Modlitby za Bobbyho

Je li vaše matka ortodoxní kudlanka mající na všechno v rukávu nějaký ten veršík z evangelia, můžete na trochu té teplé, živočišné kolonoskopie rychle zapomenout. Svěříte se jí, že jste mladistvý gay a ona okamžitě vytáhne na kruciátu za vaše odbuznění. Když se jí však tu bukvici z vaší makovice nepodaří vyrecitovat ani sáhodlouhým seznamem mrtvých apoštolů, následovaným házenkářskými výsledky, pošle vás tam, kam jste vždy toužil. Do prdele. Teda vlastně do Portlandu. K sestřenici. Konečně můžete volně píchat. Teda vlastně dýchat. Nový, fešný kolík z liberální rodiny kontra katechistická výchova a ztráta maminky jako mentálního guru vám však v hlavě způsobí hormonální moulinex, až si z toho zaplachtíte z mostu. Mamá je zdrcená! Homosebevrah!! Noční můra všech katolíků, permanentka to hell!! I já jsem zdrcen! Ripleyová - Neripleyová, začíná pravá televizní, nízkorozpočtová nuda (ale čtyřkám asi kapesník zvlhne). Jak správná kudlanka vyřeší morální dilema? No snaží se přece najít nějaký ten ospravedlňující házenkářský výsledek. Prudí místní flanďáky tak dlouho, až jí z toho "hrábne" a nalezne evangelium všech evangelií: Selský rozum 1.1! Ten jí řekne, že vlastně vždycky toužila podporovat homokarnevaly. Čert vem Bibli... (05.03.2010)

Prayers for Bobby pro mě bylo obrovské překvapení. Samozřejmě jsem o nominacích na Zlaté globy věděl, stejně jsem k filmu přistupoval s určitým despektem. Zbytečně. Film je neuvěřitelně napěchován emocemi, které se mnou cca ve druhé třetině cloumaly ze strany na stranu. Takovýhle direkt jsem si od Russella Mulcahyho nepředstavoval (viz jeho sice překvapivě koukatelný Resident Evil 3, ale to je úplně jiný žánr). Obsazení většinou neokoukanými tvářemi vyšlo a díky tomu se mi podařilo ponořit se do nitra dění jako již dlouho ne. Sigourney samozřejmě nezklamala a její nominaci naprosto chápu, nenáviděl jsem ji téměř celý film a nejraději bych ji uškrtil vlastníma rukama. V současné době se filmy, zaměřující se na 4% tématiku, moc netočí. Když ano, tak o nich nikdo neví. Já sám tohle téma nějak extra nevyhledávám, tady však mé emoce dostaly pořádně zabrat. Já byl spokojen a jsem zvědav na ostatní nominanty. (10.01.2010)

Filmy, které si berou na mušku kontroverzní témata, nejlépe podle skutečných událostí, jsou většinou adepty na různé ceny. Jak se společnost chová k homosexuálům a proč se i zdánlivě přemýšlejíci lidé chovají k chlapům na chlapy jako idioti z pralesa, to je současné téma. PRAYERS FOR BOBBY vypráví skutečný příběh teplýho kluka, který i když je v podstatě slušný a žije v normální rodině, skončí jako nevyrovnaná troska kvůli tomu, že jeho náboženská matka (moje oblíbená Sigourney Weaverová) nedokáže akceptovat jeho orientaci, protože jí Bible charakterizuje jako hřích. Tohle je ale jen půlka filmu, překvapivě, protože hlavní postavou je matka. Weaverová přesvědčivě zahrála Biblí posedlou maloměšťačku, která zvolí víru před dobrým vztahem se svým synem a později se její zaslepená víra začne pod tíhou výčitek mlátit se zdravým rozumem a logikou. I když je TV film natočen jako korektní neškodný film s poučným koncem (který se jen občas režisér trapně zpestřuje pár barevnými filtry nebo otřesy), příběh a téma člověka zasáhne a šokuje. (25.10.2009)

Když se berou náboženské texty doslova, je to průšvih. Používat tři tisíce let starou knihu napsanou v úplně jiném konextu a v jiné tradici jako neotřesitelnou sexuologickou příručku pro současnost, nemůže fungovat. Snad jenom v tom, že se ukáže, jak byla tehdejší zaslepenost stejná jako ta dnešní. Dávám filmu o střetu bigotnosti s realitou tři hvězdy jen za téma a výkon Sigourney Weaver. _____ Jinak je totiž film sám o sobě typická televizní produkce s jednoduchými, stokrát opakovanými schématy o uvědomění si, že svět je ve skutečnosti mnohem složitější místo, než aby se dal vykládat na základě jednoho (i když rozsáhlého) textu. Zvlášť když se z něj navíc vybírají jen určité pasáže. ______Snímek je dojímavý a návodný jako leporelo pro děti s až trestuhodně jednoduchým popisem cesty od jednoznačného odmítání až k absolutnímu pochopení. Je to dost trapný kýč, kde nechybí návodné představy (homosexuální mladík z věřící rodiny se vidí jako svázaný ostnatým drátem) ani americkou kinematografií tak milovaná scéna veřejného projevu, kdy konečně někdo (v tomhle případě matka) emotivně vysvětlí, jak je ona konečně osvícená a všichni ostatní (chovající se stejně jako před půl hodinou ona) najednou zpátečničtí. Závěrečná scéna objímání se na gay pochodu byla až urážlivě pitomá - odpusťme si, co jsme si, Bůh nás všechny miluje a na hřbitov budeme pravidelně nosit kytky klukovi, kterého jsme tam dohnali svou tupostí - od té doby už jsme ale jiní, lepší. _____ Silné téma, příšerné zpracování jak pro děti ze zvláštní školy. /30. 4. 14./ (30.04.2014)

Hlavní přednost snímku vidím v tom, že ukazuje, kam vede ideologicky motivovaná zaslepenost. 1) Příběh Bobbyho sám o sobě mě příliš nezaujal. Řeší běžné problémy a připomíná hraný dokument tím spíš, že vznikl podle skutečné události._____ 2) Spoiler. Slabošský otec, fanatická matka, fanatismem naočkovaní sourozenci - v tomto prostředí vyrůstá syn, který, poté, co si uvědomí, že je gay, v rodině oporu nenachází. Všichni ho vřele milují a všechny jeho smrt konfrontuje s výčitkami svědomí. Cítí, že mu nepomohli, když to potřeboval._____ 3) Matka pak hledá odpovědi. Bůh zkouší tvoji lásku, ženo. Dala jsi přednost učení před láskou, ideologii před vlastním poznáním. Slepá víra je stejně nebezpečná jako žádná._____ 4) Napadá mě souvislost s Pavlem Kohoutem. Tomu někteří vytýkají jeho slepé vášnivé zanícení pro myšlenky socialismu začátkem padesátých let. Postupně dospěl k poznání, že pravda je jinde a podle toho pak žil a psal. I matka postupně dojde k novému poznání. Není to bezbolestné a není to zadarmo. (21.11.2020)