Nedotknutelní

,,S OHLEDEM NA MŮJ ZDRAVOTNÍ STAV... ...JE MI ÚPLNĚ JEDNO, ODKUD POCHÁZÍ A CO KDE PROVEDL“..... /// Když vtrhne (neberte mě doslova...) velkej, silnej, zdravej, NESOUCITNEJ týpek (kterej rozhodně není až takovej pitomec) do baráku aristokrata (bohatýho), nastává konec starejch časů (jak říkám – neberte mě doslova, protože Omar Sy není žádnej Pepa Abrhám...). Ale co, HORŠÍ UŽ TO BEJT STEJNĚ NEMŮŽE! – zkuste se chvíli svíjet ve fantomovejch bolestech... (Furt jsem přemejšlel, jakej že ten humor...JO TOHLE!!! Tak to jo, to je fakt dobrý! Toho frajera, co psal dialogy, bych chtěl poznat!) Jeden z těch filmů, který přinášej radost tím, jak uměj vyprávět o lidech a nikoho nenutěj sympatizovat (třeba) s postiženejma. Vyzařuje z něj spousta optimismu, byť ve smyslu, že lepší je bejt bohatej a zdravej – nebo aspoň bohatej – a mě nutí (aspoň na chvíli) zapomenout, že mám zaplatit složenky (zrovna dneska poslaly ty kurvy ,,odpad“). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju filmy inspirovaný skutečnejma příběhama. 2.) Hledám ošetřovatele. (Seš prachatej? Ty vole! Myslím, že by jsme se mohli vodvázat!...Co? ...Ne, černoch nejsu...) 3.) Thx za titule ,,ni.na29“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR *** AKCE ne NAPĚTÍ * (27.02.2012)

V životě bych neřekl, že rozkošňoučký, dokonale asimilovaný, vždy vítaný a pro svou novou vlast do úmoru pracující imigrant, který zrovna nezapaluje auta na pařížském předměstí, a ochrnutý galský Dustin Hoffman mě skoro dvě hodiny přinutí smíchy chrchlat průduškový hlen. Tam, kde by zaoceánská produkce vypotila 50 na 50 slizký patos s trapným kýčem, nasazují žabožrouti naprosto dokonalý, brutální charm a je z toho snad ta nejlepší komedie, co jsem za posledních pár let viděl. Mám teď úplně chuť adoptovat si vlastního kvadruplegika. Jsem upřímně zvědav, jak dlouho potrvá, než to Universal nebo Paramount zprzní nějakým náramně vypečeným rymejkem, ve kterém bude nechutný Seth Rogen vynášet bažanta Denzela Washingtona. To bude taková legrace, až s tím třeba spadne na schodech a tak..... (01.03.2012)

Francouzská kinematografie rozhodně není mým šálkem čaje. Jejich humor obecně mi nikdy nepřišel moc vtipný a že by mě někdy francouzský film upřímně dojal, to si taky zrovna nevzpomínám. Intouchables jsou ale trefa do černého (NE, nenarážím na afroameričana v hlavní roli) a pro mě alespoň nástinem znovuobjevené důvěry ve francouzský film. Neskutečně příjemný snímek o nevyzpytatelné cestě životem v doprovodu vskutku lahodných melodií - 90%. (01.05.2012)

"Když třeba máte červený uši, tak Vám jako stojí?" Symbióza ochrnutého milionáře s černým parťákem z mokré čtvrti na půdorysu skutečné události ve mně budila velké obavy. Naštěstí mi byl naservírován milý a lehce úsměvný snímek, který mi sice rozhodně bránici smíchem nenatrhl, ale pár vtípků na účet kvadroplegika si rozhodně budu pamatovat. Zkrátka bylo to dost dobrý, ale když to srovnám s tím výletem na Kokořín ... (19.04.2012)

Už nějakou dobu jsem o tomto filmu slyšel prakticky jen to nejlepší, tak jsem si konečně našel čas, abych tento snímek zhlédl a výsledek mě vcelku potěšil. Intouchables je výborný film, co se týče herců, atmosféry (titul "feel-good movie of the year" mu asi už nikdo nevezme) a hlavně komediální stránky a přesto po jeho skončení jsem nechápal, proč je kolem toho takové pozdvižení. Stejně jako jsem poprvé (a pak podruhé) viděl snímek Forrest Gump - jo, taky je to super, všechno je tak krásně lidské a vše kolem toho, ale pořád mi k absolutní dokonalosti chybělo něco víc. Oba tyto filmy mi přijdou kapku "strojené". Nevím, jak to lépe popsat, ale zkrátka mi přijde, že se jednou za čas takovýhle film musí objevit, aby lidem připomněl, že by se na sebe měli být hodní a vážit si toho, co mají. Proti tomu nemám nic, ale… já si tohle umím uvědomit i bez filmů (a to teď píšu jako člověk, co filmy opravdu miluje). 80 %. (23.02.2013)