Poupata

Snaha vměstnat do devadesáti minut „všechny“ negace a neřesti mladých i jejich rodičů, až dospějeme k tomu, že to v divákovi vlastně ani nevyvolává příliš emocí. Evropské sociální drama, které je na režijní debut (hned Český lev za režii pro Zdeňka Jiráského) solidním překvapením, lehce okatě ukazuje na českou blbou náladu poslední doby. Nuzné životy několika postav až mírně děsí, dusí se, uzavírají se před ostatními a jen nechávají plynout nefunkční vztahy. Herecky výborné, po technické stránce zrovna tak. Některé momenty a osudem vláčející se antihrdinové se nicméně tváří natolik samozřejmě, až mi zoufale chyběly praktické a pragmatické postavy!! A teď si pojďme rozdat vánoční dárečky.. (11.12.2014)

Film úplne mimo mňa. Charaktery boli od začiatku po koniec neuveriteľne prázdne. Okej, beriem to že život nie je ľahký a že niekto má sklon robiť viac chýb ako dokáže potom zniesť, ale že by to bolo až takéto? A čo tým chcel Jiráský povedať? Že vlastne drogy, láska a gemblovanie je zlé? A že sneh by mal ísť do prdele lebo číňania ho nevedia zniesť? Ani jedna postava ma neupútala natoľko aby som ju ľutoval a uväznenosť príbehu v depresívnom móde mu zviazala natoľko ruky, že sa nemohol pohnúť k potrebnému momentu niečoho dôležitého čo by vypovedalo o živote, smrti, láske. Nič takého tu pre mňa nebolo a to trocha zamrzí. Vykonštruovanosť, ktorej som neveril. (26.07.2012)

Modelová socdráma ako vyšitá. Je tam kurva, je tam jej pasák, teda pardón striptérka, je tam gambler, ktorému nikdy nič nepadlo (scenárista aspoň mohol občas skočiť pri prieskume do herne), je tam mladá naivka, ktorá sa nechá nabúchať, je tam zima, je tam byt, kde sa všetci nepomestia. A nič sa zo zásady nemôže zlepšiť, pretože by to na fesťákoch odsúdili ako gýč a takto si môžu niekde po premietaní v Japonsku hovoriť, že v tom Česku je to hrúza a je dobré, že sa na to globálne upozorňuje. Ale tento prístup nechcem iba zhadzovať, pretože úprimne verím, a som svedkom, že život sa dá veľmi ľahko pokaziť a kde nie je nejaká tá inteligenčná a emocionálna výbava, tam to proste lepšie nikdy nebude. Čiže je otázka, či sú mnohé dnešné filmy šablónovité preto, lebo sa to ľahšie píše, alebo preto, že život samotný obsahuje okrem nepredvídateľnosti občas aj určité schémy a pri niektorých indivíduách presne viete, ako dopadnú. (13.07.2017)

Snímek, jenž by si z fleku mohl připsat motto.....“Nikdy není tak špatně, aby....nemohlo bejt ještě mnohem hůř“. Nabízí se i, „co Tě nezabije, to Tě posílí“. Byť v tomto případě, by trefnější resp. výstižnější bylo spíše, „každý svého (ne)štěstí strůjce“. Slabošství po zásluze (po)trestáno, problém nastává, když do toho padají i (vaše) děti aneb prostředí, rodina.... nás utváří a formuje naše charaktery, přičemž odstřihnout se od rodinných kořenů, zpřetrhat veškeré svazky a udělat tlustou čáru za minulostí, zdá se, není tak jednoduché, jak by se na první (nezainteresovaný) pohled mohlo zdát, a tak se (začarovaný) kruh, jak je nasnadě, neuzavírá, ale stále dokola opakuje..(me) chyby svých rodičů. To, že jsem na hony vzdálen tomuto prostředí (díky bohu resp. mým rodičům za to), ještě nutně neznamená, že nedokážu (d)ocenit nesporné kvality této Jiráského prvotiny, tj, bezvýchodné syrové poctivé civilní filmařiny. Optimistické s vidinou (rychlé) změny k lepšímu asi jako současné politické podhoubí u nás, ale kvalita (narozdíl od poslaneckých lavic) zde rozhodně neabsentuje. Prvotina jako hrom a až Jiráský obrousí i ty poslední hran(k)y a pokud bude mít po ruce podobně silné téma, klidně i se stejným štábem (kameramana V. Smutného by si měl pro jistotu předplatit hned, stejně jako se jednoznačně vyplatila sázka na neokoukané tváře), troufám si rozhodně tvrdit, dočkáme se „něčeho velkého“. P.S. (Možná) můžeme namítat, že zde chybí potřebná reflexe, či, že je snímek málo popisný, popř. nejde více na dřeň a neodkrývá hlouběji motivace jednotlivých postav, nicméně dá se považovat fakt, že je divákovi (po)nechán větší prostor pro zamyšlení a vlastní interpretaci za nedostatek? (Tolik k některým zdejším výtkám). Za mě spokojenost, byť během vánočních svátků, v teple rodinného krbu, snímek nedoporučuju..... Anebo ano. Možná si potom více začneme vážit toho, co máme a nezaobírat se prkotinama. Schválně, jak dlouho nám to vydrží. 80% (12.09.2013)

Odnikud nikam? I tak by se dal zjednodušeně popsat děj, potažmo vývoj postav tohoto dramatu a pravděpodobně ani celkový dopad na diváka nebude nijak převratný - jenže to by tahle filmová fikce nesměla být tak nepřikrášlená a v důsledku stejně zdrcující jako všední realita kolem nás. Tohle místy trochu neotesané, někdy výsměšně cynické připomenutí stavu a hodnot současné společnosti život asi nikomu výrazně nezmění, ale citlivější a "šťastnější" člověk si z něj odnese alespoň chvilkový pocit spokojenosti a možná i víc vděku za vše, co dosud bral jako samozřejmost, všem ostatním zůstane, stejně jako hlavním hrdinům, jen jejich "status quo" - někdy horší, někdy lepší, ale hlavně opravdový. (18.12.2011)