Na život a na smrt

Říkejte si co chcete, ale takhle to dneska bohužel skutečně chodí. Dvě hodiny hmatatelné, fyzicky i duševně pociťované bolesti, které si svou strhující formální stavbou a překvapivě i silným emocionálním dopadem přímo řekly o mé vřelé sympatie a divácký obdiv. Tak reálný dojem, jakým se Lone Survivor ve své druhé polovině pyšní, ve mně v rámci žánru doposud vyvolalo jen Spielbergovo vylodění v Normandii a akční sekvence v Coppolově Apokalypse - naturalismus, který je téměř oproštěn od běžných hollywoodských klišé a který, přestože v závěru už jsem pociťoval nutkavou potřebu držet v ruce popkornový sáček, úspěšně potlačuje komerční příkrasy ve prospěch autenticity a nevšedního diváckého prožitku. A jako velcí hrdinové jsou navíc prezentováni i obyčejní afghánští civilisté, kteří nezapomněli používat srdce a jimž je nějaký Talibán úplně u zadku. Zkrátka a dobře, Peter Berg mě začal konečně pořádně zajímat, Mark Wahlberg se stal definitivně výborným hercem a já hodně lituji, že jsem tuhle delikátní filmařinu nezastihl v kině. Potom bych tu pátou hvězdu asi přihodil... 85% (08.02.2014)

Brotherhood, Sacrifice, Team Commitment. Ve filmech podobného ražení velmi frekventovaná hesla, která sice lze pochopit, ale už je těžší jim uvěřit. U Berga jsem ten problém neměl. Ať už to bylo nezvykle potrhanou, opravdovou krví potřísněnou a na půl žerdi vlající standartou, závěrečným fotoalbem s podkresem Petera Gabriela či lidskostí, přinášející smrt i život, tahle pocta mužům, co zůstali v sítu, aby občas dopadly jako řešeto, nebředla v obvyklém močále umělého patosu a kovbojské sebestřednosti. Je fakt, že Peter „Battle(ship) is my Kingdom“ Berg se mohl ve své doméně o pár minut krotit (jeden zámořský kritik tu akční řež trefně pojmenoval „War Porn“), ale to by zase divák nezjistil, že žabáci z námořnictva fungují dál, i když v sobě mají více olova než zástěra u rentgenu.. (11.01.2014)

Čo sa divák nedozvie. Napríklad: príbeh spracovaný podľa skutočnej udalosti. To je taká hlúposť, že až. Opakujem sa, ale je to nutné. Takmer každý film sa totiž veľmi výrazne odlišuje od skutočnosti, že až. Snáď na extrémne výnimky typu niekoľkohodinových Warholových nepozerateľných experimentálnych filmov, zaznamenávajúcich reálny spánok, milovanie a podobne. A tu zase: celkom slušný dobrodružný film o extrémne náročnej misii v afgánskej divočine s rozzúrenými Talibancami v pätách získava prídavkom skutočnej udalosti prídych čohosi, čo v divákovi evokuje, že tí Amíci vycvičia z vojakov len ťažko zničiteľných kyborgov. Odolávajú skoro každému zraneniu s ľahkosťou človeka, čo utŕžil drobnú modrinu. (04.09.2016)

Celý film zachraňujú len herci, (inak povedané len známe xsichty) a perfektne natočená Bergová akcia. Viac v tom filme ani nie je. Nečakal som veľa, ale zas takýto plochý námet už vôbec nie. Každopádne dá sa na to pozrieť, nuda nehrozí, pretože je to natočené fakt dobre, ale Lone Survivor je bohužiaľ len akčný film zo známymi menami a bez výraznejšieho príbehu, či emócii. 75% - 4* (17.03.2014)

Hodně zajímavý film, to bezesporu. Zkušený režisér Peter Berg dokonale ovládá řemeslo, film má akční grády, dokonce se dá říci, že je to sofistikovaná podívaná (válka v Afganistánu coby zcela specifický válečný konflikt a vlastně i nový subžánr), problém ovšem vězí v klasické Achillově patě struktury podobných filmů tohoto žánru - v přemíře neodůvodněného patosu. Peter Berg ještě jakžtakž ukočíroval patos vlastenecký, i když ke konci se jistě nejednomu Američanovi stejně bude drát do očí slza a jeho hruď zaplaví zrychlující se emoční vlna, jako přehnaně patetický ale film stejně vyznívá, a to ve smyslu přemrštěného hollywoodského kýče, který je přespříliš nadnesený a emotivní, аčkoliv tomu celkový kontext a význam snímku neodpovídá. S tím souvisí množství klišé (afgánský chlapeček na konci jako by vypadl z úplně jiného žánru) a černobílé rozdělení na hodné a zlé, přičemž při množství mrtvých úplně stejné peklo museli zažívat i bojovníci na druhé straně, fandit je ale nutné jen těm správným chlapcům. Co mi ale na vyznění celého filmu vadilo nejvíce, byla jeho neautentičnost, srovnám-li tento film třeba se strhujícím snímkem 30 minut po půlnoci Kathryn Bigelow, zřejmě nejlepším a nejautentičtějším snímkem na toto téma... Přesto Na život a na smrt rozhodně není marný, neřku-li špatný film... (04.04.2014)