Ženy v pokušení

Komedie, která má vkus a podle všeho i pravdu, ale schází jí jakýkoli dramaturgický impuls, kvůli němuž bych měl chuť si ji někdy zopakovat. Herci jsou fajn (až na Dyka), prostředí je fajn a dokonce i ten příběh má něco do sebe, ale veškeré pocity z filmu vyšumí stejně rychle jako zvuk potlesku po hezkém sportovním utkání... 65% (12.11.2015)

Příjemná česká komedie, vhodná na nedělní odpoledne a na oddych, s výbornou Eliškou Balzerovou excelující v roli nestárnoucí babičky proutnice. Vyvážený podíl tragiky a komiky, film, který rozhodně pobaví nenásilnou formou. Pan Vejdělek konečně našel styl, kterým by se mohl ubírat i nadále a natočil divácký hit, který neurazí ani kritiku. (14.11.2010)

V posledních letech jen horko těžko hledám mezi českými zástupci film, který by mě zásadněji oslovil. Přesto se tu a tam našel (Kráska v nesnázích, Venkovský učitel, Tajnosti). Vlastně se mezi ně dá počítat i poslední Vejdělkův film Václav, na kterém se dají vyčíst velké ambice. Vejdělek se sympaticky vyvíjí a z lidových komedií přesedlává na silnější témata, kde humor spíš jen probleskuje kdesi na pozadí. Nejprve ale trochu rýpání.. Stejně jako Václav ale i Ženy v pokušení trpí nejasným dramaturgickým rozvrhem. Divák chvíli sleduje komedii, pak zase rodinné drama s vážnými momenty. Navíc jsem si přál, aby ve mně snímek mohl víc doznít. Mnohdy namísto emocionálního mrazení divák čelí prázdnému utnutí děje, situace.. I tak většinou vybruslí se ctí (bez pocitu trapnosti a studu), a to je jenom dobře. Samotný příběh je prostý. Matka načapá svého manžela v náručí vnadné černošky, oporou je jí dcera a foukat bolístky přijede i babička. No, babička.. každopádně okolo ústředního tria se ještě motá dceřin přítel, matčina potencionální nová známost a babiččin sepisovatel memoárů-další zářez. Zaslechl jsem něco o srovnání s nedávným diváckým hitem Líbáš jako bůh. No, buďme nohama na zemi. Vejdělkův snímek má nesrovnatelně vtipnější a navrch netriviální dialogy, hutnější zápletku a herectví bez umělé přepjatosti. To asi docením nejprve. U Lenky Vlasákové si divák chvíli musí zvykat na herecké pojetí své postavy, ale poté je znamenitá. Dokáže nabídnout sebeironii, nadhled i rozjařenost šestnáctileté puberťačky. Minimálně znamenitý je i návrat jedné české herecké lady na filmové plátno. Filmaři trestuhodně opomíjená Eliška Balzerová srší vtipem, půvabem, šarmem i charismatem a scény, ve kterých se objevuje, krade pouze pro sebe. Její živočišná Samantha ze Sexu ve městě má Českého lva dle mého jistého. A zaslouženého. Potěší i začínající naděje Veronika Kubařová, stejně jako pánské osazenstvo (třeba všeuměl Dyk neztrácí svou přirozenost ani v intimních scénách). Když chválit, tak je třeba vyzdvihnout i ty drobné detaily (nadvakrát nedořečená historka!!) a situační žertíky (skákání panáka po „mrtvém“ těle), které v českém filmu dlouho nebyly-chyběly. Sečteno, podtrženo.. Zhruba o deset patnáct minut bych zkrátil, ale jinak bych neměnil. Díky za to.. (15.02.2011)

Shodou okolností jsem před pár měsíci navštívil divadelní hru Geraldine Aron „Můj báječný rozvod“ a ačkoliv jsou divadlo a film dva úplně jiné sporty, kvůli pojítkům v podobě E.Balzerové a motivu vyrovnání se s partnerským rozchodem pomocí zašlapání sebelítosti, se nabízí srovnání. Co si budeme povídat, tam kde irská dramatička nabízí přirozenost, lehkost a šarm, přichází Vejdělek s frndou z Mensy a strojeným podbízením. Zařadil bych to do škatulky cílených výlovů čitelných kapříků z našeho lokálního rybníčku, teda záležitost, která třeba Vieweghovu rektu vyšla v minulosti už několikrát. Režisérův pragmatismus plně chápu, nejsem však schopen jej ocenit.. (17.03.2014)

Někdo může napsat, že ty české filmy jsou na jedno brdo - generační a rodinné problémy, manželské problémy a nevěra. Ale Ženy v pokušení mne přijemně překvapily i když obsahují vše co jsem vypsal. Je to takový hořkokyselý a sladkokyselý příběh s pikantními a chutnými hereckými výkony. Asi jsem gurmán a zkousnul jsem ho a hodnotím jak hodnotím. (01.06.2010)