Režie:
James WanKamera:
John R. LeonettiHrají:
Vera Farmiga, Patrick Wilson, Ron Livingston, Lili Taylor, Shanley Caswell, Joey King, Hayley McFarland, Christy Johnson, Mackenzie Foy, John Brotherton (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Manželé Roger a Carolyn Perronovi se se svými pěti dcerami přestěhují do zchátralého domu na statku v Harrisville na Rhode Islandu. Jejich pes ale odmítá do domu vstoupit. Už během první noci se ale začínají dít paranormální události. Ozývají se zvláštní zvuky, v určitý čas se zastaví všechny hodiny, obrazy padají samy od sebe a všichni mají pocit, že v místnosti s nimi někdo je. Jedna z dcer má noční můry, ve kterých se setkává s děsivým démonem, který jí říká, že chce, aby její rodina zemřela. Na statek přijíždějí vyšetřovatelé paranormálních jevů Ed a Lorraine Warrenovi. To, co se Warrenovým jeví jako banalita, se brzy stává nejtěžším a nejhrůznějším případem jejich kariéry. Podaří se jim pomoct rodině ovládané hrůzostrašnými silami? (TV Nova)
(více)Videa (12)
Recenze (1 781)
J. Wan bola veľmi dobrá voľba, ten malý chlapík vážne dokáže bez problému vybudovať atmosféru strachu. Opustený dom - to je už v hororovom žánri tak obohraná téma, že si mnohí prekvapenie nepripúšťali. Wan to predsa dokázal aj keď sa k výsledku dopracoval postupmi, aké tu už boli. Dobrú atmosféru je treba podporiť hlavne herecky a vedľa sympatickej V. Farmigy zatienila všetkých maximálne presvedčivá Lili Taylorová. Starašilo ma aj foto v menu na dvd, kde drží zápalku v ruke. Práve tú scénu so zápalkami v pivnici si dovolím označiť za najviac strašidelnú a aj tu dokonale platí - bojíme sa najviac toho, čo nevidíme. Režisér si bol toho vedomý a pomerne dlho sa mu darí démona schovávať. Dobrý nápad bol aj zakryť tvár démona plachtou. Menej je niekedy viac. Osobne by som po tej dávke adrenalínu a strachu privítal totálne drsný koniec- to jest , nechať väčšinu alebo všetkých zomrieť( ja viem, že som magor) a dom spáliť na popol...Ten "happyend" akceptujem, ale dobrý horor by mal deptať ešte týždeň "po". 90%. ()
raději sice dávám přednost subtilnějšímu strašení, dovedu si ale užít i tu kapkou rodinného sentimentu říznutou, nevkusně nadnesenou duchařinu, jakou se ukázal být The Conjuring. od režiséra Jamese Wana jsem po Insidious čekal alespoň několik "infarktových momentů", důsledněji promyšlenou mytologii i daleko hutnější atmosféru, kterou by v tomto případě podpořilo sevřenější vyprávění a snaha po citlivém ozvláštnění myriády motivů popůjčovaných z osvědčených klasik žánru. nicméně jak známo, hrůzu ve filmu i ve skutečnosti vzbuzují především intenzívní smyslové vjemy a struktura vyprávění se tak přirozeně jeví druhořadá ve srovnání s kamerou a hudbou a zvukem, přičemž právě v těchto oblastech se nacházejí největší přednosti The Conjuring. obvyklé budování napětí v průběhu celého filmu ustoupilo fragmentaci do dílčích scén s vlastní gradací napětí, z nichž každá nabírá na intenzitě ve srovnání s předcházející a dochází tak méně plynulému, zato však lépe rytmizovanému vývoji až k výživnému finále. film se ovšem může touto optikou jevit i jen jako chatrným scénářem nepřesvědčivě přemostěný sled scén usilujících pouze o bezprostřední citový efekt a v důsledku toho i jako bezvýrazný celek nezanechávající nijaký hlubší dojem. ()
Zajímalo vás, jak by vypadalo Paranormal Activity, kdyby nešlo o found footage? Nezajímalo? No... stejně to máte šanci zjistit. Čekal jsem docela hodně vzhledem k zahraničnímu přijetí a první třetina se mi velmi zamlouvala. Bohužel se to jaksi nikam nevyvine a závěr je dějově vyloženě nedostatečný. Chápu, že vymyslet v hororu něco nového je takřka nemožné a originalita už se projevuje výhradně prací se známými schématy. S tím nemám problém, ale ani na téhle úrovni nenabízí V zajetí démonů cokoliv zajímavého nad rámec řemeslného zvládnutí jednotlivých scén. Scenáristická lenost zachází tak daleko, že když v jedné místnosti pět lidí vymýtá démona, ve vedlejší je hrobové ticho a může se v ní odehrávat současně něco jiného - tímhle film obecně hodně trpí a bije to do očí natolik, že nejspíš musí jít o záměrné narušení logiky. Stejně tak všechny postavy se chovají velmi hloupě, někdy až surreálně nesmyslně (bouchání na zdi místo úprku do sklepa, aby byl čas na strašidelnou scénu). Až by v tom člověk hledal záměr. Řemeslně zručné lekačky, když nejsou nabaleny na zajímavou záminku ke strachu, mě moc neohromují. Přesto nejsem nějak naštvaný, spíš mě to mrzí. ()
Jak vidno, Wan si téměř veškeré své neduhy odbyl už v Insidious a kompletně se oprostil od všech rušivých elementů, které nepatřičně a zbytečně nabourávaly jeho komplexní auru. The Conjuring je totiž někde úplně jinde. Chytrý, skvěle načasovaný exkurz zpět do 70. let, s bravurně vykonstruovanou atmosférou a pomalým, staromilským budováním napětí, které jednoduše nepřestává pulzovat. Výrazně mu prospělo roztažení do dvouhodinové stopáže, díky čemuž se dokonale seznámíme nejen s postavami, ale i jednotlivými dílčími liniemi, které se dokonale doplňují v mrazivě kompaktním celku skvostného strašení. S výslednou atmosférou bravurně koreluje i Leonettiho jedinečně hravá kamera a Wanův soustavný nadhled či produktivní hrátky se žánrovými konvencemi a klišé. Za pár let bude The Conjuring oslavovanou klasikou. Nikoliv pro svoji originalitu, nýbrž přímo uhrančivou atmosféru ryzího strachu. A Joseph Bishara je jednoduše král horrorové hudby. ()
Desať hodín večer, tma, deka, chipsy a horrorové očakávanie roka môže začať. Wan nesklamal a predviedol ďalší film ako vystrihnutý z učebnice strašenia a hrôzy. Bez dychu som odsledoval poctivú old-school ducharinu, ktorá je akousi poctou pre kulty tohto žánru, vyberá z nich to najlepšie a robí z nich horror (minimálne) desaťročia. Nemusia pretiecť hektolitre krvi, aby film dokázal intenzívne postaviť všetky chlpy na tele. Stačí perfektne vygradovaná atmosféra, pár dobrých nápadov, fungujúci príbeh a spodné prádlo môže ísť do prania. Film, po ktorom budete mať obhryzené všetky nechty, mrazenie v chrbte od prvej klapky po poslednú. Dúfam, že vyhlásenie o konci filmových príspevkov do horrorového žánru Wan ešte prehodnotí a vráti sa s nejakou podobnou chuťovkou. 100%. ()
Galerie (88)
Zajímavosti (61)
- Dům rodiny Perronových stál i v době, kdy byl snímek uveden. (Geriel)
- Lili Taylor (Carolyn Perron) se na svou roli připravovala mimo jiné sledováním filmu Vymítač ďábla (1973). (casyy)
- Ve filmu zazní skladba "In The Room Where You Sleep" od skupiny Dead Man's Bones, což je kapela, jejímž spoluzakládajícím členem je i herec Ryan Gosling. (Lobotommy)
Reklama