George Harrison: Living in the Material World

"If you don't know where you're going, any road'll take you there." ____ Důstojná pocta a velice komplexní (téměř čtyřhodinový) biografický epitaf pod taktovkou Martyho Scorseseho. Přestože jde o veskrze standardní dokumentární portrét s mluvícíma hlavama, George Harrison byl natolik výjimečný člověk a umělec s neskutečně pestrobarevným životem, že neodoláte. Dokument kompletně nereflektuje pouze jeho život, ale taky kariéru u kvarteta liverpoolských Brouků, a zejména pak jeho intuitivní idee o konfrontaci mezi materiálním a idealistickým/spirituálním světem, jejíž balance a rovnováha je riskantně narušena - a tuhle kritiku disharmonie rozvinul již v sedmdesátkách (*varovnej vykřičník!*), a želbohu stále trvá.... Palec hore za komickou vložku s Monty Pythonama - absolutně mě šokovalo, že bez finanční podpory Jiříka by neexistovala kultovní religiózní parodie 'Život Briana' - a především pak kreativní impakt Raviho Shankara, který s Georgem do hudební kultury nesmazatelně vtiskli fundament psychedelického rocku.... Rezoluce? Choďme víc k zubařům, který váš čajíček místo cukříku či slivovice osladí psychotropní laskominou - vůle okusit diethylamid kyseliny lysergové opět nenávratně vzrostla! Tímto vám bonusově doporučuji čtyřhodinovou režisérskou verzi neméně kvalitního a dnes již ikonického dokumentu a generační výpovědi 'Woodstock' od Michaela Wadleigha.... A kdo netrpí obsesí fenoménu jménem Býtlz, je ofiko chodícím potratem a odpadem parazitující na řiti lidský existence. https://youtu.be/HgYq84uXi2Q ____ "Life goes on within you and without you." (24.07.2020)

Já mám George docela dost nastudovaného, protože kdyby nebyl polovinu mého života mrtvý, tak bych nosila jeho děti. (Četla jsem pár knížek, poslouchala všechny desky, viděla všechny filmy, překládala hodně textů, blá blá blá.) No a z tohohle pohledu (zatím mám za sebou první část, takže třeba výsledný dojem bude ještě trochu jiný) mi tenhle dokument přijde pouze něco jako komentovaná montáž odkazů, které by člověk našel po vygooglování hesla George Harrison. Neviděla jsem nic, co bych zatím nevěděla nebo neviděla nebo neslyšela. Takže pro mě to s největší pravděpodobností bude za tři hvězdičky, ale je samozřejmě velmi sympatické a chválihodné, že si někdo dal tu práci a vytvořil souvislejší výpověď o Georgovi pro ty, kteří s jeho postavou tolik obeznámeni nejsou. --- Po druhé části: Ta už byla zajímavější. Ale ještě zajímavější mi třeba připadalo, že když se mluvilo o skladbě My Sweet Lord a jak z ní udělali singl, i když se George bál, že lidi nevezmou Krišna text, tak že nepadlo ani slovo o tom, že Gerge byl soudem shledán vinným z plagiátorství právě co se týče této písně a že z toho byla taková ostuda celkem. Zase tak úplně na férovku pan Martin Scorsese nehraje. (05.03.2012)

HBO nám film rozdělilo na 2 díly, takže hodnotím part 1. Pár docela zajímavých rozhovorů a mnou nikdy neviděné archivní záběry byly fain, ale tak nějak z toho nesálalo nějaké hudební nadšení, jaké by u dokumentu takového významu mělo být._Po zhlédnutí i druhé části jsem spokojenější. Důstojná pocta parádnímu hudebníkovi. 7.5/10 (08.06.2014)

Martin Scorsese má slabost pro hudbu. Líbila se mi už jeho série ´The Blues´ z roku 2003 a dokument ´No Direction Home: Bob Dylan´ z roku 2005. Pokaždé jde na věc zeširoka, najde spoustu lidí, kteří mají, co říct. George Harrisona jsem měla spíše za toho ´tiššího´ z Beatles. Jak je ale vidět, měl spoustu osobních přátel, o kterých další lidé moc nevěděli. Eric Idle v dokumentu říká, že na Georgově pohřbu se sešlo mnoho známých nebo význačných lidí z mnoha oborů a jenom koukali po sobě a přemýšleli o tom, že George měl neuvěřitelně široký záběr zájmů. Byl producentem filmu ´Life of Brian´, dokonce kvůli němu zastavil i svůj dům. Kamarádil s Jackiem Stewartem, britským závodníkem Formule 1, povídali si o pocitech při závodění a při skládání hudby. Také za projektem ´Travelling Wilburys´ stál George. Hudebníky do party (Bob Dylan, Jeff Lynne, Roy Orbison, Tom Petty) si vybral spíše podle toho, aby se s nimi lidsky snesl. George se stal bohatým jako mladý muž, osvobodil se od průbojnějších kolegů v Beatles, a pak už mohl dělat, co jen chtěl. Nic ho nelimitovalo. Když je výběr neomezený, je pak těžké si vybrat. A tak George bral jednu věc za druhou tak, jak jim přicházel na chuť. Asi by byl se sebou spokojený, lidé na něho spomínali v dobrém. (03.10.2014)

Každý dokument, kde se objevují Beatles anebo alespoň některý z jejich členů, mě zajímá, o to více pak, kdy se ho režijně ujal takový filmový mistr, jakým je Martin Scorsese. George Harrison byl jedním z těch tišších členů, ale přitom byl neméně tvůrčí a k tomu ještě velký inovátor. Finále už je trochu moc konstruované k slzám, ale dojem to udělá. (28.03.2017)