Režie:
Vladimír KavčiakScénář:
Ludvík KunderaKamera:
Eduard LandischHudba:
Jaromír VogelHrají:
Ivan Luťanský, Svatopluk Beneš, Zuzana Fišárková, Zlata Adamovská, Nina Jiránková, Zdeněk Martínek, Viktor Preiss, Pavel Soukup, Ladislav Potměšil, Rudolf Jelínek, Zora Jandová, Jan Kanyza (více)Obsahy(1)
Ivan Luťanský v titulní roli příběhu o mladickém tvůrčím rozletu českého básníka a prozaika, představitele českého romantismu a zakladatele moderní české poezie... Poetická televizní hra má zvláštní strukturu vycházející z rekonstrukce osudových faktů mnohdy si odporujících, ale i situací vyfabulovaných. Staví před diváky obrazy z krátkého života českého romantického básníka a bouřliváka, jeho cesty a životní lásky, vznikající tvorbu. Vedle životopisných údajů, o nichž z historie víme, zazní i autorovy verše, a děj je doplněn upřesňujícím komentářem. Mácha při cestě do Doks zachytí v místní hospodě vyprávění o nešťastné lásce, smrti, popravě. Pověst vypráví, jak údajně krutý otec svedl synovu dívku, následovala synova pomsta a otcovražda byla potrestána na popravišti. Vzniká inspirace pro nejdůležitější dílo českého romantismu – Máj. Máchův divadelní svět byl spojený s J. K. Tylem, zachycena je roztržka mezi nimi, a především seznámení s milenkou Lori… (Česká televize)
(více)Recenze (6)
Velmi zajímavé Kunderovo pojetí, které režisér rozvinul, bylo zcivilnění projevu a vztahů (i když dobový jazyk často ponechán) a také hravost a provokativnost postavy přibližující Máchu současné mládeži. Bohužel však snaha zachytit z jeho života co nejvíc, vedla k rozvolnění až rozbřednutí děje. Pro české poměry je příznačný konec, v němž se divák dozví, že na Máchově pohřbu byl jen jeho bratr a při exhumaci jen neznámá žena. Zato v Praze při slavnostním pohřbu rakev nesli básníci a spisovatelé, doprovázely je davy,,, Každopádně jde o záslužnou inscenaci (max.70%) ()
Inscenace se nese jednak v duchu Máchových děl, tedy místy ponuro a temno, pak zas kopíruje Hynkův charakter, agresivitu a sobectví, frajeřinu, lehkovážnost....Básníkova porucha osobnosti logicky vyústí v dramatický a tragický závěr. Luťanský samozřejmě dobrej, nicméně v některých scénách až jako by přehrával, taková Haničincovina dalo by se říct. ()
Mácha podle této inscenace byl mrtvý ještě dříve, než se narodil. ()
Vaň, leť. Neutichni. Rozmáchni se po všech krajích. Neutni z paměti nálady intimní. ()
Místy nesnesitelně teatrální pokus o portrét „rozervaného“ Karla Hynka Máchy dobíjí nešťastné obsazení titulní postavy Ivanem Luťanským, nešlo-li ovšem tvůrcům o básníkovo rozervání… ()
Reklama