Das Bett
The Bed
Režie:
Oskar ReifScénář:
Oskar ReifKamera:
Igor LutherHudba:
Václav VondráčekHrají:
Michal Przebinda, Stanislava Jachnická, Sylva Langová, Jana Yngland Hrušková, Věra Kalendová, Jana Drbohlavová, Jan Pilař, Bohuslav Ličman (více)Obsahy(1)
Říká se velmi nepřesně: Žijeme na tomto světě a jsme jenom lidé... To ale není pravda. Žijeme totiž minimálně ve dvou světech: ve světě mužů a ve světě žen: a nejsme jenom lidé, ale jsme jenom muži a jsme jenom ženy. I když... Existují dnes ještě vůbec muži? S Lubošem Urnou - čtyřicetiletým hlavním hrdinou filmu - se seznamujeme v okamžiku, kdy umírá a tedy tento svět opouští. Bezprostřední důvod jeho smrti je banální a tragikomický současně, stejně jako situace, ve které se tak stane. Dokonce by se mohlo říci, že Lubošův konec je podobný většině událostí v jeho životě. Od útlého mládí až po dospělý věk. Kdo je vlastně Luboš Urna? S jistou mírou nadsázky je možno říci, že jde o určitý charakteristický typ příslušníka mužského pokolení konce dvacátého století. V jistém slova smyslu je možno Luboše označit za předobraz či určitý prototyp velice pravděpodobného mužského živočišného druhu ve třetím tisíciletí. Luboš je, stručně řečeno, reprezentant ne vlastní vinou degenerujícího biologického druhu - mužů, které zcela ovlivnil, pohltil a si podmanil plíživě agresivní svět žen.
Luboš se přitom nikterak nevymyká z průměru. Je učitelem, má rodinu, dvě děti, ale také značně vyvinutou citlivost a obrazotvornost, či přímo fantazii. Dalším charakteristickým rysem jeho života je skutečnost, že žije převážně ve světě žen.
Porodila ho žena, vyrůstá mezi ženami, dospívá mezi ženami, oženil se ženou a zplodil s ní dvě děti - samozřejmě ženy, mezi ženami pracuje, mezi ženami nakonec umírá... Mužů bylo v Lubošově životě vždy poskrovnu. Ve srovnání se ženami působili jen jako pouhé stíny, epizodisti velkých slov, prázdných gest a zanedbatelných činů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (136)
Aha, experimentální = slátanina. Je to podivný, sice místy vtipný film, ale na mě pojatý moc umělecky a druhá polovina mě už nebavila. Hodnotit to raději ted´ nebudu, třeba na tento skvost české kinematografie změním časem názor, ale zatím je to jen docela originální úchylárna s chlupama. ()
Uz je to davno, ale celou tu dobu se se mnou tahne jizva po tomhle filmu. Poctiva blbost. Jedinou snad positivni casti te jizvy je me neustale rozsirovani seznamu stromu, ktere maji zlute kvety. Hvezdicka je za plakat, prestoze prave kvuli nemu jsem na to sel do kina. ()
Celkem povedené dílko k zamyšlení, ze kterého vystupují dvě extrémně vtipné scénky. ()
Moje umělecký oko v tom vidí jednu ohromnou, přímo obří pí*ovinu. Aspoň to levý. Pravý to vidí trochu hůř, protože má víc dioptrií. Ale i tak v tom vidí stejnou pí*ovinu. Přivedla mi k tomu scéna při fotbale, kterou jsem viděl na youtube, bohužel ta jediná scéna může taky za tu jednu hvězdu. No, abych nekecal, ta scéna a tahle hláška: "Mami, tu televizi jsem vypla. Ale tatínek nespí, protože má otevřený oči. Asi je mrtvej. Ale hodinky mu tikaj." ()
Nijak se netajím s tím že mám ráda umělecké filmy. Ale co je moc, to je moc. V tomhle už ani nevidím žádný skrytý význam nebo metaforu. Jenom tak plácání se v bezvýznamných pseudo-šokujících úchylárnách. Mám ráda provokaci, ale provokaci s myšlenkou. Tohle je žel jen prázdné plkání. Navíc je to docela nuda, a ztrácí se to i po dějové linii. Prázdné a zbytečné. ()
Tento film jsem objevil až teď v roce 2024 úplnou náhodou díky fotbalové hlášce. Upřímně jsem o něm nikdy neslyšel. Velice zajímavé překvapení. S Andrejem jsme se několikrát potkali tak je super, že je někde zvečněný. Před 25 lety to musel asi být nepochopený film. Teď bomba. Tedy z pohledu chlapa. Zpracování černobílé vkusné, nádech filmů z 60.let. Dnes by se takový to film nenatočil. Skvělá kamera a nasvícení scén. A ty dialogy. Wau. ()
Nechápu, nerozumím. Věčná témata - forma vs. obsah, muži vs. ženy, dobro vs. zlo, optimismus vs. pesimismus, konec dobrý všechno dobré? Oceňuji umělecké ztvárnění filmu, ale opravdové umění cítím jen občas, chvílemi je to spíš vata mezi skvělými nápady. Takže si to shrňme - originální pojetí, na české poměry zajímavé zpracování a obsazení, hodně skvělých nápadů i scén "bez nápadu", občas příšerná nuda, světonázor se kterým se neztotožňuji a jako plus hrdina z Chile (hodněkrát jsem si na tebe vzpomněl :-)) spolu s výběrem hudby. Jak říká můj kamarád, vytřít si prdel paličkou na uši vyžaduje jistou dávku surrealismu. Surrealista nejsem, navíc jsem až přiliš velký realista než aby se mi tohle líbilo. Průměrné 2*. Ale abych nekončil tak negativně, přidám starý vtip. Víte, kolik surrealistů je potřeba k výměně žárovky? Tři. Dva zapalují žirafu a třetí lije hodiny do vany. Howhg. ()
Absolutní maglajz ... Nebýt občasných scének s Luboše kamarádem, u kterých padají vtipně ostrá slova, asi bych hodnotil mnohem méně... ()
Tak tohle stojí rozhodně za podívání, z české polistopadové produkce určitě jeden z nejoriginálnějších filmů. Trudný osud muže ve světě žen, aneb trudný život domovníka za polárním kruhem. ()
Zajímavej, vtipnej, ale i sprostej a úchylnej sen. Výborně, něco takovýho se mi taky párkrát zdálo, ale film jsem o tom nenatáčel. ()
Možná jediný porevoluční snímek, který se dá označit za umělecký (v dobrém smyslu slova). Film je obrazově a technicky skutečně působivý, nápaditý a hýřící originálními myšlenkami; deset let starý snímek tím vrhá na většinu současné české produkce nehezké světlo. A hlavně v něm nehrají recyklované a "populární" tváře, jež si divák už prostě nemůže identifikovat s danou postavou; naopak pouze vnímá mediální obraz toho kterého hereckého představitele. ()
Ne.. tohle se doopravdy nepovedlo a jednu hvězdičku dávám jen a jen za to, že se jednalo o film experimentální.. a díky bohu!!! že nedoceněný!! nerozumím vkusu dotyčného který toto kritérium zde zmiňuje. Jde o to, že v příběhu plynoucím retro-/prográdně.. částěčně i snově, surrealisticky se nelze chytit čehokoliv normálního! něčemu, co by mi na tom filmu přišlo "uchopitelné"... chvílema jsem si připadal, že celej štáb jel na perníku nebo LSD. Tohle by naše kinematografie neměla produkovat. Je to nezajímavé, neprodejné, nestravitelné. ()
Geniálně uchopená tematika feminismu, protkána surrealistickými snovými představami, které prožívá snad každá postava mužského pohlaví, v určitém věku své existence. Každý muž může doufat, že zrovna tohle nebude jeho životním příběhem, ikdyž se v tom valná většina mužů najde. Pro mě tento film představujre geniální filmařské dílo po všesch stránkách. A velice se divím, že upad v zapomnění, již z toho důvodu, že v této době nevznikl ani náznakem co se filmařského umu týče podobný film. Jsem rád, že jsem se k němu dostal ač po dvanacti letech jeho vzniku. ()
Lehce halucionogení podívaná o genderových stereotypech a o vlivu dětství na dospělého člověka. Freund by měl radost, pseudointelektuál taky, běžný divák nikoliv. Jistě, je to kult a je to zajímavé. Jednou. A pak přibližně stejných 90 minut, které jste strávili sledováním, můžete strávit debatováním o smyslu a nesmrtelnosti brouka. Pokud to někoho baví, budiž, určitě si nenechte ujít. Pokud máte prostě rádi FILMY... ne, opravdu nemusíte vidět všechno... (Ale jako jo, plakát to má pěkný moc!) ()
Celkem dobře ujeté a originální :D. Svůj díl asi zahrálo i to, že jsem ho sledoval s kámoškou :). ()
Už v popisu filmu mě mělo varovat "experimantální". Podle mě to nemá ani hlavu ani patu a je to v podstatě o ničem film. Chlap který má problémy se ženama je absolutně nezajímavý. jednu hvězdu dávám jenom za scénu z fotbalu (viz.youtube "zadni srani") 10%. ()
5* za jedinecnost filmu,takove filmy uz se u nas vubec nedelaji a je to skoda...jinak je film proste bajecny ()
Nebýt vynikající Bizetovy Carmen, kterou miluji, asi bych se nedodívala do konce. Příliš experimentální, ale nic nového nepřinášející. Je mi záhadou, proč režisér zvolil zrovna hudbu z Carmen, do těch scén bez hlavy a paty se to vůbec nehodilo. ()
Velmi zvláštní film. Konec je zdrcující. ()
Výborná zábavná černá komedie, která mě po každém shlédnutí víc a víc potěší, ač už dle hrdinovy babičky náležím k "mužům přechodným". A větu "pryč s kundí despocií" mám s přibývajícím věkem (a díky nepopiratelné vybuzněnosti mladších mužů) čím dál větší chuť řvát od rána do večera. Třeba takové NinadeL do ksichtu... co ty na to, broskvičko? ()