Já, padouch

Animáků, u kterých rodiče nemusejí podřimovat, moc není. Předně teda přiznávám, že nejsem příznivcem těchhle „roztomilých“ barvitých taškařic, ač kupříkladu V hlavě nebo Coco stavím hodně vysoko. Šlo o látky atraktivní pro všechny generace, milé, inteligentní, ambiciózní, svižné, nápadité. Já, padouch je jednodušší záležitost, místy úsměvná, nicméně cílící od začátku do konce na nejmladší publikum. Pro ně je to nadávkované a já to respektuju. Oceňuju, že se prakticky pořád něco děje. A když to sklouzne (pro odrostlejšího diváka) k ještě větší nudě, na scénu naskočí roztomilí Mimoňové, kteří prostě umí. (03.12.2020)

Po Mimoních zcela (ne)logicky (asi jsem se spíš měl kouknout předtím, že) následovala druhá projekce Despicable Me. Je třeba znovu zopakovat to, co už x krát v profile Mimoňů - jsou perfektní, ale film sami utáhnout nedokážou. A jestliže jsem dal Mimoňům i přes jejich neduhy čtyři hvězdičky, zde musela logicky jedna navíc přibýt. Naschvál jsem si po Mimoních stáhl originál, ač jsem se tím připravil o zadek a sépiomet, neb u Mimoňů mi dabing vadil. Zde pouze dvě poznámky - Jasona Segela jsem vůbec nepoznal a Steve Carell byl dobrý, ale nechápu, proč ten ruský / slovanský přizvuk... 90% (28.06.2015)

Úspěch filmu závisí na tom, jestli je člověk schopen odpustit mu kýč, předvídatelnost a jednoduchost. Což jsem udělala. O filmu jsem předem nevěděla vůbec nic a musím říct, že takhle jsem se u animáče nepobavila od Jak vycvičit draka. V první řadě je to vítaná změna po záplavě otravných animáků plných mluvících zvířat a spousty samoúčelných cameo celebrit. Film si na nic nehraje, od začátku je to jednoduchý příběh a o víc, než naplnění těch pár hlavních a zjevných cílů se nesnaží. Pak je tu celkem originální a vtipná hlavní postava, výborný začátek a několik opravdu dobrých vtípků, co pobaví. Navíc hlavně za začátku se objevují i vtipy na podobný film nebývale drsné (železná panna hlavně). Potom následuje hodně silný doják, který ne každý zkousne. I já bych ho normálně okamžitě hodila do koše, ale tady to tak pěkně vyšlo, že mi vůbec nevadil. Abych pravdu řekla, líbilo se mi to víc, než nedávný pixarovský Up! 90% (25.03.2011)

Steve Carell je podle mě kretén. Tedy dospěle řečeno komik, jehož humor mi zásadně nevyhovuje. Naštěstí dovede docela slušně dabovat, a víc toho ve spojení s jeho osobou není u animovaného filmu potřeba vědět, protože tady jde hlavně o příběh, vizuální nápady, vtip - a Mimoně, kteří v mém světě stojí na piedestalu stejně vysokém jako má pod sebou Scrat;) A všeho zmíněného má tahle nečekaně vydařená záležitost od Illumination Entertainment na rozdávání, a to v takových hrstech, že se může směle rovnat vrcholným počinům Pixaru. Nejlepší srovnání samozřejmě nabízejí Úžasňákovi, ale nejlepší komentář v tomhle směru vymyslela Nathalie (už zase), takže proč to dál pitvat. Každopádně příhody největšího z druholigových padouchů doporučuju osmdesáti ze sta svých procent, protože rafinovaný úkryt ukradené pyramidy, vrhač piraní, Lehmann Brothers, španělský slovník a mnoho mnoho dalšího jsou jedním slovem vynikající. I když se tu emoce cedí děsně lacině, a že byste mohli aspoň na vteřinu pochybovat o tom jak to vlastně s kým dopadne je taky dost scestná představa, zaslouží si Gru a jeho parta své plnohodnotné čtyři hvězdy... a mnoho repríz;) (10.06.2012)

Mělo to sice příliš dlouhý a nevýrazný rozjezd, který bavil jen ujetými drobnostmi a zábavnými detaily, ale s odhalením plánu na "Velkou" loupež, nástupem Vectora a příchodem trojice malých sirot to všechno naštěstí začalo dostávát svižné tempo, pořádnou dávku humoru, akce, emocí a výborných nápadů, které účinek humoru, akce i emocí zručně a razantně posilovaly. Tvůrci si sice tu a tam něco vypůjčili z osvědčených triků úspěšných hitů (třeba Příšerek, Úžasňáků nebo Trakařů), ale natolik neokatě, že mi to nijak zvlášť nevadilo. Bylo to vzhledem k první čtvrthodince nečekaně a natolik milé, svižné, ujeté, zábavné a kupodivu i dojmené, že jsem se nejen pobavil a zasmál, ale dokonce mi v jednu chvíli i oči zvhly. (08.04.2012)