Kamera:
Mathieu VadepiedHudba:
Ludovico EinaudiHrají:
François Cluzet, Omar Sy, Anne Le Ny, Audrey Fleurot, Joséphine de Meaux, Clotilde Mollet, Alba Gaïa Kraghede Bellugi, Cyril Mendy, Salimata Kamate (více)Obsahy(2)
Ochrnutý a bohatý aristokrat Philippe si za svého nového opatrovníka vybere Drisse, živelného mladíka z předměstí, kterého právě propustili z vězení. Jinými slovy - najde si na tuto práci tu nejméně vhodnou osobu. Podaří se jim však propojit nemožné: Vivaldiho a populární hudbu, serióznost a žoviální vtípky, luxusní obleky a tepláky. Bláznivým, zábavným, silným, neočekávaným a hlavně „nedotknutelným“, přesně takovým se stane jejich přátelství… Komedie s dramatickou zápletkou o tom, že ani od krku po prsty u nohou nepohyblivý člověk odkázaný na pomoc druhých, nemusí ztratit smysl života. A o tom, že i nejméně pravděpodobné spojení melancholického multimilionáře a extrovertního recidivisty může humorně zapůsobit na diváka a může se z něj stát kasovní trhák. (oficiální text distributora)
(více)Videa (8)
Recenze (2 813)
Francouzská kinematografie rozhodně není mým šálkem čaje. Jejich humor obecně mi nikdy nepřišel moc vtipný a že by mě někdy francouzský film upřímně dojal, to si taky zrovna nevzpomínám. Intouchables jsou ale trefa do černého (NE, nenarážím na afroameričana v hlavní roli) a pro mě alespoň nástinem znovuobjevené důvěry ve francouzský film. Neskutečně příjemný snímek o nevyzpytatelné cestě životem v doprovodu vskutku lahodných melodií - 90%. ()
No, jsem zaskočen. Až do dneška jsem neměl absolutně žádné ponětí, že tento film existuje. Pak přišlo jedno doporučení, a já učinil nejrychlejší shlédnutí doporučeného filmu, co jsem kdy udělal. A vyplatilo se. Na začátku skvělá hudba, ze které se mi až ježily vlasy a mrazilo v zádech. Poté přišel dojemný a velice vtipný příběh. No a sladká tečka za závěr byla vrácení se na začátek, to ve mě vytvořilo úžasné pocity. A pak opět ta hudba. Tento film mě zahřál na duši, Francouzi dokázali, že jejich komedie jsou velice kvalitní. ()
Francouzská senzace roku 2011, která v návštěvnosti převálcovala všechny hollywoodské blockbustery posledních let (včetně Avatara). Přesný casting - hlavně Omar Sy je neodolatelná trefa do černého a to doslova :) - archetypální vděčná premisa, svižné tempo a humor bez servítek, všechno na svém místě a dobře dávkované, navíc okořeněné několika světoznámými songy. Jako velké plus beru vyhnutí se nánosu patosu v závěru ()
"Strom co zpívá? A ještě k tomu německy? Jak dlouho to trvá?" .... "Čtyři hodiny" .... "A doprdele." Film prošpikovaný bezprostředními hláškami jednoho zdánlivě bezvýznamného, nezaměstnaného imigranta, který čirou náhodou spadl do plného úvazku s bydlením na zámku. Konečně jsem také poznala to kouzlo, které mnoho diváků přikovalo k sedačkám. Zachumlaná do deky po namáhavém dni plném obžerství ale s blaženým úsměvem na rtech, jsem si užila právě uplynulých sto dvanáct minut. "Víte, kde vždy najdete kvadruplegika?" ... "To nevím." ... "Tam, kde jste ho nechal." :-) ()
Začal bych odzadu, Achtung! Záběr na protagonisty skutečného příběhu, kteří svými životními eskapádami inspirovali tento film, mírně zmate až do této chvilky nadšeného diváka. Černý, od pohledu až nezdravě zdatný junák je ve skutečnosti něco jako mexicko-arabský liliput s výrazem protřelého dementa, nehodou definitivně zkoprnělý francouzský intelektuál vypadá spíš jako správně buranský notor..... To tam snad ani nemuselo být, zvědavci si mohli zagůglit a já bych byl ušetřen trapného eeeeehm. Jinak biják super, propaganda marihuany kvalitní, emoce dolehnou i na citového zchudlíka mého ražení. Evropa rules ()
Galerie (74)
Zajímavosti (44)
- Ve filmu jsou lehce změněny i rodinné reálie – skutečný Philippe má dvě adoptované děti – kromě dcery má i syna. Odlišnost najdeme i v případě jeho druhé ženy, Khadiji, se kterou ho neseznámil Abdel, jak bylo ukázáno ve filmu. S druhou manželkou se setkal při svém pobytu v Maroku, kde se do mladé svobodné matky zamiloval. (pornogrind)
- Na rozdíl od nadšeného evropského publika se v USA film setkal s rozporuplným, ba dokonce negativním přijetím. Například recenzent Jay Weissberg ve svém článku na webu Variety obvinil snímek z rasismu v duchu příběhu strýčka Toma a označil Drisse (Omar Sy) za předvádějící se opici se všemi rasistickými souvislostmi tohoto termínu. (Aelita)
- Keď Driss (Omar Sy) telefonuje s Philippom (François Cluzet), tak si môžeme všimnúť, že u Philippa je deň, zatiaľ čo pri Drissovi je noc, no obaja žijú v tom istom meste. (ShortyIC)
Reklama