L'homme de chevet
Cartagena
Režie:
Alain MonneKamera:
Antoine RochHudba:
Florencia Di ConcilioHrají:
Sophie Marceau, Christopher Lambert, Margarita Rosa de Francisco, Rodolfo De Souza, Linnett Hernandez Valdes, Salvatore BasileObsahy(1)
Krásná Muriel (Sophie Marceau) nenašla nikoho, kdo by se o ni postaral. Bývala volná jako pták, po vážné autonehodě ale ochrnula a stala se vězněm svého vlastního těla. Leo (Christopher Lambert) neměl kam jít. Alkohol zničil poslední střípky jeho boxerské kariéry a zvláštní náhoda ho přivedla právě ke dveřím Muriel. Stal se její chůvou, kuchařkou, hospodyní, přítelem a pokusil se v ní probudit touhu znovu naplno žít… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (59)
Jeden je zlomený na těle, druhý na duši. Náhoda, která je svede dohromady, dává oběma naději. Zlomenému na těle možná zachrání duši, zlomenému na duši možná tělo i duši. Netradiční, pozvolna plynoucí příběh, který je dojemný aniž k tomu potřebuje tklivě plačtivé scény a pozitivní, aniž k tomu potřebuje sluníčkový lid. Vděčí za to skvěle prázdnému Lambertovi a (a to především) skvělé Marceau, která dokáže rozehrát velké emoce, aniž se hne. Snad jen ta boxerská linie působila nejen poněkud rušivě, ale také křečovitě a občas dokonce nesmyslně. Jako by byla dodatečně hrubou silou narvána do původního již hotového příběhu. Neustále překáží v cestě a vnucuje se tam, kde bych raději sledoval podrobnější rozvíjení vztahu mezi Muriel a Leem, Leem a Luciou a Luciou a Muriel. ()
Pěkný příběh, který stojí na zajímavém příběhu s poutavými odbočkami (box, život boxerky) a na vynikajícím hereckém výkonu Sophie Marceau. Christopher Lambert taktéž potěšil a totéž platí o hercích v dalších vedlejších úlohách. Snímek je trochu podobný novějšímu Intouchables, avšak zde není příliš prostor pro komediální rovinu. I přesto se však jedná o kvalitní film, který dovede zapůsobit a zaujmout. ()
Smekám před těmi, kteří takovou práci vykonávají a dokáží jí dělat srdcem. Stále si ale myslím, že by tuto práci neměl vykonávat muž. Má totiž svá specifika. Ale zvládnout se to dá. Pár měsíců jsem chodila vypomáhat s paní, která měla Alzheimerovu chorobu. Pořád jsem se k ní chovala jako k člověku, k živé bytosti, která měla všechny potřeby jako kterýkoliv jiný člověk, jen měla tohle vážné omezení. Nehoda je sice trochu jiný případ, ale jinak je to to samé. Škoda, že Christpher Lambert měl permanentně nainstalovaný výraz vycpaného vlka. Chápu, že hrál alkáče, ale ten výraz mohl trochu změnit. Vždyť tu několikrát ukázal, že usmívat se umí. Jedna ztrápená duše našla druhou. Opravdu je tu plno citu, emocí a hlavně skutečné lidskosti. Občas lidi rádi zapomínají, že jsou lidmi a ne dobře namazanými stroji. Hezky jsou tu ukázány i obyčejné maličkosti, které člověku dokážou udělat radost. ()
Tentokrát musím poděkovat za dabing Jiřího Štěpničky, který dal alespoň verbální emoce postavě Lea, když jsem se jiných od Lamberta nedočkala. Díky tomu jsem si vychutnala tento nádherný komorní příběh, postavený na hlavně na dialozích. Pravdou je, že postava boxerky byla nesympatická a místo toho, aby u mě vzbuzovala zájem, byla pro mě celkem zbytečná. Místo ní bych raději vyladila konec, který film nečekaně a celkem zbytečně rychle ucvakl. ()
Tento film se zrodil pod šťastnou hvězdou.......... Film působí velmi smutně a je na divákovi, co pro něj bude smutnější, zda ochrnutá žena po autonehodě nebo její pečovatel, profesionální boxer alkoholik, který možná ani neumí číst. CITÁT - Hele akademiku, běž raději udělat čaj.......... Příběh plný citů a emocí podpořen povedenou kamerou a pěknou hudbou ( Florencia Di Concilio ). ()
Reklama