Babovřesky 2

Vesnička Babovřesky chce být až moc středisková, nápor Troškova humoru je tam jako v Hošticích a divák překvapivě nezažívá déja vu. Do svérázné vesničky tentokrát zavítal kvintet českých hokejistů z NHL v rámci letního soustředění a hned zavládlo mezi místními babkami hotové pozdvižení. Bohatí sportovci se jim jeví jako velmi výhodná partie pro jejich tři šikovné, avšak zadané vnučky, a tak hned využijí nejrůznějších příležitostí, jak je s nimi seznámit. Do toho na anonymní udání přijíždí nenadálá kontrola z ministerstva prověřit investice starostova úřadu. Vyslaný kontrolor na přepadovku se navíc důvěrně zná se starostovou paní z dob studií. Aby toho nebylo málo, tak se do potíží dostane i mladý farář, kterému po určitých nepřístojnostech, ke kterým došlo na jeho faře, hrozí přeložení na pokyn z vyššího církevního úřadu. Děj či spíše neděj kromě povinného product placementu nejčastěji střídá důvěrně známá místa z prvního dílu, jako je dům starosty Stehlíka a jeho rodiny, fara mladého faráře Šoustala, starostův obecní úřad, anebo letní zahrádka u hospody a samozřejmě "zrychlené" i nezrychlené babky-drbny na návsi i mimo ní a s nimi množství postav, které se představily v jedničce, a k nimž přibyly i některé nové, některé ustoupily do pozadí, což byl dobrý tah. Angažovat toporně hrající hokejisty byl jistě nápad Trošky coby sportovního antifanouška, který shledal jejich přítomnost ve filmu atraktivní. Což o to, mohl angažovat i sportovce z méně atraktivních sportovních odvětví, a výsledek by byl pořád sterilní. Sterilní humor je ve filmu až ve velké konzistenci, a to i přesto, že dvojka usiluje o přehlednější a hlavně bláznivější, absurdnější a originálnější situace, než byly v jedničce. Někdy se to příjemně daří, ale někdy je k tomu potřeba pořádná porce trapnosti. Divák je například svědkem veselých následků požití buchet s přísadou, která do nich rozhodně nepatří. Oproti tomu příliš nevychází snaha postavit proti sobě kultivované hokejisty versus vesnické burany. Z těch scén se dalo vytřískat mnohem víc vtipu. Někdy se čekalo delší dobu dobu, jestli prezentovaný vtip skončí anebo neskončí, jako vypointovaný. Natahování těchto scén, které připadaly humorné jen autorům scénáře, bylo poměrně nepříjemné, zvláště když ukončení této scény v drtivé většině humornou pointou nekončilo. A jsem u scénáře. Ten velmi často působil dojmem, že vznikal až na place, a to ještě na něm s Troškem spolupracovali další dva přispívatelé. Některé scény na tak zkušeného režiséra byly až moc ledabylé a žádný velký posun nenastal v režii, která byla příliš televizní a v nekvalitním zvuku, kdy mnoha hercům, a to i těm profesionálním, nebylo dobře rozumět. Určitou svobodu a pozitivum v Troškově tvoření vidím v jeho oproštění se od "sluncesenovské" trilogie, které je ve druhém díle markantní. Ve stylu humoru už jiný nikdy nebude. Ubylo sice sexuálních narážek, ale některé scény by potřebovaly zkrátit, přidat v nich vtip a dějově to výrazně zahustit. Opět se oproti jeho pověstné vesnické trilogii nepodařilo v tomto případě navázat a obalit jednoduchou dějovou strukturu vynikajícími gagy. Gagy jsou průměrné kvality, stejně jako všechno kolem nich. Do kina určitě nedoporučuji, a to i když došlo ke zlepšení oproti jedničce, tak je stále co zlepšovat. Na dvd je film přijatelnější. U takového osmého dílu Babovřesk to Zdeněk Troška" vypucuje" jedna radost. Nezbývá než do té doby kvílet, úpět, vřískat anebo se chechtat. Otázkou je, jestli radostí, nebo blbostí. 40% (21.06.2014) (méně) (více)