Princezna se zlatou hvězdou na čele
The Princess with the Golden Star
Princezná so zlatou hviezdou
Režie:
Martin FričKamera:
Jan RothHudba:
Bohuslav SedláčekHrají:
František Smolík, Martin Růžek, Marie Kyselková, Josef Zíma, Jarmila Kurandová, Stanislav Neumann, Eduard Kohout, Josef Vinklář, Stella Májová (více)Obsahy(1)
Princezna se zlatou hvězdou je volnou adaptací lidové slovenské pohádky, jak ji zaznamenala Božena Němcová, obětavá sběratelka klenotů lidového vypravěčského umění. Motivy pohádky, která poprvé vyšla roku 1846 ve sbírce „Národní báchorky a pověsti“, použil po více jak sto letech básník, dramatik a filmař K. M. Walló. Napsal podle ní veršovanou divadelní hru pro děti, která měla premiéru na podzim roku 1955 v pražském Divadle Jiřího Wolkera. Tato hra se později stala podkladem filmového scénáře stejnojmenné pohádky, kterou natočil v roce 1959 Martin Frič. Klasická filmová pohádka nepostrádá nic z toho, co má každá správná pohádka mít. Je tu krásná princezna Lada, jejíž čelo zdobí zlatá hvězda, její otec, hodný, ale poněkud povolný vladař, zlý král Kazisvět, který vtrhne do království a žádá ruku princezny, moudrá chůva a spravedlivý princ Radovan. Ale také myší kožíšek, který skryje princezninu krásu při útěku z království. (Česká televize)
(více)Recenze (443)
V mnoha ohledech minimálně na české poměry unikátní pohádka - u mě ale neboduje hlavně kvůli tomu brždění děje "esteticky a umělecky" hodnotnými vsuvkami. Každopádně role prince Radovana udělala z Pepíčka Zímy bosse všech bossů - však jeho chrabrý mečík shora učinil to, co v zemi Ladiných niv zdola hrdinný sociálně uvědomělý lid (na který se Lada typicky buržoazně nespolehla a kvůli tomu musela absolvovat exil a celou tu šarádu;)). A to se za komančů muselo cenit víc než kdy jindy:) Přiznejte si ale, že nejvíc si odsud nepamatujete nikoho jiného než Martina Růžka jako Krále Kazisvěta;) Hlavně za něj červených 70%. ()
Zpola angažované a celé veršované, nic, co bych musel a taky nic, co by si Martin Frič dal za rámeček... ()
Pohádka , který chybí zlatá hvězda. ()
Klasika všech klasik, nemůžu dát nic jiného, než pět, i když už ji znám skoro nazpaměť. Líbí se mi i po 30 letech stále stejně a možná i o něco více, když vidím, co za "pohádky" se točí dnes. ()
Zase jedna hezká česká pohádka s milou postavou princezny, jednoho hezkého prince a starého dobrého happyendu :)) ()
V detskych letech jsem tuto pohadku mel hodne rad, ale s pribivajicimi lety ji shledavam stale vice "nepohadkovou". Jakasi predzvest modernich pohadek. ()
Klasická česká pohádka ze zlatého filmového fondu. Princezna se zlatou hvězdou je sice ještě produktem konzervativní filmové éry, kdy se především sázelo na umění a vše vně se podřizovalo umělecké složce. Všechny dialogy jsou tedy psány ve verších, herci a herečky z dnešního pohledu mile přehrávají a vznosně gestikulují, skvostné herecké obsazení a režie nestora Martina Friče nedovoluje slabý herecký výkon... Co ale rozhodně povznáší celou tuto pohádku je přítomnost roztomilého humoru a z mého subjektivního pohledu role krále Kazisvěta v podání Martina Růžka (sice nepokrytě vulgarizujícího tehdejšího německého ideového nepřítele jasnou stylizací do germánské rituality a symboliky, ale přesto zahraného rozkošně a karikovaného spíše k úsměšku než k ostouzení). Milá a nekonfliktní pohádka... ()
Nepatří mezi nejlepší, ale klasika to rozhodně je. Obzvláště Stanislav Neumann a jeho vařečky. ()
// Production Companies: Filmové studio Barrandov // ()
Prijde mi, ze tahle pohadka neni tak casto hrana a ono to vlasne ani zadna skoda neni. Pribeh naprosto jednoduchej, navic zadny postupny provokovani prince, pri prvni prilezitosti princezna vsechno vybali. A dialogy jsou navic silene versovany, obcas se to sice dari, ale obcas to pusobi dost nucene. Aspon, ze herci jsou docela pohodovy, v cele se Stanislavem Neumannem, kterej je z nich asi nejlepsi a ze je pohadka kratka je taky plus. Mezi pohadkama se jedna o lepsi prumer, takze slabsi 4*. ()
Vážně se nemůžu rozhodnout, která ze dvou nevkusných pohádek Martina Friče je horší... 20% ()
A je tu zas vánoce-nevánoce to vůbec nevadí, nesmrtelná, stále stejně přirozená, kouzelná, nádherná a hlavně nikdy neokoukatelná klasika, ač příliš pestrobarevná a deklamovaná tak stále pěkná, navíc s jistým mírotvorným posláním. Herci naprosto přirození žádná hra. Stanislav Neumann však jednoznačně nejlepší, pro rádce Theodora Pištěka hereckého rekordmana to byla bohužel poslední filmová role. Společně s Pyšnou princeznou ji řadím na úplně ty nejvyšší příčky co se týče té pravé pohádkovosti a pak samozřejmě i svého žánru. ps: Pepíček Zímů v dobách temna vyinkasoval za svou hlavní roli neuvěřitelných 550 kč! a bylo hotovo, a jak zahrál-vlastně všichni dejte mu milión a akorát ho rozmazlíte a výkon žádný že pánové producenti..? Hrát za hubičku a především pro lidi= vážit si role, i za tak malý v té době jen průměrný peníz (plat)-:) ()
Pro mne naprostá špička, snad jediná česká veršovaná pohádka. Nádherná Lada Myší Kožíšek - Marie Kyselková; slizký Martin Růžek coby "Kazisvět šestý, z Boží vůle král, mocný panovník a hlava pomazaná"; sympatický mladičký princ Radovan Pepa Zíma a jako bonus kuchařské ucho Josefa Vinkláře. Kazisvět vyhlašuje ultimátum: "Vydejte mi Ladu, princi Radovane, je mou snoubenkou a ženou mou se stane!" Mám rád tu jemnou německo - ruskou symboliku dobyvatelského krále Kazisvěta s rudou armádou zbrojnošů a nehezkých konkubín tančících imitaci kozáčka na Chačaturjanův Šavlový tanec. Kazisvět nabízí Ladě za sňatek snad všechny naloupené poklady s výjimkou hodinek: http://www.youtube.com/watch?v=z2yKlRJEMMg&list=UUvrh3MRqvmE0yMY1aSMNSEw , ale bude vypráskán. V protikladu k tomu je laskavě udělený řád zlaté vařečky, řád myšího kožíšku a řád šunky zlaté. A navíc krásné pěvecké číslo - ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=LWAsPykPAtc. ()
"Vydejte mi Ladu, princi Radovane. Je mou snoubenkou a ženou mou se stane." Já si myslím, že z právního hlediska má Kazisvět VI. na princeznu Ladu nárok. Určila podmínky, za kterých si ho vezme, on je splnil a ona prchla, potvora jedna. Ale je to pohádka a právní oddělení o vánocích nemaká, takže já si to užiju. Zase. Pokolikáté už? Ani nevím, ale k mým vánocům tak nějak patří pozdrav Kazisvěta s pobočníky, podivné rýmovačky i zmatený kuchař. ()
Vždycky jsem chtěla myší kožíšek a aby princezna vyšla z televize za mnou do obýváku. Chci ještě někdy zažívat ten pocit, kdy sedím u pohádky a myslím jen a jen na ni. ()
Krásná pohádka, kterou si můžu pustit zas a znovu, i když zrovna nejsou Vánoce... ^_^ ()
Tahle pohádka nikdy nepatřila k mým oblíbeným (ani v dobách, kdy mi nějaké politické ideologie byly putna), a to hlavně díky těm vlezlým veršům:( ()
Na Princezně se zlatou hvězdou mi vždycky vadily ty verše (jako i v jiných pohádkách), přišlo mi to nepřirozené. Na druhou stranu o víkendu jsem na pohádku náhodou narazil na CS filmu a nějak se má kritičnost vůči veršům značně otupila. Minimálně mají nedozírně vyšší úroveň než nějací tři zpívající bratříci. Zíma se mi moc nehodil na prince, na druhou stranu je tu hrozně podobný princi z Disneyho Sněhurky a Marie Kyselková to kompenzovala více než dostatečně. Kus profesionálního řemesla (Frič), na které dnes ne a ne navázat. ()
Já si nemůžu pomoct, tuto pohádku nemám rád. Vždycky jsem se u ní nudil. Navíc oba hlavní předtavitelé mě vůbec nenadchli. Marie Kyselková jako princezna byla velice nevýrazná (kromě té hvězdy na čele samozřejmě) a Pepíček Zíma byl tak sladký, až jsem musel přestat u filmu přikusovat vánoční cukroví. Ty 3 hvězdičky dávám jen kvůli Stanislavu Neumannovi jako vrchnímu kuchaři a Martinu Růžkovi jako králu Kazisvětovi. ()
Související novinky
Zemřela herečka Marie Kyselková
Ve věku 83 let zemřela česká herečka Marie Kyselková, kterou diváci mohou nejlépe znát jako princeznu Ladu z pohádky Princezna se zlatou hvězdou. Herečka byla dlouhodobě vážně nemocná a v poslední… (více)
Princeznu se zlatou hvězdou, jednu z nejznámějších českých filmových pohádek, jsem měl už jako dítě velmi rád. Jako dospělý člověk jsem získal zase nové dojmy, ale jimi se můj poměr k ní jen upevnil. Její známá zvláštnost, totiž veršovaná řeč, jí propůjčuje rysy hravého, roztomilého a poetického filmu, u někoho však budí rozpaky, zdá se mu poněkud banální nebo nevalné úrovně. To poslední bych vyloučil už z pouhé podstaty faktu, vezmeme-li v úvahu, že je to žánr pro děti: prostota rýmovaných veršů sem patří, ale současně není trapně nebo amatérsky zpracovaná. Přečteme-li si texty písní, je znát, že je psal básník, autor schopný hravého a něžného kouzla s přiměřenou mírou sentimentality (je příznačně paradoxní, že autorem původní divadelní hry podle klasické předlohy Boženy Němcové byl básnický stalinista K. M. Walló) se smyslem pro prostotu, která není banální, což se ostatně odráží i ve veršovaných dialozích. Vedle toho film poetizuje výrazný podíl hudby a baletu (hudbu složil Bohuslav Sedláček). Balet zde máme hned třikrát (předvádění šatů pro princeznu, tanec komediantky pro krále Kazisvěta, ples na zámku), romanticky snivá hudba s barvitými harmoniemi nás provází téměř nepřetržitě a ve své časté nyvosti, k níž tvoří protiklad výhružný (a velmi účinný) pochodový motiv krále Kazisvěta, se může zdát až zdlouhavá. Výrazná je kromě pochodu Kazisvěta baletní hudba z plesu (zajímavé je poslechnout si její syté harmonie v klavírním znění ve scéně zkoušky baletu), "bakchanální" hudba z produkce komediantů, exotické inspirace při předvádění šatů a zvláště krásné melodie obou písní, z nichž druhá, princova (Prstýnek něžný), si mě opravdu podmanila. Kouzlo hudby, baletu, veršovaných dialogů a v neposlední řadě i kostýmů se pojí s roztomile naivním příběhem, jehož prostota byla také terčem kritiky. Patrné snaze vytvořit pohádku především roztomilou a poetickou by však nějaký složitější děj překážel. Jednoduchost zápletky a rozuzlení přispívá k roztomilosti celku a jde naprosto v intencích toho, o co se tento film především snaží. Jedna scéna ke konci vzdáleně připomíná moment z Prodané nevěsty: dívka z kuchyně, která solila polévku, předstoupí před prince a čeká na jeho ortel: Princi, zde stojím, nyní vyneste svůj soud, ale princ odpoví: Já chtěl bych před Vámi, paní, na kolena pokleknout! Je to, jako když po smutných tónech, kdy Mařenka zpívá: "nuž tedy, jdi a neobjev se mi před tváří více," čekáme opět něco smutného, ale místo toho se rozezní vášnivé, dychtivé tóny Jeníkovy: "jen dovol, bych zulíbal tvé krásné, drahé líce!". Zřejmý ideologický rozměr načrtnutých postav dává za pravdu těm, kteří se nad touto barvami hýřící pohádkou ošklíbají – král je dětina, jemuž odpírá poslušnost i drzá chůva zastupující ty, kteří nemohou veřejně promluvit, tedy, jak sama říká všechen lid, Kazisvět v rytířské zbroji dává na srozuměnou, že před germánskou rozpínavostí není úniku, kuchtíci jsou trubci k smíchu a odměřený maršálek vrací zasněného, romantického prince zpátky nohama na zem. Ale konečně princezna je krásná, milá a přirozená, jak má být. Do smrti vás paní budu milovat a ctít. Pokud bych měl Fričovu pohádku popsat několika slovy, řekl bych: krása, jemný vtip, něha a roztomilost, poetičnost, hravost a elegance. Nádherně se u ní sní! Co víc si od pohádky přát? () (méně) (více)