Muži, kteří nenávidí ženy

Kulyk nečetl knihu, protože nestíhá. Není tedy ovlivněn předlohou a může hodnotit pouze filmové dílko. - Švéďáci uměj žít. Chlapici si krátí čas depresivními potulkami po divoké severské krajině, popř. v ještě divočejší nordické hlavě. Kočeny si surfnou rády po netu, protože v cizích kompech jsou občas perličky na dně, a když jim termín dovolí, olíznou si s kamarádkou polárky. Investigativci investigativně investigují. A když je nuda největší, ďouča ve sklepě zaječí. U čehož se sejdou všichni klíčový ikeomilové a gradují. I přes příznaky určité provinčnosti, respektive i přes jisté nedodělky, se jedná o bezzávadovou detektivku, natočenou velice solidně. Hvězda navíc za evropský původ. (25.04.2012)

Špičková mrazivá detektivka s parádně gradovaným vyšetřováním. Škoda ale příliš velkého množství motivů, jejichž dořečenost na konci absolutně zabíjí šance na jakoukoliv katarzi (naopak, výsledný dojem dost rozmělní)... A také škoda zbytečné expozice postavy Lisbeth. Ja je sice nezbytná pro druhý a třetí díl, ty jsou ale z hlediska série zbytečné. Lisbeth mohla do příběhu vstoupit scénou u ní v bytě a film tak mohl být kratší o bezmála 20 minut. Muži, kteří nenávidí ženy jsou špičkovým filmem sami o sobě. Pokračování nikdy vznikat neměla. (17.01.2011)

Valná většina rozladění v komentářích je způsobena obvyklým porovnáváním s knižní předlohou a končí stejně obvyklou lamentací nad tím, že ve filmu (logicky) schází či nemají prostor některé postavy, motivy či prvky. Tenhle problém mě minul, protože od narození dětí času dramaticky ubylo a ten, který zbývá, věnuji filmovému světu. Takže knižní bestsellery typu Milénia se ke mně pravidelně dostávají až prostřednictvím filmové verze. Muži, kteří nenávidí ženy se s lehkou nadsázkou dají označit za evropskou variantu temných thrillerů typu Mlčení jehňátek. Pátrání po dávno ztracené dívce z bohaté podnikatelské rodiny se postupně mění v honbu za běsy minulosti a ústí v odhalení pachatelů dlouhé série brutálních vražd mladých žen. Od rutinních hollywoodských blocbusterů se liší pomalejším tempem, určitou uměřeností (umím si opravdu představit nepoměrně akčnější, krvavější a celkově efektnější verzi téhož). Švédský snímek se řekl bych až záměrně vyhýbá velkým jménům a známým tvářím, které by i evropská kinematografie bez problémů dokázala poskytnout. Neokoukaní herci přitom hrají jako z partesu a bodují spolu s výbornou kamerou, která spolu se skvělým zneklidňujícím soundrackem vytváří pochmurnou atmosféru světa, kde můžete od kohokoliv čekat spíš ránu ze zálohy než vstřícnost a přátelství. Svou nikoliv bezvýznamnou roli hraje díky vé tvrdosti i švédština - je lepší dát přednost otitulkovanému originálu. Základem úspěchu snímku je ale propracovaný kvalitní scénář a především postavy, kde kontrastní dvojici tvoří tvrdohlavý, nicméně splehlivý a v osobním životě konzervativní investigativní novinář Blomkvist. Jeho akčnějšním a drnějším protipólem je pak punková hackerka Lisbeth, která s oblibou pátrá po zločinech, co sama nespáchala. Její charakter se stále pohybuje na hraně ať už činy nebo schopnostmi a jde o postavu, která jakoby pronikla do příběhu ze stránek komiksu. Díky svérázné otcově "výchově" a sexuálním lekcím od svého dohližitele nemá důvěru k mužům a experimentuje s lesbickými vztahy. Islanďanka Noomi Rapace jí sice zahrála přesvědčivě a dala jí zajímavou a přitažlivou podobu, jenže Lisbeth je už ze své podstaty natolik "cool", že mám s jejím přijetím určité problémy a kdyby se tady jen trochu víc tlačilo na pilu, ztratila by se úplně její uvěřitelnost. Film se díky své profesionalitě dá považovat za kvalitní výzvu současné americké dominanci v komerční oblasti. Nejde o žádný výlučný a odtažitý art, ale chytrý, napínavý midkult pro širokou obec filmových diváků. Celkový dojem: 80 %. (20.07.2010)

Kvalitní kriminální thriller, který nabízí netradiční duo vyšetřovatelů: zneuctěného "zuřivého reportéra" a goth hackerku s narušeným vztahem k opačnému pohlaví. Napětí a tajemství. Ponurý, zapomenutý zločin z vylidněného severu, který stále čeká na své odhalení. Pro ně člověk snáze odpustí některé podstatné chybky a berličky: z počátku je to třeba všemocné hackerství Lisbeth. Nebo důvod, proč starý Vanger tak dlouho neiniciuje žádné vyšetřování. Atd., atd. Těch drobných prohřešků je celá řada. Řekl bych: "Sedm se slabším vrahem, ale zajímavějšími vyšetřovateli." Slabé ****. (17.08.2010)

Bylo mi jasné, že do filmu se z knihy nemůže nikdy vejít všechno, ale předloha stejně dostala na frak víc než bych čekal. Snad jedinou změnou k lepšímu bylo, že Blomkvist po Harriet pátral proto, že si ji z dětství pamatoval. Jinak jsem byl a pořád jsem dost v rozpacích. Všechno mi přišlo příliš uspěchané, dokonce i to tolikrát vzpomínané znásilnění (a odplata), scénář spoustu věcí vyloženě nakousl jen proto, aby se ve filmu objevily, a hned od nich utíkal jinam... Skoro to ani nestačilo mít atmosféru, hernajs. Kniha stojí a padá s postavou Lisbeth Salanderové a já byl původně rád, že si ji zahrála Noomi Rapace. Nakonec mi ale moc vhodná nepřipadala, především byla málo podivná. V tomto ohledu proto dost sázím na Rooney Maru z amerického remaku, která z fotografií vypadá mnohem nevšedněji. Dávám dvě a půl hvězdy, a to hlavně proto, že po hodině jsem si říkal "Hm, kdybych teď usnul, nic by se vlastně nestalo". A to nebývá dobré znamení. (20.10.2013)