Ona

Velmi originální romantické sci-fi drama, jež dokáže patřičně zaujmout, pokud jste ochotni přistoupit na vizi, kterou si pro nás tvůrci připravili. Když se na děj podíváme z hlediska psychologie a lidských vztahů, tak se jedná doslova o studii s řadou hlubších myšlenek. Chválit herecký výkon Joaquina Phoenixe není třeba, protože je skvělý jako vždy. Pěkné 4*. (23.01.2014)

Vrcholí Oscarová sezóna a mě mezi všemi těmi filmy o somálských pirátech a amerických otrokářích zaujal snad nejvíce tento melancholický, osobitý příspěvek Spika Jonze, který překrásným způsobem kombinuje hi-tech budoucnost s retro kostýmy a vizuální stránkou připomínající atmosféru fotografií ze 70. let. To vše podpořeno nesmírně citlivým hereckým výkonem Joaquina Phoenixe, který je (paradoxně) nejpůsobivější, když mu činí společnost pouze hlas virtuální Samanthy. Ano, i já bych poslední půlhodinu významně proškrtala, nicméně ani to nic nemění na tom, že chci Her časem určitě vidět znovu. (02.03.2014)

Zdlouhavý film, který mi toho moc nedal. Zobrazení budoucnosti v určitých momentech bylo hezké, například hraní hry či komunikování s počítačem. Ovšem když je to nudně natočené, nepomůže tomu nic. Vlastně bych se na to ani nedíval, ale nejprve to bylo označeno mimo jiné i jako komedie, díky čemu jsem si toho všiml. (13.03.2014)

Nevím jaké bude Transcendence, nicméně věřím tomu že vztah mezi člověkem a počítačem asi těžko někdo popíše lépe než Spike Jonze, který se na celou záležitost nahlíží velmi netradičně, jak jsme u něj pochopitelně zvyklí. Poprávu jeden z nejlépe hodnocených filmů za rok 2013. Chybělo mě více emocí a vypjatých scén, nicméně, příběh ze sebe dokáže vyždímat poslední kapku a prakticky vše na co člověk jen pomyslí se zde odehrává. Sex člověka s počítačem? Proč ne? :) 70% (04.05.2014)

„Je důležité mít priority.“ – „Já se neumím rozhodnout ani mezi videohrami a pornem.“ – „Smála bych se, kdyby to nebyla pravda.“ Her. Kdyby si člověk odhrnul tu sci-fi vrstvu, vyšla by mu z filmu v podstatě (více než zdařilá) romantická tragikomedie, která se postupně mění na čím dál větší „romanťárnu“ (někdy úsměvnější, jindy, a o to drtivěji, depresivnější). Ale zjednodušit takhle tento film by byla ohromná škoda. Protože co se týče sci-fi stránky a vůbec té myšlenky, napadají mě jen samé superlativy. Jistě, divák musí chtít přistoupit na hru autorů (v tomto případě totiž ta poučka o fikčním světě, jehož pravidla člověk musí přijmout bez ohledu na odlišnosti s tím naším, platí velmi silně). Pokud ano a smíří se s tím, že je OS schopný se dál (nezadržitelně a po všech stránkách) vyvíjet bez dalších zásahů svých tvůrců, vstoupí do naprosto kouzelného a fascinujícího světa, který chvílemi skoro překračuje hranice jeho chápání (a neustále si pak klade otázku, jestli je možné, aby v budoucnosti něco takového existovalo/fungovalo). Stejně tak se (divák) v průběhu procházení si klasických vztahových fází (ovšem s Operačním Systémem) sám sebe ptá, zda, a co vlastně je skutečné (resp. by mohlo být). Výborné videohry a další vychytávky jsou už „jen tak pro radost“ (mimochodem nesporně nápaditou). A všechno je to krásně absurdní zároveň. Já si každopádně (i díky výborným společníkům v podobě Joaquina a Scarlett, resp. jejího hlasu) film užíval po celou jeho dobu a na střídačku se smál, byl dojatý, smutný, ohromený, zakřiknutý, překvapený, zaskočený, nadšený, zamyšlený (+ prožil spoustu jiných stavů, u kterých bych použil koncovku „-ný“). Trochu mi nesedlo pouze pár momentů: „dobrá zpráva ohledne dopisů“, „umělá holčička“ a „sex v zastoupení“ (ten byl však natolik střelený a odzbrojující, že jsem za něj snad i rád). V momentě sledování mě pak ještě poněkud vykolejil závěr, přišel mi po tom všem takový hrozně banální (ala opravdu se tohle celé dělo kvůli „tomuhle“?!), avšak postupně se mi rozležel v hlavě, začal jsem se na něj dívat z jiného úhlu pohledu a ve výsledku musím uznat, že má něco do sebe (a to čím dál víc, jak tak o něm přemýšlím). Nebude to zrovna čistých 5*, ale Her má v sobě věci, které na mě zapůsobily nanejvýš osobně (vlastně i včetně toho konce), a proto u plného počtu zůstanu. „…A dokud jsem tady, tak si chci dovolit být šťastná.“ (04.05.2014)