Bony a klid 2

Pokud je první díl kultovní, tak jako v tomto případě, tak by se dvojka neměla nikdy natočit. Tím nechci říct, že dvojka je megaprůser, ale povedená teda taky není. Začnu s pozitivy: R. Skamene hraje svojí životní roli a i herci jako J. Nedorost a M. Kopečný mě baví. Flashbacky ve filmu jsou dobře udělané, je jich sice moc, ale pro přehled jsou důležité. Někteří herci jsou totiž za ty roky k nepoznání. Soundtrack je opět super. Nejen, že O. Soukup oprášil skvělé megahity z jedničky, ale doplnil je i o nové pecky, např. I Love You od M. Rupperta, Little Happy od Ezyho či Zlatá mince od Boldyho. Tak to je asi vše co se chvály týče. Zbytek totiž moc nefunguje. Zdá se, že V. Olmer, už není tak dobrý režisér co býval. Kameraman se střihačem, také neodvedli dobrou práci. Dále mi vadila častá nelogičnost příběhu. Nevím proč musí film tak často utíkat od reality. Jsou zde i zbytečné postavy, např. postava mladíka Martina nebo i ta jeho Miss Anonymous. Co mi i vadilo, tak je ten častý product placement. Co říci na závěr: Teď už zbývá jen natočit trojku s I. Jonákem v hlavní roli. (18.09.2014)

Filmová exploatace, to není jen nahota, sex, vnitřnosti a sliz – ve své tradiční žánrové formě dokonce málo z uvedeného ze své přirozené podstaty explicitně poskytovala (na rozdíl od umělecké a experimentální kinematografie). Charakteristické pro ni bylo laciné skandalizování dobově podmíněných společenských jevů, na nichž s přispěním zakořeněných předsudků lidových vrstev zištně parazitovala. (Příznačně leckterý divák staršího věku v kinosále u Bony a klid II souhlasně pokyvoval hlavou.) Klasická exploatace je filmovým ekvivalentem senzačního tisku, Randall Clark doslova mluví o „tabloid cinema“, tj. bulvární kinematografii (1999: 8–9). ◄!Exploatační kinematografie: křiklavý Zeitgeist!► Vít Olmer v tomto směru odvedl po čertech „dobrou“ práci jako nikdo jiný za poslední dekádu (kam se hrabou Magnuskové, Novákové, Svobodové, Troškové, Renčové ad.). Bony a klid II navazuje na estetiku Waterloo po česku, dochází ale k omlazení videoklipovým a reklamním stylem. Olmer tak upevňuje svůj cit pro přizpůsobení se dobovým trendům: novovlná 60. léta – Houslista, Takže ahoj; úniková normalizace – Sonáta pro zrzku; perestrojková obleva – Jako jed, Bony a klid; „divoký kapitalismus“ – Nahota na prodej, Playgirls ap. Bulvárním apelem se naopak přemisťuje do 90. let, k Té naší písničce české II a hlavně, (sic!) Ještě větší blbec než jsme doufali. Bony a klid II je proto tvořen nevídaným slepencem soudobých nešvarů liberální tržní společnosti, v rámci exploatace typicky servírovaných černobíle, přímočaře, přehnaně a groteskně, bez nároku na klasickou vyprávěcí logiku a soudržnost: …milionář Bartoška, dobrodinec Havel, tunelování EU fondů, dojení turistů na Staroměstském náměstí, Blesk, romská pracovitost… Zcela nový prvek v Olmerově tvorbě zastupuje nostalgicky-senilní obrat do minulosti a přidružený proces recyklování motivů nejen Bony a klid, nýbrž, mimo jiné, i Blbce, když se s pompou navrací „kozí gag“ ve 21. století (♥). Opakování vyprávěcích postupů je pro nízkou a populární kulturu typické, u campového dobrodruha pak jistě způsobí nejedno potěšení (Umberto Eco: 2006). Milé překvapení no. 1: Roman Skamene – jako by neuběhlo sedmadvacet let, šaškovský Bíny se vrací až s perverzně identickým ztvárněním a (doslova) notorickým entusiasmem. No. 2: Potměšil alias Martin z toho všeho „vychází“ na poměry snímku docela seriózně. No. 3: Evička Tričko Jeníková, jediná postava s puncem tragického rozměru – v druhém plánu, neúmyslně. Zbytek postav je spláchnutý kdesi v retru magickýho voka. (31.05.2014)

Stejně jako bylo zbytečné natočit tuhle vzpomínku na to, jak bylo za komunistů vekslákům dobře a jen tak mimoděk dát vědět, že se ani v dnešní době vlastně nic nezměnilo, tak obdobně je zbytečné cokoliv psát o tomhle pokračování, protože bych jen ztrácel čas nějakým vymýšlením slov nad filmem, který mi ukradl hodinu a půl života .. (27.09.2014)

Bezzubá, hloupá, přepjatá, žánrově neujasněná (zpočátku to asi má být komedie, následně něco na způsob thrilleru, ale není to ani vtipné, ani napínavé) a extrémně bulvární rádoby satira, jejíž tvůrci jsou bezpochyby přesvědčeni, že se jedná o stoprocentně pravdivý obraz dnešní doby. Film dobrý (a určený) pouze pro vášnivé internetové "diskutéry", kteří nenávidí všechny a všechno a za svůj pos*aný život viní každého, jen ne sebe. 30 % (01.06.2016)

Vždyť je to sračka, na kterou se nedá koukat. Příběh je hrozný, žádná zápletka, žádná akce, nelogicky setřihaný, scénář na blití jen kecy, kecy, kecy. Tak opravdu dnešní mafiáni nevypadají a netočí prachy tak mizerně jako oni a nenechaj se tak jednoduše napálit jako v tomto filmu. Do konce jsem to vydržel jen ze zvědavosti, jestli i zbytek filmu bude tak slabej, jako předcházející půlka ... Snad jediným plusem tohoto filmu je skladba RELAX, která to i tak stejně nezachraňuje. (27.09.2014)