Polski film

V závěrečných titulcích jedna postava prohlásila, že snímek nemá ani český humor, ani polský humor a že se bojí, aby vůbec někomu připadal směšný. Ať se snímek snaží sebevíc, přece jen ta ironizující složka, která má za cíl utahovat si z filmu samotného, z herců a snad i z herectví, kulhá na obě nohy. Prvky mokumentu, reflexe, asi čtyřicetkrát slovo ču*ák, neskutečně protahovaná délka. Chlapci se nudili a rozhodli se experimentovat - namixovali fikci s ... vlastními jmény? Pousmání na několika místech, odkaz na Mirku Spáčilovou, opakování Zelenkova příjmení, v závěru sklouznutí k Blair Witch filmovému stylu i příběhu (proč?) - postava Marka kupodivu funguje a pro mě vlastně zachraňuje celý snímek, bohužel většina scén je až příliš umělá a neopodstatněná. Slepenec "reálných" a "hraných" promluv a civilních i fiktivních vstupů nefunguje tak, jak asi fungoval v mysli režiséra a představitelů. Nekonzistentní patvar tak nakonec utone ve snaze dobrat se (ne)smyslného (= jakéhokoliv) konce. Ale když si vzpomenu na krysu v úvodu a na úplný závěr, snaha byla. Vlastně to není horší než jakýkoliv mokument, který jsem byla "nucena" zhlédnout. (05.07.2012)

Jamáci, damáci, famáci, poláci...všechno to jsou čuráci! Ironie, nadsázka, humor, mystifikace, sebereflexe...pořádně hutný koktejl nápadů v jednom experimentu s hereckým ansámblem Komediografu. O kterém českém filmu lze říct, že má v sobě tvůrčí a stylistické postupy Charlieho Kaufmana, Petra Zelenky a Davida Lynche? Od Karamazových nejinteligetnější domácí počin. [Přesná stopáž: 109 min] (23.02.2013)

Jak už to tak posledních pár let u českých filmů bývá, v průběhu filmu se bavím, zasměju a rozhodně se nenudím. Ale po konci promítání vyjdu ze sálu a uvědomím si, že nemám nutkání o posledních desítkách strávených minut nějak hlouběji přemýšlet. Slušný nápad a spousty vtipných momentů. To, co se mi ve spojení s tímto filmem zaryje do paměti nejvíce, je náhodné setkání s rozjuchaným Markem Danielem v jedné karlovarské uličce:) 47. MFF KV. 6/10 (06.07.2012)

Klukovský film ve veskrze pozitivním slova smyslu - točený pro radost, házící šablony a konvence za hlavu, těšící se z chaosu. Třebaže tu a tam zpomalí, či zakopne, do cíle dobíhá s hlavou a prostředníčkem vztyčenými. Tudy rozhodně ano, přátelé. 80% P.S.: Lví podíl na mém hodnocení má pan Daniel, respektive Havlát. (28.05.2014)

Tohle prostě ne. Nesedí mi humor těchhle pánů a nesedí mi ani koncepce celého filmu. Jako líbí se mi, že tu je snaha zkusit něco jiného, což nám celkem obecně jde, ale tohle prostě není můj šálek čaje a já nebudu hodnotit to, jak byli chlapci sem tam inovativní, protože ani to mě nebavilo a nic mi to neřeklo. Pro mě to byla příšerná nuda. (16.01.2015)