Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka

Any Given Saturday. Krobot je Eastwood, robot, suk, čertík v krabičce i Atlas, nesoucí na šíji tento de facto pilot populárního seriálu, o tom žádná. Pro svérázný vesmír víkendového čutání pro zábavu, žízeň či ambice mám veskrze pochopení, nicméně pro lidovou zábavu, co Okresní přebor představuje (Mičuda, tráva alias Slunce, seno a ujišťování se pohledem na křupany, že takový nejsem), už zase tolik ne. Z části plotu pana Hnátka se mi neudělalo dobře. To asi ty výpary z barvy.. (22.09.2014)

Jedna věc je nahlížet na tenhle film jako na obyčejnou komedii plnou skvělého situačního humoru. Ovšem ještě více nežli seriál je Poslední zápas Pepika Hnátka skutečným okresním přeborem, tedy dokonale harmonickým a slastným pohledem na složité fungování a trpké starosti jednoho malého provinčního klubu, který dovedl Prušinovský se svým otevřeným přístupem až na post nejlepší vesnické komedie od Menzelovy Vesničky střediskové. Kromě jeho režie má hlavní zásluhu především Miroslav Krobot, který je coby kovaný sparťan a tvrdý zastánce osvědčených postupů(kopni to dopředu a trefuj zařízení!) naprosto dokonalý a hlavní roli zvládá tak suverénně, jak to jen jde. Stejně tak Ondřej Vetchý opět potvrzuje, že v současnosti patří mezi nejlepší české herce, a jeho výkon je prostě neskutečný. A vůbec celé herecké obsazení nemá chybu, a pokud jste člověk alespoň částečně se pohybující kolem vesnického fotbalu, minimálně jedna postava vám bude připadat více než povědomá. A v tom je právě ta největší síla, ale zároveň možná i trochu slabina Okresního přeboru, protože fotbalový odpůrce plně porozumí všem fórům, narážkám nebo samotnému Hnátkovu životnímu postoji asi jen těžko. Ale pokud milujete fotbal stejně jako já, musíte uznat, že Prušinovský to odtrénoval doslova bez ztráty bodu. 85% (17.09.2012)

Vztahy skrz fotbal. Takhle upřímně jsem se v kině (a na českém filmu) nesmál už dlouho. A taky jsem dlouho čekal na snímek z prostředí českého venkova, který by neměl jen první plán (Muži v říji toto naplnili jen částečně.) Lehká sinusoida ohledně hutnosti děje a humoru, to je snad jediná výtka, pro hraje nečekaný konec a například využití vtipu s přejezdem k smysluplné pointě...film je srozumitelný pro znalce i neznalce seriálu a je to dílo tvůrce, který jasně ví, co chtěl vytvořit. Díky, Jane Prušinovský! Quo vadis? :-) (17.04.2012)

Odbýt to, co slibuje sám název, pouhým titulkem je nefér nejen k divákům, ale i k Pepíkovi Hnátkovi. A tak se to má s celým filmem, tu Jiřina nedostane slíbený prostor, tu film sám neví, jestli vypráví o fotbale nebo o Pepíkovi. A to, že film buduje jakš takš dramaturgický oblouk, by nemělo být zjevením, ale samozřejmostí. (24.04.2012)

Pjequel s Kjobotem. O čutání, kde o tu kopanou vlastně nejde a to ani v djuhé lajně. Lidová „ne-zase-až-tak-moc“ komédie, kde „lidová“ není synonymem pjo fekálnost, pokleslost a bujanství jako u Tjošky. Kdyby si Pjušinovský zbytečnou malou domů v závěječné dvacetiminutovce, kdy to ztjácí tah na branku, nepodjazil nohy, tak... Ale jakýpak copak. Pjostě dobjý! Jen ti Slávisti zase budou bječet. (30.03.2012)