Jak dostat tatínka do polepšovny

Lepšie ako jednotka a napriek riedkemu úsmevu Němca je to krásna rodinná komédia, tentokrát bez veľkej rozvodovej dramatizácie, ako to bolo v jednotke. Dnes by už takýto film sprznili, tradičná rodina je predsa fuj. Minimálne deda by musel byť prinajmenšom latentný homosexuál a mladý Holý by už uvažoval nad zmenou pohlavia. (24.06.2022)

Pro mě jedna z nejlepších českých(československých)komedií...Mám ji v oblibě více než možná trochu přeceňovanou "S tebou mě baví svět"! Určitě na tom má podíl i několikrát zmiňované nezapomenutelné herectví Tomáše Holého, nicméně ani ostatní se nenechají zahanbit...Zkrátka celkově to "šlape", co víc si přát!? (25.12.2005)

Zdá se, že tenhle film jen tak něco nepoloží a ve svém žánru rodinné komedie zůstane ještě dlouho a zřejmě navždy nepřekonaný. Po prvním, ještě poměrně vážném rozjezdovém dílu, přišlo na řadu volné pokračování, které s sebou přineslo pohodovou letní atmosféru sálající přímo z televizní obrazovky. Preissová, Němec, Holý se svým perfektním autentickým herectvím a k nim ještě přibude milý děda Karlík. Všichni čtyři vytvářejí film, na který by se měli podívat dnešní "režiséři", aby věděli, jak se dělá kvalitní televizní film přežívající dlouhé roky bez náznaku újmy. Hudba Václava Zahradníka, kamera Petra Poláka a režie Marie Poledňákové. A ptám se, kdo se jim dneska přiblíží. Nikdo. A to tenhle film byl dělaný jako televizní. Jenže dnešní filmy s otřesnou kamerou, bych ani do televize nedal, natož do kina, jak se jich tam vehementně většina cpe. A přitom příběh Vaška a jeho rodičů je v podstatě jednoduchý, s nijak extrovní zápletkou a přesto vybalancovaný a dokonale přesný ve svých požadavcích na diváka. Nové televizní filmy můžete se jít zahrabat. 100% (26.12.2011)

Když přirozenou cestou odezněl hodnotový úhor tvrdé normalizace první poloviny sedmdesátých let, začala se spontánně prosazovat potřeba lehčích, oddechových děl "socialistického realismu"; režim, který se snažil přesvědčit sebe i veřejnost o svém úspěchu a vážnosti, se nestavěl proti. Naopak. Poledňáková se svými projekty přišla jako na zavolanou; přitom se jí podařilo víc než překonat původní předsevzetí a do velmi volného cyklu její tvorby dostat neopakovatelnou osobnost Tomáše Holého, jehož kultivované uličnictví si oblíbil a oblibuje snad každý. Skutečnost, že Poledňákové tvorba má i svůj společenský náboj (osud osamělých matek a jejich enormní úsilí o vychování běžně se v populaci vyskytujících dětí z neúplných rodin a naopak existence bariér usilujících o eliminaci těchto snah), partnerské jiskření muže, který dospěl čerstvě z adolescentnosti ke skutečně "dospělému" otcovství, aniž o tom věděl, z rozverné komedie činí dílo s podstatně většími ambicemi i poselstvím. I po mnoha letech, která upustila od jeho premiéry, si TATÍNEK uchovává svou svěžest a čerstvost. Zřejmě i v mladé a nejmladší generaci, která si ho cení především pro rozvernost, v níž jakoby se hlásila ozvěna příští doby: Ať už je z hlubin světa vyloveno cokoliv, zaslouží si to úctu a uznání, pokud v tom lze nalézt lidství, mravní zodpovědnost a uměleckou nápadidost, která si nemusí za každou cennu libovat v neskrývané negaci své neopakovatelné situace. Naopak: podle svých možností ukazuje tato pozitivní orientace dál, výš, rychleji. Ano, i to je poselství, i to je hodnota, která je něco víc než slepá ulička konzumentství naší současnosti; dnešek, který - ještě prožíván - se mění přímo před očima ve svůj opak předvídatelného, zřejmého, konformního, nudného. Se zahozeným snem, s rezignací na třeba i nevyslovitelný ideál a tužbu. (25.03.2008)

Film, ke kterému se člověk stále rád vrací. Pro mne lepší než jednička, asi tím, že je zde léto, slunce, skály....i když proti depresivní zimě nic nemám a například s Tebou mě baví svět, kde je zima kupodivu vesele rozjuchaná, je rovněž povedený. Sympatičtí herci, vtipné situace střídají komické, případně se promíchávají. ,,Jé, Pepa!" ,,To není Pepa...." Chytlavá hudba, nádherná příroda a klokan přiletí v březnu....dnes už se takové filmy netočí. (10.11.2010)