poster

Zázrak

  • anglický

    Miracle

    (festivalový název)

Drama

Slovensko / Česko, 2013, 78 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radko
    ***

    Zo slovenských sociálnych filmov sa najlepšie k prítomnosti vyjadril zrejme Dom Zuzany Liovej. Pretože ostatné brali zobrazenie slovenskej reality cez trochu extrémnejšie zážitky. Tie pripomínajú skôr časopisecké reportáže ako plnohodnotnú sondu do reálneho života. Tématizovalo sa vysťahovalectvo mladých do otrockých tovární českého pohraničia (Až do mesta Aš), hysterizujúco nenávistné správanie slovenských au-pariek v Anglicku (Líštičky) aj rasizmus podmienený sociálnym strádaním a rozpadom rodiny (Môj pes Killer). V Zázraku ide o ťažký život v ústavoch aj mimo nich. Ladenie do chladných farieb tmavých odtieňov modrej a sivej príznačne dokresľuje neútulnú realitu panelákovej šedi sídliska, sociálno-nápravných zariadení i chlad vo vzťahoch. Hodnoverní herci, no scenár poskytuje len prevarenú schému. Neúplná rodina - nezhody s matkou- násilné odvlečenie do ústavu- rebélia - útek z ústavu - neschopný frajer - snaha pomôcť mu - nedobrovoľný sex - zisk z poníženia nevyvážuje veľká láska - pokorný návrat a napokon slabá nádej na zlepšenie prostredníctvom odovzdania génov.(20.12.2013)

  • Flakotaso
    ***

    Proč se současné české a slovenské filmy stále nemohou vyhrabat s absolutní průměrnosti až podprůměrnosti? Tato otázka mě napadá u každého současného filmu, ze kterého stříkají ambice (ať už přiznané či ne) a kritická obec je v očekávání toho, že se konečně objeví dílo, které by bylo schopno konkurovat alespoň lehce nadprůměrné vrstvě evropského uměleckého filmu. To, co se děje vždy poté, mi připadá jako podle kopíráku - ambice mohutně splasknou jakmile se zhrzení tvůrci doví, že je žádné prestižnější festivaly nepřijaly a diváci potom většinou jenom musí pokrčit rameny a uznat, že vznikl další pokus, který se nesnaží být svébytným, sebevědomým filmem, schopným obstát i ve větší konkurenci, ale je pouze jakousi velmi opatrnou a zpátečnickou zkouškou, která se křečovitě snaží vypadat alespoň trochu jako to, co se točí v celé Evropě na mnohem vyšší úrovni. Festivaly nechtějí pokusy, chtějí hotové a dospělé filmy. To, že je Lehotského Zázrak opět jenom zkouškou a ne dospělým filmem, čiší doslova z každého záběru a to je na tom nejsmutnější. Kameraman se snaží napodobovat snímání evropských filmů sociálního realismu - občas mu to jde, občas ne. Hudba je naprosto zbytečná - nemá ve filmu naprosto žádnou funkci, objeví se párkrát na začátku, potom až na konci, ale "musíme tam nějaké to brnkání na klavír dát, diváci by přece film bez hudby nepřijali". Scénář je asi vůbec nejhorší složkou, což je opět tristní skutečnost - působí, jakoby scenárista nakoukal všechny filmy o mládeži, označované za alespoň trochu kontroverzní a potom brousil všechny hrany tak dlouho, až vzniklo beztvaré nevýrazné nic, ve kterém paradoxně zůstalo mnoho klišé, odboček a mezer, které v údajně realistickém filmu nemají co dělat (aneb tváříme se realisticky, ale - hrdinka musí být alespoň jednou znásilněna, alespoň jednou zmlácena, alespoň jednou přežít automobilovou havárii atd. - věčný rozpor, vždyť "musí se tam přeci něco dít, je to fikční film!". A samozřejmě nesmí chybět klasická zkostnatělá a přežitá scenáristická berlička v podobě učení angličtiny a snu, tentokrát o odjezdu do Británie. Režisér sám po projekci řekl, že sama představitelka hrdinky je ve skutečnosti velmi bezcílná, bloumá, hledá se. Proč to tak není i ve filmu? Právě neschopnost scénář očesat, vyčistit a upravit ho tak, aby byl sevřený, je nejpalčivějším problémem Zázraku, který je tak opět tím, k čemu byl díky výše zmíněným faktorům od začátku odsouzen - dalším pokusem o zázrak, který za této konstelace nikdy nemůže přijít.(3.8.2013)

  • Ligter
    **

    Chce se samozřejmě říci, že žádný zázrak, protože film svou netečností, šedivostí a i dramaturgickou rozklížeností k podobně laciným vtipům úplně vybízí. Zázrak je film příznačně rezignujícím na jakékoliv poselství a ve stejné míře snímkem charakterizující nejen obě hlavní postavy: totiž s nejistými vyhlídkami na budoucnost. Vše je jen načrtnuté, bez vývoje a prachsprostě deklamované a s nezbytnými macho klišé. Juraj Lehotský si napsal svou bakalářskou práci z režie, v níž se vše jen řekne a nic nerozvede. Zřídka s nějakou tou poznámkou pod čarou.(22.4.2015)

  • Davson
    ****

    Fish Tank na slovenský způsob a s kratší stopáží, ale kvalitativně klidně srovnatelný s nedávným britským snímkem Andrey Arnold. Lehotský patří k nadějným jménům slovenského filmu, své dokumentaristické kořeny umně přetavuje do zdařilého hraného debutu. Vyvaroval se nebezpečných klišé typických pro sociální dramata - citového vydírání i kýčovitého dojímání se nad osudy postav ve filmu. Pokud se Lehotský bude dále zlepšovat, má určitě šanci prorazit i na světové scéně a bojovat o místo na výsluní třeba i s hvězdami současného realistického uměleckého filmu, bratry Dardennovými. Čas ukáže, jestli jsem nepřestřelil:)(1.7.2013)

  • dr.horrible
    ***

    Výpovednou hodnotou za českou Cestou ven, Andělom EXIT, alebo ukrajinským Kmeňom moc nezaostávame, ale remeslo kríva, hodne, že ich nikdy nedobehne. Nerád to hovorím, že ešte aj českí rómski neherci, sú lepší jak naši. Navyše medzi scénou havárie a tým zvyškom, mi chýba aspoň 20 minút filmu. Inak pozerateľné(22.9.2015)

  • - „Rád odkrývam nové životy, iné životy. Zamýšľam sa nad ich zmyslom a hľadám ich hodnotu. Inšpiráciou pre film bol príbeh dievčaťa, ktoré som stretol. Bolo ešte dieťaťom, ktorému sa zrútil celý svet. Stratilo všetko, čo malo rado, čo patrí k detstvu – diskotéky, detské sny a svoju prvú lásku. Začínalo žiť život, na ktorý nebolo pripravené. Chcel som vidieť život tohto dievčaťa taký, aký je. Žiť jej život s jej malým tajomstvom, v plnej jednoduchosti a obyčajnosti. Chcel som byť blízko pri nej,“ prezradil režisér Juraj Lehocký. (Zdroj: ASFK)

  • - Michaelu Bendulovú, ktorá stvárnila postavu Ely, objavil režisér Juraj Lehocký so scenáristom Merekom Leščákom v reedukačnom centre medzi chovankyňami polepšovne. Jej osobná skúsenosť života v neľahkom prostredí jej pomohla stvárniť túto postavu s prirodzenosťou a ľahkosťou. (Zdroj: ASFK)

  • - Film bol distribuovaný do kín aj na 35-milimetrových kópiách, vďaka čomu ho mohli premietať aj v jednosálových kamenných kinách, ktoré ešte neprešli digitalizáciou. (Zdroj: ASFK)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace