale oba je to sebralo a každej se obětoval za "správnou" věc a nakonec si to po letech vyříkali s otevřeným koncem.. Asi jsem na tento druh červených románků příliš skeptická.. Ps: Co má pořád Nicholas Sparks s těma dopisama? Trpí nějakou formou grafomanie? ()
Nádherný válečný romantický film s mým oblíbencem Channingem Tattumem. Role, kterou hrál mu skvěle pasovala, a obstál na výbornou. Amanda se k němu hodila. Jako herečku jí mám ráda a tuhle roli zvládla taky skvěle. Hrozně jim to pasovalo. Film, který mě dohnal k slzám a zasloužil si u mě TOP! ()
První půlka nudná, druhá pitomá. Asi tak by se daly shrnout moje dojmy z Milého Johna. Je pravda, že spousta věcí mohla dopadnout mnohem hůř a některé se dokonce povedly (vizuálně krásná scéna nad hořícími dopisy, překvapivá postava manžela atd.). Celkově se ale jedná o povrchní, nesoudržný, rozvleklý a prostě nezvládnutý film. Absence jakékoliv hloubky by se ještě dala teoreticky odpustit, kdyby se jednalo o něco na odpočinutí u obrazovky, jenže tady se nekoná ani guilty pleasure. Co víc, když celý sál vybuchne smíchy u scény, která vůbec být vtipná nemá, bude něco špatně. To něco je u zatím posledního snímku Lasse Hallströma skoro všechno. Škoda. ()
Když jdete na tohle do kina s nejkrásnější holkou vůbec, tak je to na plnej počet a film vás vlastně až tolik nezajímá. ()
Zápisník je nechutně ještě o dvě tři kostky sladší. Tohle se cucat jakž takž dá. 2,5* ()
Jedno velký překvapení. Jak po stránce hereckých výkonů, samotných herců. Nádherný příběh. Všechno skvělé dokonalé, ale četla jsem knihu.. takže.. :-) ()
Pro mě to bylo opravdu silné. Hlavně takový snímek, kterému jsem to všechno věřil. Nebylo to přehnané a bylo to opravdu ze života a to je hlavní síla tohohle filmu. ()
film mě teda absolutně emocionálně strhnul, scény mi nepřišly přeslazené, ale naopak uvěřitelné, hlavně pak ke konci, to je prostě typická realita, no ideální romantický film pro osamělé večery:) ()
Milý Johne, „děkuji“ ti za dvě hodiny předvídatelně unylé až dětské romantiky, příběhu prostého vojáka a altruistické blondýny, příběhu plného válečných a životních ztrát a záhady nikláku. „Děkuji“ ti za vtloukaný amerikanismus, patriotismus, poštovní lobby a romanci, která potěší snad jen pouze velice citlivé duše. „Děkuji“ ti za dvě hodiny neskutečné nudy, nehrajícího Tatuma a o něco více hrající Seyfried. „Děkuji“ a vícekrát ne. ()