Zmizelá

Podobně jako Paul Thomas Anderson také David Fincher se v rámci své režijní dráhy posouvá k čím dál tím utlumenější a střídmější formě dokonalosti. Po první části filmografie, která se vyznačovala okázalou formální efektností, jež u Finchera kulminovala v "Úkrytu" oplývajícím hrátkami s průlety kamerou prostorem v dokonalých realitu popírajících jízdách, přichází v pozdějších filmech stále větší efektivnost a nenápadnost. Neznamená to, že by se Fincher i PTA stali nějakými askety, ale pouze že jejich mistrovství se projevuje tím, že na sebe nikterak nepoutá pozornost. Skoro bychom mohli mluvit o návratu studiového stylu, kde také forma sloužila k maximálnímu vtažení diváků do vyprávění a neměla na sebe nikterak upozorňovat, jen tentokrát se nejedná o následování nějakých konvenčních pravidel, ale projev dokonalého obeznámení s řemeslem a maximální promyšlenosti zpracování každého záběru za jeho účelem v celku díla. "Zmizelá" pak představuje Fincherovu strhující masterclass v šálení diváků, kde současně žasneme nad vyprávěním (příznačně o postavách, které šálí své okolí a důmyslně pracují se svým obrazem), ale také nad tím, jak zdánlivě lehce a nenápadně nás film vede a drží přikované k obrazovce či plátnu po celou dobu, aniž by nám dovolil vydechnout. (11.11.2020)

Od Finchera respektuji vlastně jediný film (a tím je třetí Vetřelec), ale vždy se snažím zuby nehty zůstat nestranná. Pravda je, že moje sympatie většinou hlavně rostou nebo padají s herci a/nebo postavami. A tady ten průser začíná, protože ze čtveřice Affleck/Nick a Rosamund/Amy mám ráda jenom Rosamund, a to ještě v jiném typu rolí, tady mi připadala nedostačující. A Neil Patrick Harris je pro vážné role navždy vyřazený z provozu, jenom způsobuje smích na místech, kde by vůbec neměl být. Další věcí je potom osobnost celého filmu, která je tak škrobená, až to bolí. Celou dobu mě to manipuluje a tak moc mi chce linkovat, co si mám o čem myslet, i když to třeba neodpovídá tomu, jak se postavy chovají, že jsem po dvou a půl hodinách regulérně znechucená nemožností být filmu rovnocenným partnerem. A taky malá wtf vsuvka - tolik logických chyb ve filmu, který si zakládá na tom, že je inteligentní? A na závěr se jim porouchala kamera, tak ho museli sestříhat z toho, co už měli, nebo co, protože jinak si to vysvětlit nedokážu. Scéna ve sprše vypadá vysloveně jako spadlá z višně. V podstatě bych nevěřila, že takovou věc někdy vypustím s úst, ale mnohem raději bych film viděla v režii samotného Affleka, protože oproti Fincherovi je nevinnější a víc věří na pohádky, (to říkám s tím, že jsem od něj zatím viděla jenom Město), takže bychom se místo chladného mechanického kalkulu mohli dočkat zvrácenější love story o konci světa, kterou by Zmizelá měla potenciál být. A mám ještě jednu teorii: Fincher chtěl natočit film ve stylu chladných a násilných evropských detektivek, ale nasnímal a sestříhal to jako americký thriller na zakázku, a proto to působí tak neústrojně. Na diváka zvyklého sledovat opravdové zlo to nefunguje a pro necvičené oko, které není zvyklé u filmu přemýšlet, to dle mého může být vysloveně škodlivé. (A jenom poznámečka na konec, během flashbacků jsem se povýšeně usmívala nad tím, že Rosamund Pike je oblečena podle současné módy a ne roků 2005/2007.) (24.07.2015)

Naprosto zjednodušeně, tenhle film si mě získal zásadní věcí a to pohledem na vztah bez emocí a zbytečných předsudků. Tohle jsou vztahová klišé a zákonitosti, které ve vztahu máme všichni, ale vidět je nechceme a nejsou hnaná do takových obrovských extrémů. Ženy u takového filmu musí plakat (a ne rozkoší:-)). (16.10.2014)

Komentářů už je tady hafo, tak já jen ždibec přihodím. Začátek byl mírně chaotický, ale postupně jsem se do toho položila a jasně, že jsem nevěřila tomu, kdo nám byl předložený na tácku jako únosce a vrah. Líbilo se mně postupně gradující napětí, aby mně při závěrečné tečce spadla brada. Ale nenechte mýlit, tam jsem totiž byla mírně zklamaná a myslím, že když Gillian Flynn přepsala pro potřeby filmu konec, tak příběhu trochu ublížila. To je ale asi jen můj subjektivní dojem. Zmizelá hrála jak o život a s radostí bych Rosamunde Pike nějaký ten filmový dárek v podobě nějaké té sošky přála. A co se týká Bena, začínám přemýšlet o tom, jestli za tou kamerou mu to přece jen nesedne víc. Že by ten Nick byl až takový truhlík ? Malinečko mi to tam zaskřípalo, ale vem to.........jinak velmi dobrý nervák, o tom žádná :-) (02.01.2015)

Chladný procedurální krimi thriller s černohumornými postřehy o manželství, který však svými zvraty v druhé polovině připomíná šestákové romány. Sžíravý komentář k finanční krizi, mediální reprezentaci či hlubší sonda do nitra ovládaného běsy zůstaly na stránkách předlohy. Je to dobře, nebo ne? Na odpověď byste se mohli spolehnout stejně jako na vyprávění obou hlavních postav.../// Oceňuji netradiční rozuzlení, které (soudě dle četných reakcí) čtenáři ani diváci nestrávili. *Spoiler* Ovšem my zanícené teoretičky kriminální policie a vyšetřování nemůžeme Flynnové a jejímu spolupachateli Fincherovi odpustit, že z agentů FBI udělala debílky a zapomněla (či hůře: odsunula záměrně stranou), že i prostoduchý měšťák by původně celkem zdařilý Amyin konstrukt prohlédl, jakmile by se jej snažila zpětně využít pro zcela novou a nečekanou situaci, se kterou při jeho vytváření neoperovala. *Konec spoileru*/// Filmová poradna podle Finchera aneb jak oživit skomírající manželství. I blew him. Semi regularly. [Kino] (30.09.2014)