Černobylské deníky

Černobylské deníky přicházejí s tím nejohranějším a nejnudnějším schématem hororového žánru typu "Parta mladých lidí jede..." V úvodu se setkáváme se sympatickým Rusákem Jurijem, který je také pravděpodobně tou nejsympatičtější a nejpohodovější postavou z celého obsazení. Oproti té partě amerických usmrkanců působí téměř geniálně:) Takže Jurij jim má dělat průvodce v místě jedné z největších světových katastrof. První problém nastává ve chvíli, kdy je hoši z ostrahy objektu nechtějí pustit dovnitř z důvodu "údržby." Jurij se tedy na místo "prohlídky" vydává jakousi oklikou. S úsměvy na tvářích parta "american dudes" vyskáče z rozhrkané dodávky a těší se na vzrušující zážitek. Jenže, jak si během prohlídky divák jistě povšimne, Jurij ví něco, co jim neřekl. Něco velmi zásadního. Poté začíná onen klasický postup. Auto nejde nastartovat, na mobilním přístroji není signál a začíná se stmívat. V následujících chvílích při prozkoumávání okolí, to už je tma, je Jurij a jeden z chlapců "něčím" napaden. Poté následuje množství nelogických rozhodnutí, jako třeba to, že se kdosi rozhodne Juriho vydat hledat a to i přes fakt, že se onen večer z průzkumu nevrátil a je naprosto jasné, že je po něm. Film sám o sobě není vůbec tak špatný. Má slušně fungující atmosféru, která čerpá především z pochmurných lokací. Nejvíc mě však zklamalo, když jsem zjistila, co že se to tam v Černobylu vlastně nachází. Myslela jsem, že se bude jednat o nějakou duchařinu a on se z toho nakonec vyklubal takový "Zombie Silent Hill." Herecké výkony slabé, místy až směšné. Za pozornost rozhodně stojí honičky mezi reaktory a kdesi v podzemí. Závěr není nijak šokující, spíše předpokládaný. Chernobyl Diaries mohly být žánrovou jednohubkou, takto jen slabým průměrem, který nezapadne nejspíš jen díky prostředí a zpracovanému tématu. (15.02.2013)

Ako polnočný film na víkend v televízii sú Černobyľské denníky vhodným zabijakom času. Prečo sa ale tento film objavil v kinách a chcel po divákoch plné vstupné? V nejakom zastrčenom zavšivenom kine za dva doláre/eurá prečo nie, ale široká distribúcia? Bohužiaľ treba konštatovať, že Černobyľ, katastrofa a jej obete tu nie sú spoločenským odrazom ničoho a nikoho, jedná sa iba o vhodné hororové lokácie a monštrá. Denníky tak vznikli iba ako súčasť pásovej výroby nízkorozpočtovej hororovej tvorby. Pôsobí to potom značne dehonestujúco a tie monštrá sú napokon ziskuchtiví tvorcovia, že. Lenže film slušne funguje, obsahuje jednu výbornú scénu (medveď) a proste pozerať sa na horor odohrávajúci sa na sídlisku vo východnej Európe má pre nás pridanú hodnotu navyše. 50% (23.10.2016)

Oren Peli svého času se svou prvotinou Paranormal Activity docela zabodoval u některých fanoušků a milovníků found footage, takže bylo celkem jasné, že mu dost narostli křídla. Já však vůči němu zůstal zcela chladným, film se mi moc nelíbil a další jeho kousky, jsem dost dlouho míjel bez povšimnutí. Tentokrát sice do režisérského křesla usedl Bradley Parker a Oren si ponechal „jen“ scénář a produkci, ale kredit si v mých očích rozhodně nevylepšil. Zvláště když Černobyl a Pripjať jsou dodnes dosti ožehavým tématem (které mě dost zajímá) a sám se do těchto končin chystám podívat během příštího roku v rámci plánovaných toulek po Ukrajině. I proto bylo mé zklamání o to větší, že se tvůrci vydali natáčet úplně jinam. Jasně chápu, že natáčet v zamořené oblasti by jim tamní vláda zřejmě nedovolila, ale výběr lokace coby vojenského objektu kousek od srbského Bělehradu a staré ruské letiště v Maďarsku nebyli rozhodně tím pravým ořechovým a autentičnost tak byla v tahu. Což byl taky jeden z hlavních faktorů, proč se mi nelíbí ani tento film. Tím dalším byl i samotný příběh. Postavy mi nějak závratně k srdci nepřirostly, slušná atmosféra se tu objevila jen v několika momentech a po většinu času jsem se dost nudil. Pracovalo se tu jen s náznaky – což by mi zas až tolik nevadilo, alespoň mohla zapracovat divákova představivost, kamera taky nebyla nejhorší (taková scéna s medvědem v baráku sebou přinesla i jistou atmosférickou vložku), ovšem vzhledem k tomu, že spousta důležitých momentů se odehrává ve tmě, jen při svitu světla z baterky, bylo mnohdy vidět „starou belu“. A samotný závěr doslova vycucaný z prstu se mi nelíbil už vůbec. Chtělo to prostě mnohem více scén se psy a zmutovanými lidmi, i když vlastně nevím, jestli by to vůbec pomohlo… (18.05.2019)

Nijak extra napínavá a vcelku neděsivá vybíjená puberťáků, ovšem s jednou zajímavostí. Bohužel se vůbec netýká děje:( Nicméně tvůrci bezesporu získali 1.cenu v soutěži: Natoč horor za babku. Herci naverbováni z lůzrů, kteří s vámi natočí kdejakou krávovinu jenom za stravu v pauze mezi neúspěšnými castingy. Exteriery sestávaly z dvou vypůjčených cigošských paneláků, kouska prořídlého lesíku vojenského výcvikového prostoru Doupov a několika muničních skladů. Sponzorem pořadu: Army bazar Starý Máteřov. No, do konce to určitě vydržíte, budete chtít totiž zahlédnout alespoň kousek z toho strašidlákovského bubáka, co tam snad někde pobíhá. A pokud ještě na tu radiaci nezemřel, pobíhá dodnes. Snad se nám ho podaří zahlédnout detailněji v druhém díle. (19.08.2012)

Dostal som približne čo som čakal, takže neohúrilo ani nenasralo. Obyčajný priemerný radový horor, akých sú tisíce - síce sa odohráva v zaujímavom prostredí, ale napokon z toho nič nevzíde. Áno, partička teenagerov, áno, ostanú niekde visieť, odkiaľ je problém sa dostať, áno, ich sprievodca zmizne ako prvý, čím sú definitívne v prdeli - a pokračovanie je taktiež logické - tma, krik, pobehovanie s baterkou v tme, ale aj tak nie je nič vidieť, čakanie, kedy na nich niečo vyskočí, jeden po druhom miznú atď atď. Záver nezaujal, pretože všetko tu už bolo. Okrem prostredia klišé, ktoré pre mňa znamená akurát ďalšiu fádnu čiarku do počtu. Ale nemal som to problém dopozerať, ani nutkanie to vypnúť, čo sa mi v posledných mesiacoch stáva čoraz zriedkavejšie. (24.06.2012)