Na život a na smrt

Už od začátku filmu vám Berg podprahově vnucuje jedinou a postupem filmu lehce otravnou myšlenku, která se ve jménu průměrné inteligence amerických diváků transformuje do tupého skandování: "USA! USA! Marky Mark! USA!". Když skončí půlhodinový emocionální prolog plný ujištění, že filmová banda "bratrů ve vraždách" je na vaší (dobré) straně a ochraňuje pro VÁS svobodu v Afghánistánu proti Talibanu, který sice podporovala, vyzbrojovala a cvičila po celou studenou válku, ale koho to teď kurva zajímá! Vrhnete se vstříc dvacetiminutovému válení se v lese a debatování o tom, jaký že to kůň má největší péro, aby dostatečně uspokojil manželku coby svatební dar. Když si s mírnými spánkovými výkyvy vyslechnete všechny trampoty rodinného života a postavy elitních zabijáků vám dostatečně zdůrazní fakt, že by klidně mohli být vaši nejlepší kamarádi , kteří teď jen shodou okolností mastí ptáka nad válkou, přijde největší twist filmu a zároveň vrchol herectví. Zahrát členy Navy SEALs a předstírat, že vraždy civilistů a zvlášť dětí jsou nemístné a ošklivé fuj fuj věci, které se nikdy, ale opravdu NIKDY v historii amerických válek nestaly! A když už, ta zhovadilá CNN pod cenzurovou kontrolou Pentagonu je neobjektivně rozmázla! Herecká poezie, zvláště když u toho člověk zná ty skutečné statistiky počtu headshotů šestiletých "teroristů". Ale co, ten film může sledovat třeba 20 leté americké "dítě", které sice může od patnácti řídit auto, ale pivo do ruky vzít nesmí, a nedejbože, co kdyby to sledoval někdo od armády, která spolufinancovala film! Co si budeme povídat, Wahlberg to uhrál na Oskara! Sám lidumil Marky Mark se pak stává ústřední postavou adaptace představy sedmiletého dítěte o bitvě, a i když by se snad mohlo zdát, že tento film je úžasný svojí realističností, při pohledu na závěrečné statistiky: počet vypálených kulek 3 699 454 ku 169, počet střelných zranění 0 ku 6888, počet mrtvých 345 ku 3, člověk se vrátí do reality amerického klišoidního patosu o nesmrtelných hrdinech. I po vypnutí mozku člověk žádnou extázi a drama nezažije, takže film jednoznačně selhal na všech frontách, jelikož měl působit jako lehce naivní náborové video do americké armády a ve výsledku divákům sdělil jen to, že i v elitních amerických jednotkách jsou natolik velcí diletanti, že Americe může válku s klidným vědomím vyhlásit i San Marino, přičemž bude mít rovnocennou šanci na vítězství. 55% (03.01.2014)

Berg servíruje parádní akci v další zpackané akci Navy SEALs v Afghanistánu. To že je děj filmu natočen podle skutečné události dodává snímku na působivosti. Hlavně počtem ran které hrdinové utrží než opravdu zhasnou. Poměrně realistické zprácování pak sklouzne do Bayovin, ale s tím zase takový problém nemám jen už NA ŽIVOT A NA SMRT nevyznívá tak naturalisticky. Herecké obsazení výborné, hlavně Kitsch a Foster vyčnívají. (15.01.2014)

Kdo by to řekl, že Peter Berg bude jednou bojovat o oscary. Vybral si k tomu také patřičné téma o vojácích v Afgánistánu. Jelikož vznikl tento fim, tak asi předem tušíme, že to není o nějaké obyčejné rutinní misi a že se něco podělá. Malá skupina vojáků, ve které je i Mark Wahlberg a Taylor Kitch, jsou vysláni na odstranění jakéhosi vůdce Talibanu. Něco se zvrtne a oni jsou najednou nuceni bojovat s desítkami teroristů o holý život. Už začátek dává tušit, že se opravdu nejedná o žádnou přepálenou střílečku, ale o skutečnou událost. Wahlberg s Kitschem vypadají naprosto věrohodně a je jim opravdu věřit, že hrají jedny z nejzdatnějších amerických vojáků. Bergovi se skutečně podařilo natočit povedený snímek, kterému skvěle sedí dvouhodinová stopáž, aniž by film ztratil tempo...80% (02.01.2014)

Nevím, jestli je to tím, že se natáčelo v pěkném lesíku nebo čím, že z toho na mě vůbec nešla autentičnost, kterou by to potřebovalo. Nemyslím na druhou stranu, že by film přešel do nějaké patetické nesnesitelné polohy, i když v některých věcech trochu přehání (těch bojovníků Ahmada Šáha ve skutečnosti nebyly stovky, jen nějakých 30-40). Nebylo to špatné, ale třeba francouzská Speciální jednotka se mi líbila víc (dost se na tom myslím podílí to, že Francouzi natáčeli v Tádžikistánu, takže film působí opravdověji). (02.11.2014)

Říkejte si co chcete, ale takhle to dneska bohužel skutečně chodí. Dvě hodiny hmatatelné, fyzicky i duševně pociťované bolesti, které si svou strhující formální stavbou a překvapivě i silným emocionálním dopadem přímo řekly o mé vřelé sympatie a divácký obdiv. Tak reálný dojem, jakým se Lone Survivor ve své druhé polovině pyšní, ve mně v rámci žánru doposud vyvolalo jen Spielbergovo vylodění v Normandii a akční sekvence v Coppolově Apokalypse - naturalismus, který je téměř oproštěn od běžných hollywoodských klišé a který, přestože v závěru už jsem pociťoval nutkavou potřebu držet v ruce popkornový sáček, úspěšně potlačuje komerční příkrasy ve prospěch autenticity a nevšedního diváckého prožitku. A jako velcí hrdinové jsou navíc prezentováni i obyčejní afghánští civilisté, kteří nezapomněli používat srdce a jimž je nějaký Talibán úplně u zadku. Zkrátka a dobře, Peter Berg mě začal konečně pořádně zajímat, Mark Wahlberg se stal definitivně výborným hercem a já hodně lituji, že jsem tuhle delikátní filmařinu nezastihl v kině. Potom bych tu pátou hvězdu asi přihodil... 85% (08.02.2014)