To neznáte Hadimršku

Dokáže mě fascinovat vždy ten letopočet. Jak dokázali lidé s takovým vybavením a zázemím dělat filmové snímky. Burian je jistě fenomén a i v tomto filmu, který jsem viděl asi po osmi letech nejméně, mě o tom zas přesvědčil. Jeho specifický způsob hraní umí nebo vlastní málokdo jiný. Oficiální text k tomuto snímku říká, že režiséři nechali velké prázdné místa ve scénáři, právě kvůli Burianovi, a to kvůli jeho jedinečné improvizaci. Původní scénář jsem nikdy nečetl, ale rád tomuto věřím. Někdy mám pocit, že Burian je ale natolik specifický, že je těžké ho nějak kategoricky do určité role zařadit. Možná je to na škodu možná ne. Samotný příběh je pro mě lehce nadprůměrný, pro mě dnes spíše dobrým průvodcem naší historie první republiky, než abych zde našel hodnotu umělecky filmovou. Ostatní herecké výkony jsou poplatné době a hudba jako vždy na vysoké úrovni. (25.12.2009)

Moc filmů s Burianem jsem zatím neviděla, ale pamatuju si, že u Hadimršky jsem už vždycky jako malinká vydržela sedět a zpívat si tu kabaretní písničku. Nesmírně ráda na tento film vzpomínám a několik legendárních scén už asi nikdy nezapomenu. Budu muset pár Burianových fillmů rychle dohonit, protože ten jeho strejčkovský hlásek mě nikdy neomrzí. Navíc je celý příběh prostě pekelně vtipný a nechápu, jak se tohle někomu může nelíbit. (15.02.2017)

Počátky frisbee jsou datovány do univerzitních kruhů v USA někdy ve 40. letech dvacátého století, ale kdo tohle tvrdí, asi nezná Hadimršku a jeho úklid gramofonových desek.. Exhibice lidového baviče, který jako ztřeštěný revident s mottem „ubrat peněz, přidat práce“ staví své herecké kolegy do úloh pouhých nahrávačů a statistů. Pár momentů pobaví, ale že by se mi Popelec za čas nevyelektroluxoval z paměti, to nemohu říct.. (23.12.2017)

Jeden z filmů ranných třicátých let, který se pro svou oblíbenost dočkal i Německé verze. Tu neřeším, samotná domácí mně po léta vytáčí a netuším, jestli to je spojením "chladného řemeslníka" Friče a nápaditého Lamače. Polopatě - přehnané scény, vlezlá odrhovačka a překombinovanost (i komediálních) scén. Vlasta Burian má na svědomí lepší filmy. (26.11.2005)

Burianova komika (slovní i mimická) se rozpadá na dvě části: na komiku fenomenální a na komiku úpadkovou, povrchní a trapnou, doslova nesnesitelnou. Komický fenomén Burian totiž chtě nechtě potřeboval mít nad sebou silnou režisérovu ruku (což pravděpodobně připouštěl jen ojediněle + potom na stará kolena v nových podmínkách ve svých posledních filmech), aby se nepropadal do titěrných, slaboduchých, doslova odporných improvizací. Do takového improvizačního transu se umělec propadal pravděpodobně pod vlivem svého vysokého sebevědomí o své komediální dokonalosti nebo současně i pod vlivem jakýchsi "stimulujících látek". Některé momenty např. v této komedii vypadají v onom směru velmi podezřele...Legendě našeho, a nakonec i světového, kina nechci vůbec ubírat na jeho legendárnosti a jeho hereckých kvalitách, naopak, ale je třeba kriticky přiznat, že skvělý komik-Burian se často propadal svojí přepísklou/nekontrolovanou komediální improvizací na úroveń laciného spíše-k-pláči šaška. (07.04.2018)