Borgiové

Skvělé to není, ale pěkné ano. 1) Slovo, které vystihuje devět dílů seriálu, je pěkný. Pěkné kostýmy, pěkné historické reálie, pěkně vypadající herci, několik pěkných kluků, pěkně (pro masového diváka) napsaný scénář, pěkné zobrazení faktu, že politika byla a je svinstvo za všech období a za všech režimů. Ano, bylo to pěkné. 2) Úsměvné je použití korunovační hymny Sádok kněz jako doprovod k instalaci papeže roku 1492. Hymnu složil čerstvý anglický občan George Frederic Handel v roce 1727 ke korunovaci Jiřího II. Dnešní fotbaloví fanoušci její upravenou verzi patrně znají jako znělku Ligy mistrů. 3) Historické nepřesnosti nejsou příliš závažné. Snad jen bych dodal, že ottomanský princ pobýval v Římě 5 let a zemřel v bitvě u Neapole po boku Karla VIII, kterého doprovázel spolu s Cesarem. Giovanni Sforza nepředváděl svou potenci před kolegiem kardinálů. Cesarova milenka Uršula Bonadeová dokonce vůbec neexistovala apod. 4) V seriálu vystupuje řada pěkných kluků. Především papežovi synové Cesare (26letý Francois Arnaud) a převelmi přitažlivý Juan (28letý David Oakes). Lukrezin podkoní (22letý Luke Pasqualino) stejně jako neapolský princ Alfonso (24letý Augustus Prew) rovněž stojí za hřích. Pěkný je i ottomanský princ Djem (28letý Elyes Gabel) i nájemný vrah Micheletto (39letý Sean Harris). Jinak řečeno, pořád bylo na co koukat. (24.08.2011)

1. SÉRIE_ Na pohled jsou Borgiové pěkní (obzvlášť tedy Cesare), ale jsem trochu rozčarovaná. Třetí hvězdičku dávám čistě za vizuál. Kde je vášeň, oduševnělost nebo alespoň živočišnost, TO něco, čím tepe Řím? Proboha, Borgiové byli Španělé, jsme v horkokrevné Itálii, středověk se sváří s renesancí. Z toho se dal vytřískat materiál! Série ale má své strhující momenty: hororová linie s vycpanými oponenty (to pak člověk ocení jemnocit Ironsova Rodriga, ve srovnání s jinými), zápletka s francouzským králem, věrný psychopat Micheletto (Sean Harris je fakt umí), šikulka Lukrézie... 2. SÉRIE_o 100% lepší! Zvyšuji hodnocení. Konečně trocha té vášně a zvrhlosti! Už nikdy nebudu mít chuť na neapoleskou omáčku... (14.02.2013)

Jak bývá nepěkným zvykem, že řadě seriálů dojde po první sérii šťáva, Borgias jsou přesně opačným případem. Sérii od série jsou lepší. Příběh graduje. Vývoji postav je zde věnována obzvláštní péče. Finále třetí série má vizuál již takřka filmový. Dle mého názoru se jedná o nejlépe zpracovanou historickou látku za poslední roky a jsem velmi vděčná za to, že po ústupu vysokorozpočtových historických filmů z pláten kin se mi dostalo satisfakce v produkci sice televizní, která si však o to víc zakládá na pečlivém výběru herců a propracovaném scénáři. (26.06.2013)

Borgiové mají zásadní nedostatek a tím je absence výrazné postavy a zklamal i Jeremy Irons - i když měl své chvilky. Úžasné jsou kostýmy a kulisy, herecké obsazení už méně, stejně tak děj. Ne že by se v seriálu nic nedělo, ale je to podáno tak sterilně, že po skončení dílu nehrozí netrpělivé čekání na díl další. (12.09.2011)

Cirkev vo vrcholnom kontraste k svojmu oficiálnemu poslaniu. Vraždy, sexuálne neresti, majetky, prakticky neexistuje hriech, ktorý by tí najvyšší predstavitelia neochutnali. Napriek tomu sa mi to zdá priemerné. Politický boj Borgiovcov je zaujímavou líniou seriálu, na druhej strane to presexualizovanie bolo na úrovni Tudorovcov, kde sa to dalo viac akceptovať. O Lukrezii sa dobre vie, že nerestne žila, napriek tomu je to práve ona ukázaná spočiatku ako nevinné dievčatko. Pobavili ma ale dobové cirkevné praktiky, kde si sami sebe odpúšťali hriechy, ale najmä výrok z prvej časti, ktorý situáciu medzi kňazmi znamenite vystihuje: "Kto z vás je bez detí, nech hodí kameňom." (24.02.2016)