Učitelka

Odpad naprosto s čistým svědomím. Marigold to napsal za mne. Herecké výkony křeč, asi dvacet lidí ve třídě je jen stafáž, zbytek hraje škatule a škatulky. Scénář je tak nápaditý, že po asi pěti minutách jsem si řekl, jak to dopadne a skončí, a ono to tak dopadlo a skončilo. Pravda, poněkud mne vylekal ten odposlech před barákem, ale naštěstí je scenárista vrtal a nijak s ním dál nepracuje, jen jako s veselou historkou. Přitom by mne docela zajímalo, zda skutečně všichni soudruzi by po takových odposleších s postojem soudružky učitelky souhlasili, byť měla sestru v Moskvě.Ono totiž, milé děti, i mezi soudruhy probíhal mocenský boj, a taková manda učitelka by se někomu politicky moc hodila. Ale jak říkám, to by scenárista musel umět používat mozek a přemýšlet dál a do hloubky, a vědět o svých postavách daleko víc, než je nutné pro panoptikální divadýlko z toho fuj fuj hnusného období totality. Hele, my měli na škole tři kované soudruhy, a jeden byl skvělý češtinář a mnohé mne naučil, ta druhá byla docela přísná, ale spravedlivá, když jsme nehaněli veřejně systém, a ta třetí sice byla mstivá, ale tak nějak na vlastním, malém písečku obsahujícím maximálně dva žáky celé školy, kteří jí navíc provokativně říkali paní učitelko, místo soudružko. U filmu se dokonce nudila i má manželka, která Hřebejkoviny docela může a k novým českým filmům má velmi, až někdy nezdravě tolerantní postoj. I když filmům - tohle byla regulérní slovenská televizní inscenace roztahaná na mnoho nudných a plochých minut. Během promítání jsem si vzpomněl, jak mne syn varoval, že tam bude asi hřebejkovský a jarchovský inťošsský humor. Byl tam. Inťošské vtipy, které v celém, spíše poloprázdném kině (v den premiéry!) pobavily akorát tu mladičkou dívku s brýlemi, co seděla za mnou. Jinak film začal docela dobře - prolínání dvou děj v jedné třídě, odhalování tajemství, co se stalo, ale odhalení přišlo příliš brzy a bylo takové... pitomoučké. Pak už jen sledujeme cimrmanské defilé postav, jež každá oddeklamuje svoje a jde si sednout, bez chuti, bez zápachu, bez napětí, bez větších vrcholů. Citové vydírání diváka přes dítě působí jak pěst na oko. Psychologicky zcela nezvládnuté, motivace postav nevysvětlené nebo nedovysvětlené, o paní učitelce vlastně nevíme vůbec nic, jen to, co tvrdí ona. Někteří rodiče určitě víc klouzali na hraně, kdy se nechtěli nechat vydírat a učitelku nemuseli, ale zas mysleli na své děti. Ti však žel nedostali slovo. Mno, už vidím ten slet intelektuálních mudrců, co v tom budou hledat paralely, symboliku a jinotaje. Přitom je to jen blbý. (21.07.2016)

Jedna učitelská pizda, patřičně hormonálně neustálená a ovulací nezatížená, klade pastičky na žáky, jejich rodiče a přátele školy, načež Hřebejk se o ní jal natočit film. Povrchně instalovaný a jalový. Režisér je sto let veleben za pelešení v Pelíšcích, tudíž by u něj prošlo do kino distribuce i souložení mravence s krticí, ovšem tohle bylo tak specificky opruzené, až by z toho byl (možná) delikátní televizní film pro čétédvojku. V kině bych z toho ejakulátu opravdu slast nezažíval. Ano, bolševická úča je strašně, strašlivě a nejstrašlivěji zlá, až šíří plague a od Plagy má varování. Je vdovou a chotěm nemohl být nikdo jiný než voják z povolání. Kolem soudružky se všichni krčí, nikdo s ní nic nesvede, až z rodičovského davu jednoho dne vystoupí Martin Havelka, který na ni dělá ramena, neb jeho syn zrovna v její třídě neprospívá nejlépe. Celé hašteření, v mnohém nepravděpodobné i nevěrohodné, končí podepsáním petiční stížnosti. Považte vážně míněnou žádost tvůrců a učitelky o jakési "propašování" buchet vzdušnou cestou do Moskvy, kterou by měl obstarat otec šikanované dívky(?). Od té doby jsem se díval na parodii. Film byl nezáživný až běda. V souvislosti s ním si vybavím dvě herecká jména - Zuzana Mauréry coby nenáviděná soudružka a zesnulý Martin Havelka coby otec stavící se radiálně na odpor. V globálu mě film téměř nebavil, nezaujal, nepotřebuji jej ani opětovně vidět. Průměrně natočeno, banálně napsáno Jarchovským, závěr příšerný. 5/10 (11.11.2020)

Za sebe poskládané divadelní sekvence jen stěží fungují jako filmový celek. Poměrně slibnou první půlku potápí zbytek filmu, který vysublimuje kamsi do karikovaného prázdna, sestávajícího ze strojených dialogů. Z dění nemrazí, protože (provedením) nepůsobí věrohodně, byť tematizuje existující problémy. Hřebejk zbytečně příliš času věnuje omílání manipulátorských technik učitelky a příliš málo systémové podstatě a průběhu střetu, takže rozuzlení děje jen tak v mžiku proběhne okolo diváka. Absence teatrálně kategorických hrdinů ale potěšila a některé anekdotické sekvence se víc než povedly. (04.08.2016)

Poznal som (tiež na základke) takú učiteľku. Všetci sa jej báli a to nielen žiaci, ale aj učitelia. O X desaťročí neskôr dokázala, že karma neexistuje, keď namiesto toho, aby bola vzatá na zodpovednosť za svoje šikanujúce činy, jej na danej škole udelili vysokopostavené, renomované miesto. Takže pre mňa tento film nebol dráma, ale horor. Trochu ako 12 rozhnevaných mužov: jeden zásadný konflikt, jedna miestnosť a skupina dospelých. Všetci majú rovnaký názor a nechce sa im ho riešiť. Chcú si vypiť kávu a ísť domov. Postupne sú ale vyprovokovaní (jednotlivcom) k zaujímavej debate, ktorá tne čoraz bolestivejšie do živého a vinou ktorej na špinavú hladinu postupne vyplávajú odporné tajomstvá. Paradoxne, akonáhle Učiteľka začne byť „filmovejšia“ (flashbacky), tak síce scenár začne dávať väčšiu logiku (pochopíte motivácii postáv, u ktorých ste predtým mali hokej), ale scény z triedy boli predsa len pôsobivejšie. Mauréry dokonale stelesnila príšernú osobu, ktorá úspešne pláva naprieč režimami a v každom je úspešná. Bolo mi z tohto filmu smutno a zle a vôbec som ho nechcel pozerať, pretože viem, že podobným sviniam sa vždy darí. (02.03.2017)

Jsem moc rád, že tu kvalitu Honza Hřebejk v sobě pořád má. Tím pádem ale nechápu, proč je ona kvalita v jeho posledních filmech jak na trní. Jednou se dočkám nečekaně dobrého filmu, podruhé mám pocit, jak kdybych koukal na film někoho úplně jiného. Přitom režie je stejná a scénář s Petrem Jarchovským vlastně taky. Nicméně přestanu už zoufat, protože bych se tu moc rád rozplynul nad tím, jak dobrý nápad Honza měl, když se rozhodl svůj film Učitelka natočit převážně se slovenskými herci. Zuzana Mauréry svojí učitelku hrála naprosto dokonale odporně a tehdejší doba jí k odpornosti ještě dost přidávala. To Peter Bebjak tu na druhou stranu hraje tak nenápadnou postavičku, ale jakmile Vám promluví o manželce, tak si uvědomíte, že v tu chvíli na plátně vypustil duši. V první půlce jsem si na příběh chviličku zvykal, ale druhá už byla plná tak silných emocí, že ze mě po skončení filmu těžce prchaly ven. Hodně dobrý film. (16.11.2017)