Fantom Morrisvillu

„Poletíte mým osobním dvojplošníkem. Gut lak!“ Úděl bicích v divadelním orchestru občas tkví v nevytíženosti a když k tomu přidáte bujnou fantazii, vznikne český Fantomas kontra Scotland Yard, nepokrytě těžící z dobové popularity Waldy El Mariachiho. Nemohu si pomoci, ale z hrátek s různými detektivními klišé šel vytěžit mnohem větší ohňostroj humorných i absurdních situací, ovšem třeba doživotní majordomus českého filmu Jan Skopeček se svým na prach vysušeným humorem oddaného sluhy zaválel a připomněl mi můj oblíbený vtip ze soudku lakonického služebnictva: "Londýn sužují obrovské záplavy a voda se dostane až k zápraží domu Lorda Hamiltona, který zrovna sedí se sklenicí whisky u krbu a pročítá sobotní Timesy. Do pokoje k němu vkráčí sluha a stylem, jakým se ohlašují návštěvy, praví: „Lorde, Temže..“ (23.08.2010)

Tenhle snímek je místy tak absurdní a ujetý, že si prostě nebudete moct pomoct a budete se smát postavám, tomu, jak je děj veden, jak je to krásně ujeté. Má to něco z "Limonádového Joa", něco z komedií jako "Kdo chce zabít Jessii?" a navíc to má celkem fajn hudbu, i když ta vyniká hlavně díky Waldově hlasu. Bavil jsem se. Nový a Marvan jsou skvělí, mile překvapil Olmer. (20.07.2017)

Po již x-tém shlédnutí Fantoma Morrisvillu od jeho vzniku jsem nenacházel nic, co by mi tato studená komedie suchého anglického humoru mohla ještě nabídnout. Snad občas jen pouhý náznak úsměvu na mé tváři. Hlavní roli v této parodii přisuzuji jednoznačně panu Janu Skopečkovi, který herecky dominoval. V žádném případě netvrdím, že se jedná o nepovedený kus. Mnohým, kteří ještě neviděli jistě úsměv na rtech vykouzlí. (19.02.2013)

Je to niečo medzi Vorlíčkom a knihami od Edgara Wallaceho. Nejaký ten parodický výraz a kriminálny sentiment. Pekne v ČB oblečku, s pridanou hodnotou v podobe atmosférických dekorácií a hereckými výkonmi, kde oproti vynikajúcim legendám českej kinematografie, vynikajú aj sexy dámy, ktoré naozaj dodávajú pri všetkej svojej poctivosti filmu erotický, ženský podtón. (28.04.2024)

Nevyvážená parodie na další z fenoménů, kterým po válce už nebylo přáno. Po červené knihovně a westernu tentokrát přišla na řadu detektivní novela, fiktivní román Fantom Morriswillu od Jamese Harrisona. Později přijde řada na thrillery, sci-fi a další... Copak o to, námět je to skvostný, stejně jako Pytlákovka útočí především na zahraniční tituly a divák se tak může pohodlně oddat humornému odsouzení pohrobku gotického či krvavého románu. Bohužel stylově čistý koncept narušuje nedávné nadšení Limonádníkem a je tedy nutné strpět hudební výstupy Waldy Matušky, toho tehdejšího populára, a Květu Fialovou, která by snad opět toužila být jinou, lepší. Bořivoj Zeman se ostatně ve své pozdní tvorbě celkově cítil nakloněný mladé generaci, proto i Šíleně smutná princezna funguje jako pohádka Golden Kids a Honza málem králem dává příležitost šarmérovi Kornovi. Dnes už Morrisvill představuje také synonymum pro jevištní inscenace Divadla Jiřího Myrona nebo J. K. Tyla v Plzni. (20.02.2009)