Bludičky

Bludičky jsou "malý televizní" film, potažmo minisérie, ale v mnoha ohledech je to dost milník. Režiséra Irena Pavlásková ho natočila v době, kdy režírovala spoustu slabých filmů (Bestiář, Zemský ráj to napohled). Scénář napsal Ivo Pelant a po tomto snímku ho čekaly už jen naprosto nezajímavé věci (Ordinace v růžové zahradě). Ve filmu se etablují (daleko před prvními režijními úspěchy) jako herečky Tereza Nvotová a Jana Pidrmanová. Tehdy mi tu nebyl protivný ještě tolik neobsazovaný Pavel Řezníček, se sympaťákem Janem Zadražilem jsem problém neměl. Mám tenhle příběh rád, je realistický i vtipný a já lituju, že mnoho mých oblíbenců je teď na jiných (a hodně často horších) pozicích. 90%. (30.06.2020)

Chvílemi pro dospělé chvílemi pro děti...Scénář Ivo Pelanata, ten se věnoval převážně dětské tématice (problematice). Nemají to jednoduchý, nedostatek bezpečí v dětství v nich vzbuzuje trvalý pocit ohrožení (nemilovanosti) na který dokážou reagovat jen krajními způsoby, tedy útokem - proti sobě-nebo útěkem (i od sebe).... Nakonec za téma a jistou otevřenost dávám **** (23.01.2012)

Nic televizně laciného, šíleně expresívního a nevhodného na tom nevidím. První díl hodnotím čtyřmi a druhý díl maximem, tedy pěti, zatím nezveřejněnými hvězdičkami. Pozitivum vidím v tom, že pro celý obsah byl stanoven přijatelný počet dílů a dramatičnost snímku, která koresponduje s realitou skutečných životů některých obyvatel dětských domovů je přiměřená. Vždyť, není jejich skutečný život někdy ještě dramatičtější? Mě osobně tedy hudební dramatičnost v určitých pasážích snímku v kontrastu s obrazem naprosto vyhovuje. Tato miniserie zobrazuje problémovost a kriminalitu z jiné strany mince, než jakou nám nabízí strohé, nic nezkoumající sdělovací prostředky. A to už nemluvím o "bulvárním" tisku, který se zaměřuje pouze na důsledky jednotlivých činů problematické mládeže a nezveřejňuje pravé viníky, tedy rodiče. Abychom si udělali správný úsudek o obyvatelích dětských domovů, měli by jsme něco o nich samotných a jejich rodinných "zázemích/nezázemích" vědět. Bludičky tedy chápu jako vkusný a přijatelný způsob, jak do světa "vytroubit" naléhavost tohoto obecného problému. Hodnocení si dovolím uvést po shlédnutí posledního dílu. Bravo ČT, nedělní večery začínají být s tebou poutavé. (06.12.2010)

Na jedné straně zajímavý a potřebný počin, na straně druhé lacině vyhlížející ,,televizní" design (a že to jde i v českých podmínkách jinak, o tom přesvědčil novácký Okresní přebor), leckdy podivné herecké výkony a hlavně šíleně expresivní hudba, jež má za úkol dotvářet dramatičnost situace, k zobrazovaným scénám je ovšem její dramatičnost spíše nepřiměřená. Coby pokus o ,,reálnou" výpověď o světě klientů dětských domovů i ostatních poskytovatelů sociálních služeb se však dílo Ireny Pavláskové dá akceptovat. Kvalitativní úroveň této miniserie má naštěstí vzestupnou tendenci, takže jsem se vydržel dívat až do úplného finále...což je u podobně koncipovaného českého televizního počinu vlastně ta nejdůležitější deviza... (05.12.2010)

TV/// Obsazení 9/10 Děj 8/10 Atmosféra 10/10 Prostředí 8/10/// +délka filmu, je moc dobře že děj filmu nescvrkli na jeden celovečerní snímek, v mnoha momentech velice dramatické, hodně mě zaujala Jana Pidrmanová (je vidět, že zvládne tak velkou roli), dobře zahrála i Tereza Nvotová a Pilip Cíl, další herci potěší (Stašová, Řezníček, Janěková), námět film, scénář a troufám si tvrdit i jeho kvalitní zpracování, hudba se mi zdála velice povědomá, Bludičky mají pořád o čem vyprávět -proto je škoda, že to není alespoň desetidílný seriál/// Téma které je tak závažné, že si určitě zaslouží filmové zpracování. Pokud je pak i dobře natočené, divák může být velice spokojen. Irena Pavlásková dokázala z tématu vytěžit maximum./// Celkem 86%/// (19.03.2011)