Polski film

Mystifikačni film, jemuž chybí jediné - na pozici scénáristy Charlie Kaufman...takhle tam namísto něj píše někdo jako Petr Zelenka...jak by trefně řekli Poláci...anebo spíš Robert Sedláček ...jak bych nejspíš řekl já...kdybych to byl skutečně já...ale on to spíš říká Emil Havlát uvnitř mě...neboť platí ,,Kolik rolí hraješ, tolikrát jsi člověkem..."...a já tu na čsfd hraju roli komentátora...což je taky pěkná komedie... :-) (21.07.2012)

Vůbec jsem tomu filmu nerozuměl. Parta českých herců...mimochodem dost dobrých českých herců a hereček, se tady ale vysloveně našla. Ve filmu fungují narážky na ně, narážky na celou českou kulturu a narážky na vztahy Čechů s Poláky. Chvílemi jsem absolutně nerozuměl, ale snad pokaždé jsem si říkal, že jsem se v samotném úžasu zapomněl smát a pak jsem se div nezadávil. Některý záchvaty ale proběhly a ty mě donutily, abych filmu nakonec dal čtyři hvězdičky. Asi jsem blázen, ale mně se film fakt líbil. Snad i díky tomu, že jsem od něj nedokázal spustit oči. Říkal jsem si, tři jsou málo a míň si to snad za tu svojí šílenost ani nezaslouží. Třeba takoví Midi Lidi odvedli naprosto skvělou práci, na druhou stranu nepochybuju, že to jsou stejní umělečtí magoři, jako tady ti naši vybláznění herci. Polski film sice nebude mít podle mě výraznější hodnotu, ačkoliv se tváří svojí originalitou, ale je vidět, že partička lidí se v tomhle vysloveně našla. Řádila, ukázala jak dobří dramatici to jsou, divák nechápavě zakroutil hlavou, párkrát se div nezadávil u vtipu...no a jedeme dál no... (07.07.2013)

S těmi čtyřmi musela být za jejich bezstarostných let studií na JAMU úděsná, ale fuckt úděsná legrace a věřím, že se tehdá ti čtyři tomu všemu šíleně nasmáli, až se za svá bezstarostná břicha popadali a hurónsky se plácali do svých absurdních kolen, ale jinak nikdo. Smiřte se s tím, že ve Sklepě nikdy nebudete, hoši. Být tehdejším děkanem JAMU, mlátím teď hlavou o stůl, co že to ta alma mater produkuje za čuráky. A tak si reklama na zbytky jídla mezi zuby, zkrachovalý, fešácký neherec z debilního sitcomu Planety opic, katalogový, kůl sociopat a nějaký naprotektorovaný nýmand z Brna střihli pásmo kokotích etud, při jejichž sledování se mi sama od sebe smíchy vymačkala zubní pasta, vychechtali se mi baterky v ovladači, na gauči řehtal pes, i když normálně štěká a já jen s kameným výrazem ruského, optimistického komsomolce pokýval znechuceně hlavou a suše pronesl: "Dada." Jo, a Polášku, příště zkus šprcky. Na takové to domácí píchání. Budeš hvězda! (18.04.2013)

Kterak si čtyři herci dělali prdel ze všeho, a nejvíc sami ze sebe. Mystifikace se vrství a vrství a Najbrt si v jednu chvíli sahá na samotný vrchol žánru. Humor se vyhýbá trapnosti a skrze nejapné vtípky podává zajímavé svědectví o hlavních protagonistech i vedlejších postavách a vyrábí zatraceně funkční sebeparodické gagy. Škoda závěrečných surrealistických výstřelků, které už na mě byly trochu moc a konec se díky nim maličko utopil sám v sobě a nenabídl žádné velké vyvrcholení. Jinak je ale Polski film vynikající taškařice se srdcem, která je navíc zatraceně originální. P.S.: Katarzyna Zawadzka je krásná, až to bolí :-) (21.07.2012)

Polski film možná působí ve filmografii Marka Najbrta jako oddychovka natočená s přáteli v až příliš rekordním čase kvůli náhle získané podopoře z polské strany díky úspěchu filmu Protektor. Přesto nejde o snímek, který by narušil režisérovu získanou pověst. Je natočený profesionálně, jeho humor a načasování situací skutečně funguje a je až obdivuhodné, že se pod gejzírem různých skečů a v neustálém míšení skutečné reality, "diegetické" reality a fikce daří držet vývojovou linku a nedovolit, aby se divák v záměrné tříšti ztratil. Najdou se tu výborné situace jako polská epizoda postavená na vtipné konfrontaci stereotypů o obou národech a reflexi Najbrtovy situaci po získání grantu, rozdvojení osobnosti Marka Daniela vedoucí k téměř hororovému účinku, závěrečné vyvrcholení v prostoru modrého plátna. Každá ze čtyř hlavních postav má zajímavé a zábavné zázemí, čerpá ze své vlastní osobnosti a sebeparoduje se, aniž by sklouzla do "autokarikatury". Přesto snímek nakonec není nic víc než nezávazná hra několika přátel, která svým osobitým humorem často osloví spíše specifickou diváckou skupinu. Já sám jsem měl především v první třetině problém naladit se na humor ústředního čtyřlístku a spíše na mě působily jednotlivé epizody než film jako celek, tudíž mi výsledek přišel trochu nevyvážený. Ale to je věc subjektivního stanoviska, neberu se jako cílový divák, tudíž je třeba mé hodnocní brát s rezervou. Je na místě ukončit můj komentář tím, že se Velký sál v Thermalu výborně bavil a film si vysloužil nejdelší a nejbouřlivější potlesk, jaký jsem kdy ve Varech zažil. (05.07.2012)