K smrti odsouzený uprchl

Už úvodní scéna s autem je slušně napínavá. A i přes pomalé tempo vyprávění jsem byl vlastně neustále pořádně napjatý a bál se o hlavního hrdinu (přestože jsem dopředu věděl, že to nějak zvládne; a to o poutavosti snímku něco vypovídá). Hrdinova vůle, trpělivost, vyčkávání, nápaditost při plánování útěku a na druhé straně strach, nejistota a těžké dilema, které se časem ještě rozšíří…to mě moc bavilo. A líbila se mi i nutná důvěra/solidarita vězňů, bez které by to nešlo. Stejně jako bez faktoru náhody či štěstí (nejvíc při „knězově saku“). Zklamalo mě jen, že nebyl zabrán „přepad zezadu“ (fakt mě zajímalo, jak to zvládne beze zbraně) a pak jsem moc nepochopil přítomnost toho balíčku (který působil vzhledem k dosavadnímu „majetku“ vězně jako hodně velký luxus). Jinak ale velká spokojenost a poprvé sice slabších, ale 5* pro Bressona. (08.07.2014)

Symfonie. Nádhera, takový zachycení solidarity, naděje, víry (i když tý i s kritickým podtextem, alespoň směrem k víře organizovaný) a touhy po svobodě, to mě vzalo. Po chvíli se do mě film zakous´ a držel mě v rozechvění po celou dobu, po filmovej stránce taky dokonalý a Mozartův hudební doprovod už jen potvrdil slzy úžasu. (24.08.2008)

Další doklad Bressonovy geniality a potvrzení platnosti jeho osobité metody, která zde dosahuje za užití naprosto minimalistických prostředků a neměnného rytmu maximální míry napětí. Napomáhá tomu jak pevné soustředění jen na podstatné prvky, související s maximálním ztotožněním s hlediskem vězněného člověka, kterému nemůže uniknout sebemenší maličkost živící jeho naději, tak unikátní využití mimoobrazového zvuku, jež nabývá silně dramaturgických kvalit a ve scéně útěku je právě zvuková stopa zdrojem veškerého napětí. Navíc všelidsky pojatý přesah zpřítomnění i na posvátné Mozartově hudbě dává tomuto stále modernímu dílu i působivou nadčasovost a emocionalitu. (01.03.2011)

Videl som už niekoľko "útekárskych" filmov Dierou počnúc a trebárs Shawshankom končiac, ale žiaden z nich takými úspornými prostriedkami, chirurgicky presne nezobrazil prípravu a realizáciu úteku z väzenia. Robert Bresson v ňom demonštruje, že je majstrom svojho remesla. Všetko vo filme sedí, nič mi nechýbalo, nič mi nepripadalo ako nadbytočné. Keď si spätne vybavím, že väčšina filmu sa odohráva v jednej miestnosti s jedným nehercom a napriek tomu sú vo filme momenty, keď sa mi zastavoval dych napriek tomu, že už z názvu je zrejmé, že sa útek podarí. Ale takýto film sa nepodarí nakrútiť častejšie, ako utiecť z dobre stráženého väzenia. (14.02.2018)

Bresson má evidentně rád monology. Stejně jako u Kapsáře nebo Deníku venkovského faráře, i tady se hodně používají monology, ale ve většině případů naprosto zbytečně. A já pořád nechápu proč - vždyť v obraze vidím moc dobře, co se stalo, tak proč mi to musí ještě hlavní hrdina jednou zopakovat? Abych si fakt uvědomil, že na dvorku chodili tři muži (které po jeho monologu stejně v obraze uvidím), jak vypadá jeho cela (což pak taky uvidím) nebo že deky svázal provázkem, což při tom monologu dokonce i vidím? Sorry, ale když je Bresson považován za jednoho z nejlepších uměleckých režisérů, fakt bych čekal, že si poradí i bez toho. Obzvlášť, když se mu to u Mušky a A co dále, Baltazare? daří dost slušně. Jinak to je ale snad jediná (byť velká) výtka, kterou mám, ten film jinak funguje slušně, ten "oddramatizovaný" styl zde i tak funguje napínavé (a to obzvlášť v závěru) a hlavnímu hrdinovi zde člověk fandí. A u kamery se nedá vyčítat už vůbec nic, v tomhle je Bresson mistr v každém svém filmu. Dokážu si představit, že kdyby se primárně vyprávělo jenom obrazem, tak z toho budu naprosto unešený, ale takhle mi v tom nějaký pořádně silný dojem trochu chyběl a proto se to odrazí na hodnocení. Ale i tak je to povedený film, to nepopírám. Slabé 4* (20.01.2021)