Jeden musí z kola ven

,,MÁ PRO MĚ INFORMACI, KTEROU POTŘEBUJU. POKLAD....JMÉNO KRYSY, KTEROU NÁM DO BRITSKÉ VÝZVĚDNÉ SLUŽBY PODSTRČILI RUSOVÉ DO ÚSTŘEDÍ... AŽ ÚPLNĚ NAHORU“..... /// Zvučnejma jménama a známejma ksichtama nabitej špiónskej thriller o lovu ,,na krtka“. Příliš mnoho tajemství (ale i selhání) mužů v oblecích a kravatách, kteří by měli bojovat s komunismem a ne sami se sebou. Připravte se na ,,zpravodajský“ tempo s důrazem na vážnost a tajnost informací, Garyho Oldmana s téměř divadelními monology, příběhy agentů, kterým jde o kejhák (kvůli úniku informací) a teorii, že ,,krtek“ je jeden z (těhle) pěti. Prostě špiónskej film, ve kterým stěny mají uši a vyučuje se pokerovej výraz v obličeji (kterej pak využiješ při hře na kamennou tvář). Na jedný straně zbytečně dlouhý a trochu nuda, na tý druhý spokojení příznivci špionáže, který to baví. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmenný román od Johna le Carré z roku 1974 číst nebudu. 2.) Stejská se mě po ruský hymně. 3.) Thx za titule ,,cml77“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (17.01.2012)

Tajné služby sedmdesátých let: byrokracie, zaprášené archivy, klotové rukávy, nemoderní účesy. Gary Oldman ve své životní roli tvoří jakousi civilní všední protiváhu k Bondovi a staví diváka do nejisté situace a paranoidní atmosféry, ale možná právě proto je T-S-T-S jedním z nejnapínavějších a nejzajímavějších filmů poslední doby. 90% (03.02.2012)

Aston Martin zůstal v garáži, martini u ledu a lepé krásky na barových židlích - špionážní dobrodružství nahradila šedivě upachtěná a nikdy nekončící úředničina, kde se paranoia přesunula z hájemství duševních poruch do realistického vidění světa, jediný dlouhodobý vztah se navazuje se skotskou a cigaretami a soukromý život je luxusem, na který může být kdykoli uvalena exekuce. Tím spíš v době, kdy ze srdečných pozdravů z Ruska vane mráz přicházející z Kremlu a boj se přesouvá na domácí stranu hřiště, protože tým ve složení komisař Gordon, Sherlock Holmes, Mr. Darcy, Arnim Zola, Caesar, lord Blackwood a Caligula zjišťuje, že si dost možná už dlouho střílí vlastní góly... jenže i když to tým na poli proti moskevské přesilovce vyhraje, neznamená to, že jednotliví členové nevyfasují doživotní červenou kartu nejen v pracovní sféře. Sedmdesátkový feeling "jedna šedá vládne všem" nemá chybu, ale je to hlavně vědomí, že autor přesně věděl, o čem píše, a souhra hereckého orchestru, v kterém se jednotlivá sóla rozhodně neztrácejí, tak skvělá, že je těžké chválit někoho konkrétního, ale z ryze osobního hlediska bych vyzdvihla Stronga a Cumberbatche. A v neposlední řadě dopad filmu - podobně jako u hrdinů se za strohou maskou skrývá emocionální bouře, ničivá ve svém dopadu, protože bez ohledu na to, jak moc se jednotliví protagonisté a jejich ne(v)hodné známosti snaží odsunout své city a soukromí na vedlejší kolej, je to právě la passion, jež míchá kartami a vynáší zničující závěrečný triumf. Tahle reminiscence osudu Guye Burgesse, jednoho z členů neblaze proslulé Cambidgeské pětky, kterého shodou náhod (?) v minulosti ztvárnili hned dva členové ansámblu Tinker Tailor Soldier Spy, má sílu a sofistikovanost, jakou mnohé doslovnější snímky tak postrádají, a už proto nad reakcemi, že je to nudné, pomalé nebo dokonce nepřehledné a nepochopitelné, vrtím hlavou v němém úžasu. Mně je zapotřebí přesně takových filmů, bohužel jich je méně než uživatelů ČSFD, u kterých TheMaker nežadonil o bod. (16.01.2012)

Na tyto filmy asi opravdu nemám buňky, celou dobu jsem nepochopila kdo, s kým, proč a proti komu. Herecké obsazení bylo ovšem skvělé. (26.03.2013)

Agentská paranoia na mne obvykle působí pozitivně, ale tentokrát mne nepotěšila sázka na atmosféru, jejíž hustota by našla konkurenci snad jen v mlze nad rybníkem Brčálníkem. Nic proti atmosféře, už vůbec nic proti skvělým hereckým výkonům mých oblíbenců, ale pan režisér se neodvážil zařadit vyšší než druhý rychlostní stupeň a taková jízda by mne nedokázala uspokojit ani v kokpitu formule 1 na okruhu v Silverstone. (09.10.2012)

Jeden musí z kola ven je brilantním chirurgickým řezem spletitou sítí tajných služeb na začátku sedmdesátých let. Cokoliv, co by odvádělo pozornost jinam, třeba vnitřní prožitky nebo akční pasáže, Alfredson účelově ignoruje a naopak nitku po nitce odkrývá tehdejší fungování tajných služeb. Špióni tak již nejsou zapálenými vlastenci, ale brilantními hodináři svých vlastních lží, a v tomto bodě film selhává. Tvůrci se nechali příliš pohltit svou vlastní zápletkou a vyignorovali mnohem závažnější otázky té doby, ať už je to paranoia dvojitých agentů, tak jak to dokázal Spielbergův Mnichov, či širší kontext samotné rozvědky. Oproti tomu tím vším, čím chce film být, je dokonalý po všech strankách. Mně to však nestačí. (13.09.2012)

Detektivka natolik "realistická", až by se více hodilo nazvat ji "reálnou", James Bond by si o ni nejspíš neopřel ani kolo se zabudovanou HD kamerou, meziplanetárním satelitem a rotačním plasmometem, ale vy byste ji rozhodně přehlédnout neměli. Dvě hodiny pečlivě skládané mozaiky informací působí nakonec příjemně intelektuální katarzi asi jako když zasunete poslední dílek do tisícedílných puzzlí, avšak není úplně jednoduché všech tisíc dílků najít. Hlavním záporem filmu není pomalá, neakční atmosféra, ani nutnost dávat pozor každičkou vteřinu, ale právě kombinace těchto dvou faktorů. Musím uznat, že jsem neměl ve všem jasno, chtělo by to druhé zhlédnutí, jenže detektivka striktně zabývající se informacemi bez špetky žánrovch atrakcí není zrovna druh filmu, na jaký by se člověk vzápjetí díval znovu. Celkově tedy chytrý a vysoce intelektuálně laděný snímek, který však ne vždy přináší adekvátně intenzivní zážitek. 7/10 (19.02.2012)

Dobře natočené co do atmosféry a herců, ale neuvěřitelně nepřehledné. Mám pocit, že úplně zbytečně. To, že vůbec nevím, po čem (kom?) hrdinové pátrali a jak (jestli?) to vlastně získali, je při tom, jak jednoduchá celá premisa je, pravděpodobně chyba spíš filmařů než moje, protože si myslím, že už jsem se orientoval ve složitějších filmech než tenhle. Proč je tedy pro mě zrovna Tinker Tailor španělská vesnice, nechápu. (12.01.2012)

Na film jsem se díval dvakrát. Poprvé jsem vydržel asi do půlky, protože jsem se totálně ztratil v ději a vůbec jsem nechápal, o co tam jde. Před druhou projekcí jsem si nejdřív naštudoval obsah filmu, ale asi jsem úplně blbej, protože jsem opět měl pocit, že nic nechápu. Ale když už jsem to teda dvakrát vydržel do půlky, tak jsem se odhodlal dokoukat to celý. Ve druhý půlce opět pokračoval zmatenej děj a nuda. Vlastně přijde jedna aspoň trochu napínavá scéna. A to bylo, když šel nějakej načesanej hošík ukrást jakýsi dokumenty do archivu. Na špionážní thriller dost málo. Pak mě ještě pobavilo, když jsem si uvědomil, že ta tlustá bába je vlastně Perry z Klubu sráčů. (26.04.2013)

Něco tak napínavého, komplikovaného, famózně zahraného a přitom vlastně strašně jednoduše natočeného se jen tak nevidí. (27.05.2013)

Takřka dokonalý špionážní film, kde se nic neříká dvakrát (nebo alespoň ne dvakrát stejně) a to, co se řekne jednou, si musí často divák sám aktivně vyhledat a spojit. Je až k neuvěření, jak důsledně se tu selektivně odpírají a dávkují informace hned ve třech rovinách najednou (dialogy, mizanscéna/rámování, zvuková stopa), což podle všeho navíc přesně odpovídá stylu knižní předlohy. Chápu, že řada diváků má problém se orientovat v příběhu, protože Tinker Tailor jednoduše vyžaduje aktivní, pozorné sledování (na které většina lidí, navyklá na vysoce redundantní hollywoodské vyprávění, není zvyklá), a to na naprosto základní úrovni rekonstrukce fabule, nikoli na úrovni nějakých symbolických významů obohacujících dílo o další, ale ne nutně nezbytnou rovinu. Film, který otevřeně vyzývá k důkladné formální analýze a už se nemůžu dočkat, až ho uvidím znovu. (06.02.2012)

Špionážní drama (nikoli thriller, pls opravit!) pro salonní intelektuály. (01.01.2012)

(1001) Chichichi, tak předně bych všechny lidičky, co považují Bourneovo ultimátum za realistickou kinematografii ("Ty rvačky, to je jako bych tam byl s nimi!"), povinně připoutávala k židlím a pouštěla jim tento film - a možná bych ho povinně pouštěla všem lidem, co si myslí, že běžná kinematografie, na kterou jsou zvyklí, je realistická, zvláště když se "zakládá na skutečných událostech". A teprve až si dosyta užiju představu, že by se tento snímek dal používat jako mučící nástroj, začnu ze sebe sypat chytré komentáře. Ale taky si vlastně říkám, že k tomuto dílu možná už není potřeba nic chytrého dodávat. Je totiž dost možné, že mě stejně nejvíc baví to, jak se film neobtěžuje nic komentovat a potom ilustruje věci, na které se nikdo neptal. Líbí se mi, že si dali záležet, jak to všechno vypadá. "THE FUTURE IS FEMALE" (27.01.2014)

Asi nejlepší špionážní film, jaký jsem dosud viděl. Scénáristé dokázali z obsáhlé a komplexní knižní předlohy sestavit neuvěřitelnou skládačku minipříběhů, které sice mohou být pro diváka na první pohled komplikované, ale po trpělivém "prokousání se" sítí vztahů se mu film odvděčí intenzivním zážitkem, jenž je podpořen minimálně z poloviny i stylisticky (záměrná zkratkovitost mnoha sekvencí oproti jednotlivým flashbackům, voyeuristické snímání kamery, která vede divákovu aktivitu jen částečně, "nepřístupnost" hlavní postavy Smileyho ad). P.S. Gary Oldman umí před kamerou stárnout jako málokdo. (24.11.2013)

Ten, kdo má Garyho Oldmana zafixovaného jako démonického expresivního představitele těch nejodpornějších záporáků, bude nejspíš překvapený prošedivělým nenápadným úředníčkem, na kterém nejsou ani stopy po nějakém charisma a který nás přesto zasvětí do složité špionážní hry, která mi připadá jako velmi reálné vylíčení skutečného světa zpravodajských her. O určité kategorii filmů říkám, že jsou sice výborné, ale jenom pro někoho. A přesně takový je i případ tohoto dramatu. Precizní film s promyšleným příběhem a vymakanými detaily, který ale svým tempem a přímo programovým vyhýbáním se osvědčeným žánrovým klišé a atraktivitě pro diváka, běžného filmového filmového konzumenta spíš odradí. Řekl bych, že má šanci stát se klasikou svého žánru, jejíž jméno budou s úctou vyslovovat filmoví fajnšmekři a žánroví specialisté, ale určitě se nestane filmovým trhákem v pravém smyslu slova. Výkon Garyho Oldmana mě nadchl, stejně jako scénář, který obsahuje řadu reálných prvků ze známého skandálu kolem legendárního vyzvědače a dvojitého agenta Kima Philbyho, který jako vysoký důstojník britské tajné služby dokonce aspiroval na funkci jejího šéfa a přitom byl dlouhá léta krtkem řízeným z Moskvy. Technická stránka filmu i režie jsou precizní a ten, koho neodradí pomalé tempo a minimum akce, bude odměněný velkým filmovým zážitkem. Celkový dojem: 95 %. (06.02.2012)

Rozhodně kvalitní špionážní drama, škoda jen, že mě nedokázalo více vtáhnout do sebe. Dvě hodiny sice nejsou na dnešní dobu moc a film ten čas využívá k detailnímu vystavění příběhu, přesto jsem pak litoval, že mi tam chybělo nějaké větší napětí, vzrušení (co se týče dominantnosti žánrů, radši se podívejte na imdb, kde není thriller na prvním nýbrž až třetím místě). Jinak jsem byl ale velmi spokojen, příběh zaujal, nenudil, přinesl několik dějových zvratů, držel si slušnou tajemnou atmosféru nejistoty a v neposlední řadě film nabídl kvalitní herecké výkony (Gary Oldman v kladné roli, no toto :-) ). Svoji hlavní pointou (těch odhalení bylo v tomto snímku vícero), resp. tím, kdo je onou krysou, mě bohužel tolik nepřekvapil, vlastně cca po půl hodině jsem měl tip a ten se mi nakonec potvrdil. Možná, že kdyby se Tinker Tailor Soldier Spy trochu zkrátil a víc by se tlačilo na pilu, mohlo to být na plný počet, takhle zůstávám na slušných 4* a jsem spokojen. A jinak mě dost překvapil Tomas Alfredson, po Ať vejde ten pravý hodně velký krok jinam. (09.02.2012)

Krtek v Cirkuse. Tentokrát však nepůjde o kreslenou postavičku Z.Milera (ač díl s úkolem „Zničit krtka!“ vyvstane na mysl), nýbrž o šachovou partii z války, v níž první linii představovala křesla kanceláří tajných služeb. Přišel už mat? Je bílá královna opravdu bílá? A nehraje se nakonec dáma? Kdo čeká střílení, honičky a líbání vnadných agentek, ať zrovna zavře šachovnici.. Film, který vyžaduje pozornost a pak vám to vrátí měrou vrchovatou. Film s neuvěřitelným citem pro detail, plný drobných i větších náznaků (triviální scéna s včelou v autě odhalí charakter a schopnosti Smileyho lépe, než tisíc slov). Film ze světa, kde emoce, ač se je člověk snaží držet stranou, nakonec rozhodují. Alfredsonova odtažitá režie je fungujícím protipólem k emočně silným scénám, které jsou i díky dokonalému obsazení velmi naléhavé (výměny pohledů Haydon - Prideaux, Smileyho imitace dávného rozhovoru s ruským protějškem). Vůbec obsazení.. Strong, Hardy, Hurt, Hinds, Firth - vždyť já bych hltal každé jejich slovo i kdyby seděli v křesle Nedělní chvilky poezie. A Oldman? Za kostěnými obroučkami hraje každým obličejovým svalem - precizní ukázka nonverbálního herectví. Při pohledu na jeho tvář mě napadlo, jak dobře maskéři 19 let zpátky trefili při tvorbě jedné z podob transylvánského hraběte jeho budoucí podobu. Akorát teda s tím rozdílem, že nyní nemá na hlavě účes Stelly Zázvorkové, ale ten by se stejně do zasedaček MI6 příliš nehodil.. Alfredson zkrátka připravil můj šálek čaje - silný účinkem a přitom chuťově jemný. Rád si jej dávám ráno ke snídani a přikusuji k němu salónní intelektuály.. (11.10.2012)

[imdb: 7.4/10] | me: Divoká plejáda mien, prezývok a prostredí v konceptuálne komplikovaných flashback-och pridáva tomuto filmu na dejovom chaose a spôsobuje tak celkovú neprehľadnosť. Po hereckej stránke však film ponúka slušnú dávku toho najlepšieho z anglickej hereckej školy. Škoda však, že v snahe o vytvorenie konšpiračnej špiónskej drámy dochádza "vďaka" mnohokrát statickému tempu a už spomínanej až zbytočnej prekomplikovanosti k akémusi pocitu divákovho vlažného nezáujmu. Nie je to vôbec zlý film, ale s daným potenciálom bolo možné vytvoriť aj niečo podstatne pútavejšie..., [3 a pol *] It'll take us five hours to get drunk on this monkey's piss! (06.02.2012)

Člověk, aby se v tom vyznal. Vztahy mezi špióny jsou mnohdy složitější, než když muž miluje dvě ženy (či žena miluje dva muže). Díky detailům, které nám režisér Tomas Alfredson ukazuje (a které dokázal krásně zobrazovat i v předchozích filmech), se divák dokáže z velké části zorientovat ve spletitém příběhu i s epizodami z jiného časového období. A navíc ti herci podávají brilantní výkony. (01.02.2012)

Pre mňa jeden z najočakávanejších filmov roku, no a pravdupovediac ma trošku sklamal. Mám rád sedemdesiate roky, atmosféra bola skvelá, herci svoje role precítili, samotná kamera a hudba spravili pútavejším, ale film samotný až taký pútavý nebol. Nevravím, že som chcel špionážny film v tempe bondoviek, ale ten monotónny rytmus sledu udalostí som miestami fakt preklínal a bol na úkor kvality a zážitku z filmu, ktorý by inak mohol byť oveľa sugestívnejší. Zároveň však potvrdzujem kvalitu ostatných aspektov, herci skvelí, dialógy vycibrené do posledného detailu, scenár má skvelé miesta a zážitok sa tak ustálil niekde na 80%. (30.01.2012)