Nedotknutelní

Francouzská kinematografie rozhodně není mým šálkem čaje. Jejich humor obecně mi nikdy nepřišel moc vtipný a že by mě někdy francouzský film upřímně dojal, to si taky zrovna nevzpomínám. Intouchables jsou ale trefa do černého (NE, nenarážím na afroameričana v hlavní roli) a pro mě alespoň nástinem znovuobjevené důvěry ve francouzský film. Neskutečně příjemný snímek o nevyzpytatelné cestě životem v doprovodu vskutku lahodných melodií - 90%. (01.05.2012)

Tak toto bola trefa do čierneho. Filmová dokonalosť, ktorú definujem tým, že sa všetky častice tohto francúzskeho zázraku dostali do vzájomnej harmónie tak, že nič nie je treba prikladať ani odoberať. Asi jeden z najúprimnejších, najprirodzenejších a najdojemnejších filmov, ktorý v sebe nesie silnú dávku čierneho humoru, ktorý zároveň schladia dramatické momenty a vy sa smejete cez slzy. Herecké výkony sú neskutočne prirodzené a uveriteľné. Do ústredného dua charakterov sa zamilujete, Syovo načasovanie každej humornej pointy je chirurgicky presné. Jednoduchosť filmu vyráža dych a je pomerne mätúca, pretože scenár je masterpiece vo svojej kategórii. Stojí to za to, verte mi. 100%! (12.03.2012)

Černej anděl v buržoazním sídle. V Americe africké chůvy učí děti měšťánků emocionální úplnosti, v Británii jemenský šejk káže deprimovaným hrdinům o smyslu života a ve Francii senegalský čahoun vrací kvadruplegickému milionáři chuť do všeho tím, že selanku pracháčů mění na soft verzi pařížského předměstí (přitom se ale samozřejmě sám asimiluje krásou "vysokého umění"). Jestli tohle není midcultový tyglík se všemi ingrediencemi, jsem já beznohý satyr. S oběma zmíněnými filmy pojí Nedotknutelné to, že jsou od pasu dolů mrtví (včetně srdce a koulí), ale přeci jen jim to dost dobře pálí na to, aby se jich člověk nemohl urážlivě dotýkat. Je to veselé, výhřevné, někdy dokonce lehce za hranou politické korektnosti, ale je to, jako by řekl gruzínský knírač, nekonfliktní a obalené v hedvábí. Francouzi tyhle multi-kulti okrasy dělat umějí, a mocně aplaudované dílo dvojice režisérů má tu krásnou vlastnost, že aspoň nepodsouvá žádné kliškovité stereotypy sociální a politické (přinejmenším filantropický pracháč nezachraňuje socku z ghetta), byť té podlézavosti prostřednímu vkusu je tam na můj vkus moc - nakonec je to tak vlastně něco mezi pohádkou a komedií. Vysoké hodnocení na rozdíl od tupoučkého hovínka jménem Černobílý svět chápu... ale na mě prostě podobné emocionální kalkulačky nefungují. P.S. Komisař Cluzet je skvělý... (28.05.2012)

"Když třeba máte červený uši, tak Vám jako stojí?" Symbióza ochrnutého milionáře s černým parťákem z mokré čtvrti na půdorysu skutečné události ve mně budila velké obavy. Naštěstí mi byl naservírován milý a lehce úsměvný snímek, který mi sice rozhodně bránici smíchem nenatrhl, ale pár vtípků na účet kvadroplegika si rozhodně budu pamatovat. Zkrátka bylo to dost dobrý, ale když to srovnám s tím výletem na Kokořín ... (19.04.2012)

Tak mne treba vsichni vodstrelte ale nevim proc bych tyhle nehumorny pateticky sracce mel palit 5* jenom protoze je to proste v mode?! sorry ale i francouzaci slapnou nekdy vedle a tohle je dukaz na film mi nepasuje ani jeden ze zanru realny drama to neni na to je to az moc uslzeny a dojemny komedie uz vubec ne zasmal sem se asi dvakrat a to fakt nestaci pravda podobny styl humoru pro mne moc neni ja radsi brutalni narezy ala Diktator South Park a spol ale proc na to brat ohledy a na zaver jeste technicka poznamka to ze je cosi oznaceno za 9 nejlepsi film na slovutne CSFD jeste neznamena ze tomu tak doopravdy je... (01.01.2013)