Železná maska
-
Masque de fer, Le
-
Uomo dalla maschera di ferro, L'
(Itálie) -
Iron Mask, The
Dobrodružný / Historický
Francie / Itálie, 1962, 127 min
Režie:
Henri DecoinHudba:
Georges Van ParysObsah
-
D'Artagnan, slavný kapitán mušketýrů mladého krále Ludvíka XIV., dál vyhrává slavné bitvy, svádí krásné ženy a uniká svatebním osidlům. Jeho život je sice trochu nebezpečný, ale celkem vzato bezstarostný. Zrovna začínají jeho milostné pletky s paní de Chaulmes, když ho kardinál Mazarin pověří úkolem přivézt vězně z ostrova Svaté Markéty. Nikdo nesmí znát původ a tvář mladého muže, který je zřejmě nebezpečím číslo jedna pro celou Francii. Ale d'Artagnan přijíždí pozdě, vězňovi se právě podařilo z ostrova uprchnout. Začíná příběh plný intrik, lásky a obnažených mečů, začíná odkrývání tajemství muže se železnou maskou, na kterém se podílejí věčně mladý Jean Marais, krásná Sylva Koscinaová a rozverný Jean Rochefort. (oficiální text distributora)
D'Artagnan, slavný kapitán mušketýrů mladého krále Ludvíka XIV., dál vyhrává slavné bitvy, svádí krásné ženy a uniká svatebním osidlům. Jeho život je sice trochu nebezpečný, ale celkem vzato bezstarostný. Zrovna začínají jeho milostné pletky s paní de Chaulmes, když ho kardinál Mazarin pověří úkolem přivézt vězně z ostrova Svaté Markéty. Nikdo nesmí znát původ a tvář mladého muže, který je zřejmě nebezpečím číslo jedna pro celou Francii. Ale d'Artagnan přijíždí pozdě, vězňovi se právě podařilo z ostrova uprchnout. Začíná příběh plný intrik, lásky a obnažených mečů, začíná odkrývání tajemství muže se železnou maskou, na kterém se podílejí věčně mladý Jean Marais, krásná Sylva Koscinaová a rozverný Jean Rochefort. Komentáře uživatelů k filmu (23)
-
Radyo
Historický film s prvky jak romatickými, tak komediálními. Příběh, známý již ze zpracování s Richardem Chamberlainem, nebo Leonardo Di Capriem, je tady podáván v malinko pozměněné podobě, jeho konečné vyznění je ale stejné. Docela zábavné je nadbíhání D'Artagnana jedné dvorní dámě, které je neustále někým přerušováno, což kupodivu působí humorně i na několikátý pokus, čímž je úspěšně vyvráceno pořekadlo, že "opakovaný vtip není vtipem".(2.9.2002)
-
gouryella
Svérázná parodická adaptace Dumasovi klasiky je v mnoha okamžicích koukatelná jen díky bravurnímu Maraisovi, který zde de facto paroduje své vlastní výkony z mnoha romanticko-dobrodružných filmů.(9.9.2002)
-
Enšpígl
Ze začátku jsme si s filmem příliš netykali, ale ke konci už jsme byli kámošu největší. Příběh plný humoru, romantiky, intrik a šermířských soubojů, ty teda mohli být klidně i ve větší míře. Z herců bych vypíchnul Jean Rocheforta, bylo vidět jak si užívá svou roli a já si díky tomu mohl užívat jeho herecký výkon. Na závěr ještě musím zmínit ženskou stránku filmu, protože holky jsou tady fakt nádherný, nevím jestli to dělali ty kostýmy nebo jejich odvaha, ale fakt byly k sezřání, jóóó, hold bejt chlapem se při sledování filmů docela často těžce vyplácí.(10.1.2010)
-
T2
Troška zbytočná paródia na muža so železnou maskou, hlavne keď každou minutou stráca na deji lebo nemá to skoro žiadny spád a tých pár šermiarskych súbojov skoro nič nepovie a ani nepobaví čo by v prvom rade malo. Strašne prázdny dej to má, žiadne záchytné body a Jean Marais mal omnoho lepšie chvíľky.(17.2.2008)
-
Faidra
"To neznáte kastilskou hrdost!" "A vy italskou lstivost." Kdeže, Vaše Eminence - to nevíte, že vždy a na plné čáře vítězí francouzská zábavnost a gaskoňské charisma?(1.7.2008)
-
Jeanne
Konečně zase jednou vtipné zfilmování klasického tématu „Le masque de fer“! Proč taky dělat dobu vážnější než byla? Oproti jiným verzím se tu objevuje postava dvorní dámy Mme de Chaulnes, která jak se zdá byla komickou postavičkou i ve skutečnosti... tady je milenkou d´Artagnana, který stále nemá čas... a ona čeká a čeká! :-) Tohle zpracování je netypické hlavně v tom, že pravý král, který je na krátko unesen a uvězněn v masce, je zase vrácen na trůn, protože to on byl jako král vychován, on je ochoten obětovat se pro Francii a on bude dobrým panovníkem - nenápadný hold Králi Slunce. Tohle pochopí i jeho od dětství vězněné dvojče „muž se železnou maskou“, který raději odjíždí se svojí láskou kamsi na venkov, vědom si toho, že nedokáže obětovat vlastní život a štěstí roli Krále.(10.10.2003)
-
sud
Každá zfilmovaná verze "Železné masky" je jiná. Tahle je jemně romantická, ale spíše komediální a s velkým nadhledem. Bohužel ale chemie mezi Maraisem a kráskami (kráskou) tentokrát příliš nefunguje, železná maska nemá správné grády a závěr tak nějak vyšumí do ztracena. Jean Marais odehrává svůj standart, ovšem s přehledem jej zastiňuje Jean Rochefort - ten si roli opravdu užil. Milá, ale spíše nostalgická podívaná. 60%.(17.2.2008)
-
Sašenka165
Velmi vtipné zpracování mnohokrát (více či méně úspěšně) opakovaného příběhu. Navíc je tam takřka americký happy-end, ke kterému se dojde skrze francouzskou logiku. D´Artagnana si sice nepředstavuji jako Jeana Maraise, ale nikterak mi nevadil a jeho svádění Mme de Chaulnes působilo vskutku komicky. Z televize doslova vystupovaly syté barvy francouzských filmů ze šedesátých let a já obdivovala nejeden nádherný kostým. Nakonec jsem zůstala spokojená, protože jsem za dobu strávenou u celkem zábavného filmu spatřila několik přenádherných úsměvů Jeana Rocheforta, a to mi ke štěstí úplně stačí :).(17.2.2008)
-
Mariin
Ze série francouzských dobrodružných filmů s Jeanem Maraisem patří tento k těm méně záživným, zbytečně zdlouhavým a příliš upovídaným. Jinak pěkné scenérie i dobové oděvy, ale víc než na tři to nelze vytáhnout...(17.2.2008)
-
Orlau32
Film je opět založen na postavě Jeana MARAISE. Protože pozdější ztvárnění filmu s Richardem Chamberlainem je natočeno určitě lépe. Nicméně je to kostýmový zábavný film, diváka potěší a nic více k tomu nelze dodat. Protože jde o film podle románu Alexandra DUMASE lze očekávat velmi příjemnou podívanou i po téměř 50.letech.(22.11.2010)
-
Historik
Sebeparodický dobrodružný historický film, který nevím jak tenkrát, ale dnes už potřebuje vstřícně naladěného diváka, protože těch scénářem připravených náhod, aby se mohlo nějak aspoň trochu smysluplně hrát dál, je tu přece jen příliš. Kdo má rád vážněji pojaté Maraisovy role v podobných filmech, bude poněkud vyveden z míry. Ale dá se to přijmout.(14.3.2012)
-
cariada
Francouzi uměli natočit dobrodružný filmy velmi věrohodně.(5.9.2009)
-
mortak
Takto podobně vypadala většina románů Alexandra Dumase, Paula Févala či Eugena Sue. Logika utekla na konec světa a žezlo přejal barvitý děj s náhodou jako hlavním hybatelem děje. Marais prokazuje, že zahraje i fanfaronského gaskoňce v letech - chraplavě kleje a neustále kecá a kecá (je to přece šlechtic ze zapadákova). Škoda, že občas souboje připomínají Spencera s Hillem - hlavně ta ke konci na starém zámku. Ale Maraisovo závěrečné vyznání při souboji je neodolatelné. A pokud si mám vybrat mezi českou lidovostí reprezentovanou Troškovými filmy a francouzským šermířským dobrodružstvím pro lid, Francie vyhrává na plné čáře.(18.12.2009)
-
jatamansi
Marais dabovaný Štěpničkou je neodolatelný i po letech. Nadsázka, když jeho dáma vybaví mušketýry slušivými oblečky, aby nebyli jako trhani. Ovšem popis bitvy jak román na pokračování. Dobývaná žena: „Bojím se o sukně i o své zásady.“ Jen tu D’Artagnanovi chybí další mušketýři. Oblíbené úsloví „Měla jste mne vidět před dvaceti lety“. Nejlepší výkon ovšem podává Jean Rochefort. „Chci ho za každou cenu. Živého či mrtvého. No, mrtvého bych raději,“ říká kardinál. Film je zářným příkladem toho, že poslouchat za dveřmi se vyplácí. Nejen služkám, ale i králům. Nebo alespoň jejich dvojčatům. Dobrá scéna, když lapkové okradou lapku. Představitel Ludvíka je ovšem tuctový, ne francouzsky šarmantní. Stejně tak Isabelle, i když i ta zaperlí: „Tak tedy on není on a on mne stále miluje.“ Maraisovi je ve filmu skoro padesát a hraje uvěřitelného čtyřicátníka, na koni mu to vyloženě sluší. Rozesmála mne scéna s podřezaným mostem. A samozřejmě neustále přerušované Maraisovy námluvy. Nakonec se ani neožení, že. Nejspokojenější je patrně Rochefort - v masce - a v Bastile. Leč v hojnosti. Kuchař tam prý byl skvělý.(16.6.2008)
-
pakobylka
Muž se železnou maskou stokrát jinak ... Správně fanfarónská i správně lehkovážná parodie s galantním d'Artagnanem v podání charismatického Jeana Maraise, který roztomile (a řekla bych, že i s potěšením) zesměšňuje sám sebe. Jen míra naivity místy zlehka překračuje únosnou mez a děj v těch okamžicích ztrácí jistotu a s ní i jiskru a eleganci, ale i tak se jedná o nadprůměrně zábavnou hříčku ze staré dobré Francie ... 3,5*(14.3.2012)
-
KarKulA
No co si budem namlouvat, Marais určitě natočil plno lepších kousků a role poněkud podivného D´Artagnana mu tady navíc ani příliš nesedla. Celé mi to přišlo jako pokus o jakési humorné netradiční zpracování Dumasova klasického románu, které se ale bohužel příliš nepovedlo. Příběhu chyběl spád, byl zbytečně roztahaný a chvílema vysloveně nudil. Nelze tomu ale upřít určitou řemeslnou preciznost a velmi hezké kostými. Slabší 3*.(16.3.2012)
-
IvcaG
Zajímevé prvky jakési parodie, ve které kdyby nebyl Jean Marais by byla nekoukatelná. Ale i tak to není žádné terno 40%(2.2.2011)
-
Andronikos
To, čím si ma táto snímka získala, bolo jej zapracovanie významného zahraničnopolitického faktu 17. storočia (Pyrenejský mier 1659 a sobáš Ľudovíta XIV. s Máriou Teréziou [nie, nie je to chyba :-)], ktorý napokon viedol až k vojne o španielske dedičstvo) do príbehu a vykreslenie historických charakterov (Anna Rakúska, Jules Mazarin, Kráľ Slnko): môžeme sa síce sporiť o to, do akej miery bol Ľudovít XIV. naozaj ochotný obetovať svoje osobné rozmary a túžby štátu, ale étos tej doby taký bol a taký je aj vo filme. Môžeme sa dohadovať o Mazarinovom význame, ale trápny Richelieuov epigon (ako ho do značnej miery predstavil samotný majster Dumas v Troch mušketieroch po dvadsiatich rokoch) ani neschopný politik to nebol: ani jedným v deji filmu nie je. Odhliadnúc od jednej komediálnej scény, na ktorej sa spolu s ním podieľajú aj španielsky vyslanec a kapitán d'Artagnan, je tento film zatiaľ to najlepšie, čo som k Mazarinovi videl, a patrí asi aj k tomu najlepšiemu o medzinárodnej politike danej doby (nejde o fakty, ale o atmosféru). - Komediálne časti filmu ma spočiatku privádzali do zúfalstva (napr. scéna s oblečením d'Artagnanovho regimentu) a sčasti im to vydržalo až do konca (snaha erotomanského kapitána mušketierov zostať osamote s pani de Chaulmes v kočiari, resp. si nechať ňou "odpustiť" v lese), ale postupom času som si na ne zvykol a miestami ma i pobavili. - Film je pozoruhodný aj svojím príbehom, ktorý je dumasovský už len tým, ako prerába Dumasov motív z Vikomta de Bragelonne: Dumasom jemne obohatená história (o príhodu s takmer vymeneným Louisom XIV.) je prebratá, ale veľmi odlišne spracovaná - vyznenie epizódy sa zmení, úplne iné je tiež jej príbehové ukotvenie a priebeh, takže nám ako divákom nepomáha v odhadovaní deja ani znalosť románu, ani iných filmov o väzňovi so železnou maskou. - V podstate môžem zopakovať prvú vetu Enšpíglovho komentáru, na ktorý týmto odkazujem. A dodávam: Je to pohodový, romantický, snáď i komediálny film, ale tiež historicky a psychologicky vydarená štúdia. Naozaj, aj psychologicky (aj keď možno neplánovane), najmä v prípade postáv Ľudovíta XIV. a jeho dvojčaťa, ktoré si musia svoj život a priority ujasniť - a s ktorými tak môžeme robiť aj my. No nenechali by ste na Henriho mieste skutočného Louisa radšej v Bastile? Pre mňa je to dosť nástojčivá a nie banálna otázka.(17.9.2011)
-
Ollie235
Nějak nevím, co si o tom myslet. Není to ani parodie, ani pořádná dobrodružná výprava, ani zajímavá historie. Nezajímavý pokus o cosi pak drží nad vodou pouze výborný Marais, který se umí udělat legraci sám ze sebe i ze všech okolo. Žádná sláva to není, ale chvílemi bavilo.(24.1.2012)
-
PavelZava
Parodie v historických kostýmech. ** Mazarin: Nevím proč, ale velmi rád vyhrávám!(21.2.2012)
