Sherlock

Pokrok nezastavíš, milý Watsone. Dětinská radost z pilotní epizody („měli bychom aktualizovat jejich status“) se během dalších dvou dílů neopakovala, ale pocit, že sleduji nejvybroušenější kriminální seriál posledních let, zůstal. Tvůrci s námi hrají vyrovnanou partii. Než pustí ke slovu Sherlocka, ponechají prostor divákově dedukci. Kdo chce s géniem (nebo úchylem, jak je libo) držet krok, musí přemýšlet dopředu. Pasivní přijímání nabízeného k plnému prožitku nestačí. Abychom to neměli snadné, jsou nám předkládány zavádějící (nikoli lživé) informace. Každý detail má svůj význam. Zatímco nálada jednotlivých epizod je poměrně nevyrovnaná (od lehce žoviální k těžce pochmurné), Sherlock a Holmes, sociopat a labilní válečný navrátilec, zůstávají konzistentně zábavní. Většinu pozornosti si pochopitelně nárokuje Holmes, v podstatě nerd, který rozumí moderním technologiím lépe než lidem. Ukázkově ambivalentní postava: zločiny řeší a zároveň k nim má obsedantní vztah, protože mu odhalování pravdy činí radost – méně krvelačná verze Dextera. Watson vedle něj působí poněkud méněcenně, ale kdo by ne (svou otravnou vševědoucností Holmes pro změnu nachází paralelu v Sheldonovi z The Big Bang Theory). Napsat po posledních minutách třetí epizody, že na pokračování jenom těším, by bylo jako označit Holmesovy dedukční schopnosti za ucházející. Nemůžu se dočkat! Apendix: Překombinované, násilně překvapivé a příliš mnoho pravidel naráz porušující finále třetí série, která celá působila jako zkouška, co všechno postava Sherlocka snese, výrazně utlumilo mou touhu vidět další epizody. Paradoxně bych raději viděl spin-off s čím dál pozoruhodnějším Watsonem než další experimentování s nelimitovaně nepředvídatelným Sherlockem. Minimálně prví díl třetí řady je ale svou fanfikční metarovinou, reflektující tvůrčí přínos diváků, vtipně a sympaticky "up to date". 90% Zajímavé komentáře: imf, DaViD´82, Oskar, Rex Mundi, Toj, Hwaelos, agathon (07.04.2011)

S01E01: Silné čtyři hvězdičky. To jsem opravdu jediný, kdo si v jinak parádně promyšleném scénáři všímá těch ohromných děr? Cumberbatch je možná totálně nejchytřejším člověkem v Anglii, ale když mu někdo s větším důvtipem křičí do ucha, kde je zakopaný pes, detektiv jen kroutí hlavou. Střih, a jedeme dál, vrah mohl být dopaden po 40-ti minutách. Nemohu specifikovat, jinak bych se nevyhnul spoilerům, jen jsem měl prostě 2x pocit, že do scénáře připsalo pár vět uslintané batole. A pochybuji, že to bylo pomrkávání na fanoušky nebo sebeparodie... Jinak se ale jedná o skvělý, a hlavně VELMI originální seriál. SMSkování, košaté dialogy a hříčky s divákovou myslí jsou sexy, a Ritchieho Downey by po tomhle výstupu mohl klidně odstoupit od smlouvy na druhý díl nejnovější filmové adaptace. A ta hudba, panejo! Je to přesně jak již kdosi podotknul v komentáři níže: C.S.I. po anglicku. S01E02: Líbilo o něco málo více, než první část. I když je to více "kriminálkové" než o něco originálnější A Study In Pink, přišlo mi to zároveň zábavnější a promakanější. Akční závěr potěšil, moderní dvojka z Baker Street si zaslouženě získala mé sympatie... S01E03: Bravo. I když přihlédnu k tomu, že žalostnější cliffhanger jsem v životě neviděl, i tak jsou první tři díly výborného seriálu dohromady perfektní. (08.08.2010)

"Nejsem psychopat. Jsem vysoce výkonný sociopat. Vygooglete si to." Už je to tak, knihovnu nahradil Google, drožku taxík, krasopisné dopisy s pečetí sms. Z problému na tři dýmky je problém na tři nikotinové náplasti. A přesto se Sherlock roku 2009 duchem podobá literárnímu předobrazu možná víc než desítky jeho bezkrevných ilustrací před ním. Připouštím, že sám jsem jimi ovlivněn víc než Doyleovými předlohami, které jsem četl velmi namátkově, a zpočátku mi připadalo divné převádět něco tak bytostně viktoriánského do současnosti. Zbytečné obavy. Sherlock Holmes i doktor Watson mají vše, co mají mít, a mají i cosi navíc. Mimořádná schopnost vidět pod povrch věcí Sherlocka vyčleňuje ze společnosti 21. století, zvyklé uzavírat předsudečné závěry pod vlivem mediálních schémat a omezených zkušeností svých zlenivělých myslí. Doktor Watson po traumatické válečné anabázi těžko hledá způsob, jak se vrátit k normálnímu životu. V 9 adaptacích z 10 jsou ti dva zahálčivá dvojice, která se nechá ze svého hnízdečka lásky v Baker street vylákat až na všeobecné naléhání vedlejších postav, které se (kromě Lestradea) okázale koří jejich renomé a uctivě jim nahrávají na brilantní smeče. Zde jsou Holmes a Watson outsideři a řešení případů berou jako jediný možný způsob seberealizace. Velice moderní forma obrazového vyprávění mi trochu připomíná seriál Podfukáři (2005), výborně děj rytmizuje a zabraňuje největšímu nešvaru detektivek všeobecně - nekonečnému vysvětlujícímu tlachání. Vše podstatné prostě vidíme a dialogy proto mohou být a jsou jen vtipnou třešničkou na dortu. Hodnotím po pilotním díle, ale velice pochybuji, že by následující mohly výrazně pokazit můj dobrý dojem. 100% (01.08.2010)

Tak ... na doporučení svých zdejších přátel jsem se pustila do sledování prvního dílu tohoto úspěšného seriálu. Mé první pocity značí úsměv na rtech nebo spíš takové pochichotávání se :-) Podle všeho tento Sherlock Holmes je opravdový génius, který nosí v hlavě mapy tras všech taxíků v Londýně, všechno ví, všechno zná, umí své myšlenky interpretovat tak rychle, že jsem sotva stihla číst titulky. :-) A Martin Freeman, můj nejoblíbenější hobit z Kraje ... je kouzelný. Jeho role mi ale celkem hodně připomněla roli doktora House (lékař, kulhající úplně stejně s téměř stejnou holí). Jinak celkem vtipný a sympatický seriál se sympatickým hudebním doprovodem. (13.04.2013)

Sherlock (respektive jeho první epizoda) mě analyticky, esteticky i čistě divácky neuvěřitelně potěšil, až jsem měl při jeho sledování během zuřivého psaní poznámek a odklikávání záběrů chuť skákat nadšením. Vzpomněl jsem si na okamžik, kdy jsem poprvé před řadou let viděl CSI - rovněž upřímná oslavou myšlení a nerdů, vyvěrající z přesvědčení, že i kriminálku lze ozvláštnit nečekaně promyšlenými způsoby. // AKTUALIZACE: První dvě řady Sherlocka pořád shledávám jedním z nejinspirativnějších a nejprogresivnějších moderních seriálů, ovšem na rozdíl od Arthura Conana Doyla se tvůrcům nepodařilo překonat jak hrdinovu smrt na jedné straně, tak vědomí obrovského množství natěšených fanoušků na straně druhé. // AKTUALIZACE PO 4x2: Na Sherlockovi bylo super, jak to genialni mysleni ozvlastnovalo dost povedomy fikcni svet a relativne bezne kriminalni namety. Vice ci mene soukrome problemy (tj. zasazovani Sherlocka do zavedenych schemat spolecenskych situaci) staly jako dumyslny motiv v pozadi hry s ocekavanimi spojenymi na jedne strane s detektivkou jako takovou a na druhe strane s klasickymi doylovskymi pribehy. Proto byla tak sokujici posledni epizoda s Moriartym, protoze najednou slo o superhrdinsky pribeh o stretu dvou intelektualnich superhrdinu - a pak konec. ___ Od treti rady se to obratilo... a ted uz je to jen transparentní melodramaticky pribeh na pozadi fikcniho sveta, ktery je z hlediska realistickych motivaci neuchopitelny, okazale vystredni a jediny normalni je v nem Lestrade. Je to jiste zen pro fanousky fanfiction, ale vypravecsky, tematicky a tentokrat i stylisticky mi to pripadlo vlastne umorne neinspirativni. Minule jsem jeste doufal ve zmenu skrze ozvlastnovani tradic nikoli detektivky, nybrz britske spionazni fikce. Ale dneska uz me to proste jen stvalo, protoze na me kazda vterina kricela, jak strasne je ta vystavba dila chytra, aniz bych nachazel duvody, proc si to myslet. ___ Z osobniho hlediska, doby dechberoucich moffatovskych zapletek (jeho dily Doctora Who v prvnich peti radach, prvni dve rady Sherlocka, Tintinova dobrodruzstvi, Jekyll) jsou pryc... a zustal... jen virivy vyprodej excentrickych postupu. Ma sve fanousky a ta zavratnost je pro nektere divaky zrejme pohlcujici (byt mi trochu pripomina okouzleni Danem Brownem par let zpatky), ale z analytickeho hlediska jsou to vlastne hrozne pruhledne kouzelnicke triky. :( (02.08.2010)