Princezna se zlatou hvězdou

Klasická naivná česká rozprávka, t.j. ideálna pre deti. Veľkú úlohu (prípadnej) nostalgie, životnosti a čara zohráva výborná výprava, kostyméri, maskéri, využitie veselých a živých farieb a samozrejme námet. Pri scenári by som ale zaspal, keby nebol zostavený v rýmových prehovoroch. A taktiež herectvo princa bolo miestami až desivé. (27.12.2013)

Ďalšia z vianočných televíznych klasík, ktorú staviam na úroveň napríklad Pyšnej princeznej, čiže o jeden stupienok nižšie, ako Tri oriešky, Bol raz jeden kráľ, alebo Pekárov cisár. Rozprávka, ktorú sme všetci videli počas detstva niekoľkokrát a ktorú si už ja osobne nepotrebujem pripomínať, budem mať na to priestor, keď a ak budem mať niekedy manželku a deti. Takže: kúzelná atmosféra, ponaučenie, chrabrý princ a krásna princezná. VIDENÉ ZNOVA: Tak musím priznať, že kúzlo tejto rozprávky v mojich očiach akosi vychladlo. Najjednoduchší scenár zo všetkých klasických rozprávok 50tych rokov, neuveriteľne otravný kuchár a celková bezbranná naivita. V konkurenčných rozprávkach tej doby mi to tak nevadí. Ale hlavne, že sa rýmy rýmujú a stierače stierajú. (24.12.2012)

Padesátá léta končí a ideologie v české filmové pohádce prochází proměnou – už žádné prvoplánové kolektivistické juchání, jen tu a tam prostřih na mnicha slizce hledícího na polonahou tanečnici, trocha kvazinacistické symboliky kolem hlavního padoucha nebo princezna nacházející oporu a úkryt mezi proletariátem. Nenápadné a o to účinnější. Jinak se Frič snaží hlavně uklohnit pořádný velkofilm hollywoodského střihu, což se v praxi projevuje přebohatou výpravou s takovou spoustou barviček, až z toho bolí oči, velkoryse (a poněkud těžkopádně) prokomponovanou muzikou a především přepečlivou choreografií všeho, co se hýbe – nejen baletních výstupů, ale i švihlé salutáže Kazisvětovy armády, kuchařova šermování vařečkami nebo oduševnělých gest princezny Lady. Vedlejší motivy s Kazisvětem a kuchyňským hemžením vycházejí výborně a člověku se zaryjí do paměti; horší je to s hlavním příběhem, s „uměleckými“ vložkami a se Zímovým princem, z kterého jsem už jako malé děcko cítil divnou faleš (jak třeba ten rádoby dobrý princ jen tak pro zábavu pouští hrůzu na chudáka kuchaře…), zrovna jako z pění o létavicích, hvězdných vodopádech a lásce, co je žár i hořký chlad. A tak nějak podobně bych to shrnul i dnes – snad až příliš ambiciózní pohádka s pár velice povedenými místy k zapamatování, ale s divnou falší a nosem hodně nahoru. (02.10.2014)

A je tu zas vánoce-nevánoce to vůbec nevadí, nesmrtelná, stále stejně přirozená, kouzelná, nádherná a hlavně nikdy neokoukatelná klasika, ač příliš pestrobarevná a deklamovaná tak stále pěkná, navíc s jistým mírotvorným posláním. Herci naprosto přirození žádná hra. Stanislav Neumann však jednoznačně nejlepší, pro rádce Theodora Pištěka hereckého rekordmana to byla bohužel poslední filmová role. Společně s Pyšnou princeznou ji řadím na úplně ty nejvyšší příčky co se týče té pravé pohádkovosti a pak samozřejmě i svého žánru. ps: Pepíček Zímů v dobách temna vyinkasoval za svou hlavní roli neuvěřitelných 550 kč! a bylo hotovo, a jak zahrál-vlastně všichni dejte mu milión a akorát ho rozmazlíte a výkon žádný že pánové producenti..? Hrát za hubičku a především pro lidi= vážit si role, i za tak malý v té době jen průměrný peníz (plat)-:) (30.06.2007)

Na Princezně se zlatou hvězdou mi vždycky vadily ty verše (jako i v jiných pohádkách), přišlo mi to nepřirozené. Na druhou stranu o víkendu jsem na pohádku náhodou narazil na CS filmu a nějak se má kritičnost vůči veršům značně otupila. Minimálně mají nedozírně vyšší úroveň než nějací tři zpívající bratříci. Zíma se mi moc nehodil na prince, na druhou stranu je tu hrozně podobný princi z Disneyho Sněhurky a Marie Kyselková to kompenzovala více než dostatečně. Kus profesionálního řemesla (Frič), na které dnes ne a ne navázat. (26.12.2016)