Definice lásky

Příliš mnoho příběhů a vlastně žádný z nich není dovedený do konce...V podstatě o ničem. Škoda. Jinak ale velice hezky natočené, dobře zahrané (příjemně překvapil Raego s večeří pro dva), ale bohužel musím konstatovat, že méně (osudů) by bylo více. P.S. Soundtrack od Jana Maxiána byl hezky romantický. (07.01.2013)

Celkem zajímavý snímek. M. Viewegh není můj oblíbený autor a ani nikdy nebude. A tento film? Celkem zajímavý, ale pro mě dost hloupý a hrající si na něco, co rozhodně není. Dobří herci, to rozhodně ano, ale co ten příběh? Co se nám Viewegh snaží říct? Že láska je jen lež? Že pravá láska vlastně neexistuje? Že žena Tě stejně podvede s jiným, že ač si tě chce vzít, stejně si hned zařádí s holkou co vůbec nezná jen proto, že je jí smutno po psovi? Takto to v životě chodí? Smutné, a proto pro mě film naprosto na nic.... Radost akorát tak udělala P. Vitázková, kterou hodně můžu. Jinak bída.... Poláková - dobrý výkon - debilní role.... s takovou mrchou vyrazit dveře... a o tom to bylo.... dobře natočený film, ale ubohý scénář.... (16.03.2014)

Mozaika mnoha postav, z nichž některé jsou i zajímavé, a možná o každé z nich by se dal natočit dobrý film. Jenže takhle najednou na ploše osmdesáti minut na jejich osudy není čas. Takže si každý podle svého gusta nejpozději v polovině postavy rozdělí na ty, co ho zajímají, a ty, co ho od nich odvádějí. S celkem podle mne může být spokojený málokdo. Ale lepší, než kdyby z toho Viewegh udělal seriál na několik sezón. (08.01.2013)

To je snad nejdepresivnější film, jaký jsem viděla. Nevím, koho mi má být víc líto. Lidí, kteří tak příšerné životy žijí, herců, kteří byli na chvíli tak blbými postavmi, nad nimiž by člověk zaplakal, nebo diváka, který film omylem zhlédl. Kromě té malé holčičky tam nebyla jediná postava, která by nebyla nechutně odporná a absolutně neuvěřitelná. jediný světlý bod filmu vidím v citátu z Kanta, který (údajně) před svou smrtí řekl "stačí" a zabalil to. (29.05.2015)

Láska má mnoho podob a dá se definovat mnoha způsoby. Ovšem, tyto způsoby, které nám představil Michal Viewegh byly příliš ploché a promitivní. Nechtělo se mi ani nad osudy jednotlivých párů přemýšlet. Jediný, kdo mi přišel normální byli Květa Fialová a Jan Skopeček, ale u nich za to samozřejmě mohly životní zkušenosti. Všichni ostatní mi přišli jako idioti, kteří se plácali v tom, do čeho se sami vlastní vinou dostali a některým to snad i vyhovovalo. Bohužel jsem se s nikým nedokázala stotožnit, protože to vypadalo jako bych si pročítala nějakou vztahovou encyklopedii nebo listovala v příručce. Hudební doprovod dalekosáhle předčil děj televizního filmu. (07.01.2013)