Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Až na několik záběrů se celý film odehrává na zahradě velké vládní vily, v níž žije hlavní hrdina, politik Rieger. Je to stárnoucí elegán, který byl dlouhá léta ve funkci kancléře, nedávno však o svou funkci přišel a zřejmě se s tím neumí vyrovnat. I když se snaží nedat to na sobě znát, zhroutil se mu svět. Musí se vystěhovat z vládní vily a podstoupit nedůstojnou proceduru oddělování erárních věcí od věcí soukromých. Ve vile s Riegerem žije jeho dlouholetá přítelkyně Irena, její přítelkyně Monika, jeho matka, jeho mladší dcera Zuzana a sluha. Riegerův tajemník Hanuš se svým tajemníkem Viktorem třídí věci. Dvakrát tu Riegera navštíví novinář Jack s fotografem Bobem, kteří s ním pořizují velké interview, dvakrát ho navštíví jeho starší dcera Vlasta s manželem Albínem. Mihne se tu i několik okrajovějších postav. Jak běží film, všichni se trochu mění, z patolízala se vyklube zrádce, z byrokrata jediný věrný, starší dcera, která původně nabízí Riegerovi ubytování, nakonec také zradí a ubytování odmítne. Zcela neutrální osobou je zahradník, jediná trvalá spojka s vnějším světem, která přináší nové zprávy. Rieger se pokouší udržet si důstojnost, ale nakonec se z toho všeho lehce pomátne, aby později, až absolvuje policejní výslech spojený s určitým vydíráním, přijal pokorně funkci poradce poradce svého hlavního protivníka, což si sám před sebou velmi racionálně zdůvodní a což znamená jeho konečný pád. Vítězem je náměstek Klein, cynický představitel mladší generace politiků, který se verbálně hlásí k týmž demokratickým ideálům jako Rieger, ale v praxi se jich zřejmě vůbec nedrží. Vládní vilu, jak se ukáže, výhodně koupí od státu a plánuje v ní velké "společensko-kulturní „centrum“. Riegera navštíví rovněž jeho ctitelka studentka Bea, kterou on nakonec líbá, ale je přitom přistižen svou dlouholetou přítelkyní. Tato studentka je ovšem velmi flexibilní, neboť v závěru přichází za Kleinem s toutéž prosbou, s níž přišla dříve za Riegerem, totiž s prosbou o podpis jeho knihy. Film vychází sice ze stejnojmenné divadelní hry, má však svou vlastní osobitou atmosféru. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (486)

honajz 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv jsou divadelní hry Václava Havla řazeny k absurdním dramatům, Odcházení má blíže k surrealismu. A jeho filmová podoba podtrhuje všechny významné aspekty hry samotné, rozvíjí je a dotváří naprosto precizním způsobem. Přiznávám se, že z divadelní podoby Odcházení jsem nebyl zrovna nadšen, a zcizovací brechtovské prvky mi vadily ze všeho nejvíc. Možná to bylo i tím, že hra nebyla pořádně zakusena herci, hodně proti srsti může být přehnaný patos v podání Jana Třísky nebo Zuznay Stivínové. Filmová podoba je oproti tomu jemnější a citlivější. A tragikomičtější. Díky tomu se povrch stává jen kulisou ve stylu výprav a kostýmů Ester Krumbachové, aby se mohl více rozeznít vnitřní svět postav, dialogů a myšlenek. Když už je řeč o Ester Krumbachové, ne náhodou si lze vybavit podobně střižený film Jana Němce O slavnosti a hostech, který stojí na podobném půdorysu s podobně vedenými dialogy, jemnou absurditou i surrealismem, a hlavně v podstatě podobnou myšlenkou. Avšak jinak - moderněji - uchopenou a otočenou naruby. Základní téma - lidé se na politických postech mění, ale jejich blbost je věčná -, doplňují další motivy, z nichž některé se nečekaně ukáží být nadčasové - ta ukradená pravítka jako dar přece každému musejí připomenout jednu ukradenou propisku. Jsou zde pojmenovány i další nešvary doby - patolízalství, hrabivost, vlezlost, výměny kabátů, buranství či bulvárnost... Panoptikum postav, vyjádřené rockovou parodií na Ódu na radost. Až vedle toho všeho bývalý (nejen komunistický?) poslanec může vypadat jako prosté neviňátko, překvapené, co se stalo a kam se ten svět dostal. Sledujeme sice osudy kancléře v důchodu (a jeho nezvyklou suitu věrných nevěrných), který čeká, že ho lidé a média budou stále oslavovat, a místo toho mu hrozí, že se bude muset vystěhovat z vládní vily. Ale tahle prostá story s sebou nese i další charaktery, záměrně karikované až přehnané. Na to, že jde o Havlův režijní debut, je jeho práce s herci skvělá, a vše dovádí k dokonalosti kamera Jana Malíře - jak kompozicí záběrů, tak vyjádřením atmosféry děje. Celé obrazové absurdnosti dopomáhá i řízný střih a ostatně zajímavě zvolená hudba (Měsíčku na nebi hlubokém mne dostalo) i práce s ruchy. Film se odehrává sice v podstatě v jedné lokaci, ale nenudí ani náhodou. Souvisejí s tím samozřejmě i herecké výkony, kdy někteří herci překvapí už jen tím, že nepřehrávají (Jiří Macháček, částečně Jaroslav Dušek), a výkony hlavních herců netřeba komentovat. Jen díky nim vyvstávají v Havlově hře další významy a nápady k přemýšlení pro diváka. Škoda jen podle mne nedotaženého konce, kde si to možná chtělo místo burlesky pohrát s naznačenými možnostmi ve stylu úvodu filmu, přesto je však snímek logicky uzavřen a ona nedotaženost se může vztahovat k nekonečnosti dané situace v reálném světě. Nejde o jednoduchý snímek - navzdory dnes zbulvarizovanému hlavnímu tématu naznačuje i další souvislosti, zákruty a kotrmelce naší současnosti, a žel i to, že odcházení se týká sice jednoho člověka, ale ne jeho následovníků, čekajících za keřem na příležitost a moc. () (méně) (více)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Václav Havel už dávno není disident ani prezident, dnes už je to pouhá celebrita. Pro ni pochopitelně není obtížné shromáždit 45 milionů a splnit si jeden ze svých snů natočením celovečerního filmu. Peníze mu ochotně věnuje známý miliardář, řada předních českých herců považuje za svou čest účast na projektu a stejné je to u ostatních filmových profesí. Prakticky o žádném českém snímku posledních let se nedá říct, že by měla tak intenzivní PR jako právě Odcházení. V médiích se objevovaly reportáže z natáčení, rozhovory s herci, kteří působili, jako by si právě píchli drogu způsobující euforii a soudě podle těchto zpráv mělo jít o filmový zážitek roku. Už v tom je potíž, protože Odcházení svým obsahem a použitými filmovými prostředky odpovídá spíš kousku určenému pro zpřízněné publikum ve filmovém klubu. Ve skutečnosti bylo např. Odcházení nasazené v českobudějovickém Cinestaru ve 4 kopiích v nejatraktivnějších promítacích časech, což se stává jen největším filmovým trhákům. Ten samý Cinestar bojkotuje filmy Coenů nebo Polanského, protože je považuje za málo komerční. Problém je i v předloze, protože stejnojmenná divadelní hra byla u nás sice publicistikou považovaná za divadelní událost desetiletí, ale ve světě sklidila jen vlažné přijetí a dá se označit za čistokrevný průměr. Z průměrného díla nemůže vzniknout špičkový film, zvlášť když režisér nemá žádné předchozí filmové zkušenosti. Znalost s řadou filmových herců a režisérů k nim totiž nepatří. Nevznikl samozřejmě žádný průšvih, protože filmový štáb, ať už se jedná o kameru, hudbu nebo herecké obsazení, patří opravdu k tomu nejlepšímu, čím momentáně disponujeme. Jenže je to typický film určený k "vyvanutí". Stručně a výstižně to ve svém komentáři popsal Marigold. Kdyby nebylo snaživých fandů mezi publicisty, kteří považují Havla za symbol demokracie a nekritizovatelnou personu a podobnou skupinu opačně naladěných, kteří si potřebují z těch samých důvodů s Havlem vyřídit své účty, takže jejich vášnivé polemiky plní média, ten film by jednoduše a prostě díky diváckému nezájmu brzy zmizel z kin a objevoval by se sporadicky v nezajímavých časech ve veřejnoprávní televizi... Celkový dojem: 40 %. ()

Reklama

kingik 

všechny recenze uživatele

Vašku, a jinak jsi netrpěl žádnou duševní chorobou? Nepřipadá mně úplně v pohodě, co jsi stvořil ještě, než si se odebral na věčnost. Surrealistické a bizarní dílo o stavu naší společnosti nebo záměrně absurdní politickou frašku. Od každého trochu, dalo by se napsat. Jenže vzniká rozpor, proč na to jít oklikou, a když chceš kritizovat totalitní režimy, proč najednou skrytě a formou metafor. Když se podívám na tu hereckou sestavu, tak nepřekvapí v ničem. Samý antikomunista nebo disident, co si chce zchladit nervy, jak hrozně za "totáče" trpěl. Nedodá, že za daného režimu dělali hovno, seděli s kafem a cigaretou u stolu, psali o píčovinách a kopali se nudou do prdele. To byl šílený odboj, panečku. Jenže v současnosti bych už přišel poněkud s lepším zpracováním, než je jen kopání do "chcíplé mrtvoly". Film pochopitelně vypadá po vizuální stránce dobře, jenže zkuste se zaposlouchat do dialogů, jejichž bizarní přesah, například u Havlové, je až nesnesitelně prázdný. S prázdným a vyčpělým obsahem dobrý film nenatočíš. Vašek na to nebral zřetel a hrozí tak Odcházení z kina a od televizních obrazovek. V takové slátanině opravdu nehodlám hledat odkazy, a kdybych je našel, jsou akorát dobré na obrazné vytření zadku. Doba je jinde, nejsou lidi, kteří by na to byli zvědaví. 20% ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Také jsem neodolal a musel jsem tento skvost, prý od tak světově významného dramatika vidět, zvláště po včerejší tak smutné zprávě, která zaskočila takřka celý nepřipravený svět...No upřímně, dramatikovo umění mě nikdy předtím nijak vážně neoslovilo a u tohoto díla to bohužel nebylo jinak...Asi nejsem ten správný intelektuál, jakých na těchto stránkách jsou mraky, ale vydržel jsem to cca. celých 30. minut a pak jsem to humanistovo "Odcházení" musel vypnout. Chtěl jsem totiž vědět, jak velký dramatik naložil se 40.milióny lowáčků z našich daní. A byly to opravdu "dobře" vynaložené peníze - samá zvučná herecká jména-samej kamarád a láskopravdař, akorát jsem tu hru bohužel opět nepochopil. Buď mám totiž schízu já, nebo autor onoho veledíla, jeho by však omlouval vysoký věk, mě asi blbost. Na takové "veledílo" totiž musí mít člověk hodně silný intelekt-tak jako k poslechu třeba čínské lidové hudby!! No uvažte, to není opravdu asi pro každého. ps: Sbohem bombarďáku a pozdravuj tam nahoře-nebo dole,..soudruha Kima:-) ()

Hismael 

všechny recenze uživatele

Odcházení není film. Jsem přesvědčený o tom, že odcházení se dostalo z divadla do této podoby a následně do kina hlavně proto, že jde o dílo Václava Havla. Dost podobně to bude fungovat i s herci. Šok nastal ve chvíli, kdy paní Veškrnová šla pro Českého lva za nejlepší scénář. Tohle má být to nejlepší v roce 2011? Smutné. Po pravdě něco tak nudného, prázdného a beznápadu jsem nečekal. Postavy se objevují z ničeho nic a hned zase mizí, statická kamera pozoruje většinou statické herce, kde dialogy mají být to hlavní, co celek udrží při životě. Bohužel se jim to nedaří. Odcházení je jako divný sen Václava Havla, po kterém se probudí, vzpomíná a pak řekne – “co se mi to sakra zdálo za kravinu“. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (16)

  • Snímek byl vyhotoven na 35mm filmu ve 35 kopiích. [Zdroj: týdeník Ekonom] (hippyman)
  • Ukázka z filmu byla promítnuta na Evropském filmovém trhu při Berlinale 2011. (Zdroj: Wikipedia.cz)

Související novinky

Zemřel Josef Abrhám

Zemřel Josef Abrhám

17.05.2022

České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)

Reklama

Reklama