Richard III. (TV film)

bogu

Uáá! Čtyřhodinový, full-textový Richard III odehrávající se od začátku do konce v hnědo-šedých kulisách evokujících ze všeho nejvíc smradlavou stodolu: Jane Howell se drží své osobité režijní vize i v posledním dílu Shakespearovy první historické tetralogie (viz komentáře ke třem dílům Jindřicha VI) a pořád ještě neslyší, jak moc to dře a skřípe. I když jsou herci tentokrát víc civilní a ukáznění (byť absence bombastických, teatrálních výstupů je možná daná únavou na konci tohohle historického maratonu), takovýhle kolos utáhnout nedokážou. Kamera je opět neuvěřitelně nudná, pomalá a statická (ovšem ne, že by tu něco skýtalo kdovíjakou pastvu pro čočky). Ron Cook jako Richard není špatný, mám pocit, že se snažil o něco jako naturalistické herectví, ale, se vší úctou, Olivierovi, McKellenovi nebo Al Pacinovi nesahá ani po hrb. Jeho interpretace se nese zhruba v tom duchu, že Richard je vlastně takový zahořklý, nafoukaný spratek, který nikdy pořádně nevyrostl. Hodně mu pomáhá Michael Byrne jako uhlazený, nebezpečně sebevědomý Buckingham, který udržuje poměrně slušné tempo v druhé třetině, ovšem s jeho odstavením od koryta moci film začne zase stagnovat. Největším zklamáním pro mě byla opět Julia Foster, která spolehlivě promarnila šanci zapůsobit jako ex-královna Margaret – Foster jednoduše chybí charisma, které by tuhle roli mobilizovalo, a ona tak nikdy není nic víc, než jen otravná, kulhavá ježibaba. Vzhledem k tomu, že Margaret, jednu z nejzajímavějších postav ve hře, vyhazuje z časových důvodů skoro každý, tahle promarněná šance mě mrzí o to víc. Zoë Wanamaker jako Lady Anne ještě chybí přesvědčivost, se kterou se vytasí o pár let později, opět v roli nešťastně provdané ženy, jako Emilie v Othellovi Trevora Nunna. Ostatní herci odvádějí většinou dobrou práci (hodně zneklidňující je Richardův kamenný, veškerých emocí zbavený byrokrat Ratcliffe Anthony Browna), což by mi jindy aspoň k částečné spokojenosti stačilo, ale tady, po čtyřech hodinách strávených v jakémsi neurčitém skladišti dřeva, které má zastupovat královský palác, vězení v Toweru a dokonce i bitevní pole, jsem byl nejspokojenější, až když konečně naběhly závěrečné titulky. // LEPŠÍ VERZE: Jednoznačně Loncrainův noblesně zvrhlý Richard III s diktátorským Ianem McKellenem; Al Pacinův Richard je rovněž znamenitý (Looking for Richard), byť jde z půlky o making-of dokument; Olivierova klasická verze podle mě za těmito zaostává, ale pořád ještě jsem se u ní bavil víc.(10.8.2009)