Plivu na váš hrob

Klíčová otázka samozřejmě zní, v čem je vlastně největší rozdíl mezi předlouhou a tímhle remakem. Největší rozdíl je v tom, že záporáci tady mají videokameru, takže některé záběry jsou zřetelně amatérské a zbylé ryze profesionální, kdežto v 1978 to bylo amatérský celý sakumprdum. Oproti starším exploitationům ze 70tých let, který se pyšnily 16kovým dokumentárním lookem a spartánskými natáčecími podmínkami, jsou ty dnešní zcela profesionální. Ty důvody k tomu jsou dva. Jednak se na netu povaluje tuna všemožných grafických násilných obsahů zachycených amatéry, druhak dnes, kdy si může každý opatřit kameru a zvukové nahrávací studio, existuje kvanta nadšených filmařů, který točí podobně, jako se točilo v 70kách. Kdokoliv chce dneska dát dohromady exploitation, musí se logicky od obou těchto skupin odlišit řemeslnou precizitou. S tím dost úzce souvisí, (-spoiler-) že hrdinka se mstí stejným způsobem, jakým jí bylo ublíženo, takže ass-man dostane nabrokováno zezadu atp., nicméně co je zajímavé, pořízek s kamerou (de facto personifikovaný Meir Zarchi - v 70kách za kamerou, tady před ní) přijde o své oči. Kamera byla odjakživa chápána metaforicky coby oko. Hrdinka jinými slovy ničí 16mm oko a nechává jen to profesionální, skoro až digitální, v postprodukci vyžehlený. (05.03.2011)

Hm, tak tomu říkám pořádné ženy v pokušení. Vlastně je to ideální film pro manželské páry. První, celkem nezajímavou polovinu sleduje manžel v klidu na pohovce, zatímco manželka myje nádobí po večeři, uloží děti, vyžehlí. S blížícím se druhým poločasem muž na gauči jako obvykle unaven usíná. Manželka ho něžně vzbudí, uloží do postele a usedne na pohovku. Nyní totiž začíná ta nejlepší část filmu a manželovo chrápání a slintání přeci jen ruší umělecký dojem. Film skončil, žena ještě poklidí špinavé prádlo, odnese láhev od piva, smete rozsypané křupky a jde nabrousit nůžky. (26.03.2011)

Dej filmu som poznal a vedel som zhruba čo ma čaká. Hneď na úvod som sa musel zamyslieť, či mladá pohľadná slečna bežne dostáva nápad vybrať sa na niekoľko dní či týždňov na chatu v lese a to úplne sama. Týranie a znásilnenie, ktorá si slečna i divák vytrpí zaberá času pomerne dosť. Potom však príde ďalší diskutabilný moment, keď mesiac o nej nevieme vôbec nič, nevieme či mesiac jedla lesné plody, hubyalebo hmyz??, potom sa objaví ako John Rambo a začína sa mstiť. Samozrejme dosť brutálne, ženy sú vraj pomstychtivejšie ako muži. Myslím, že to občas preháňala. V závere ma opäť prekvapil zásadný prešľap, keď po tom všetkom masakri necháva živých očitých svedkov a dokonca sa pred nimi predstaví vlastným menom! Neviem, ale film aj keď brutálny vo mne nezanechal nejaké výrazné stopy, ostal som chladný. Podstatne lepšie na moju nervovú sústavu zapôsobil veľmi podobný film Posledný dom naľavo, ktorý je po všetkých stránkach lepší. 60%. (11.09.2013)

Z hlediska gender studies by bylo velmi zajímavé film zanalyzovat, především z mužského pohledu dominance a jeho vnímání ze strany žen. Divák zde má možnost sledovat dvě odlišné poloviny, kdy v každé je moc a dominance v rukou někoho jiného. V té první se hlavní hrdinka Jennifer mění ze subjektu "zájmu" v pouhopouhý objekt. Je s ní zacházeno doslova jako s kusem hadru a musí se podřizovat úchylným a zvráceným choutkám agresorů. Jednotlivé akty mají svůj řád a jsou stupňované - od méně násilných (připodobnění orálního sexu) až po ty extrémní (opakovaná znásilnění). Mučení vyvěrá z podvědomého uspokojování libida, kterého je dosahováno výhradně voyeuristickým přístupem (jednoho uspokojuje nahrávání na kameru, další ukojí svou touhu "pouhým" sledováním znásilnění). V druhé části nastává symbolická "Jennifer's revenge". Aktivita Jennifer je směřována ke každému z násilníků zvlášť, přičemž proces mučení je daleko systematičtější a rychlejší; nejde o uspokojení, ale o samotnou pomstu. (02.03.2011)

Velké překvapení a je až k neuvěření, že právě film který mi zpočátku tak nesedl, si nakonec vybojoval plný počet! V úvodu se skupinka venkovských duševních mrzáků nevybíravě vyřádí na atraktivní hlavní hrdince. To proběhlo s jedním velice důležitým zvratem a proto se také v části, kdy se do hry vloží šerif, má pozornost zvedla stonásobně. Následná pomsta však nikdy v žádném příběhu nebyla uspokojivější. Mučení i vraždy jsou velice nápadité a kupodivu i diváka zvláštně pohladí po duši. Oceňuji také brnknutí na strunu mystična a vysvětluji si tím i zdánlivé nelogičnosti, kdy například slečna sama manipuluje s dvojnásobně těžkými mužskými těly a zavěšuje do nejrůznějších pozic. Uvědomte si totiž, že až do konce není zcela zřejmé, zda incident skutečně přežila a nevrátila se jenom jako duch plný zloby a pomsty. (12.05.2022)