Ničija zemlja
No Man's Land
No Man's Land
Zem nikoho
No Man's Land
No Man's Land
Režie:
Danis TanovićScénář:
Danis TanovićKamera:
Walther Vanden EndeHrají:
Branko Djurič, René Bitorajac, Filip Šovagović, Georges Siatidis, Serge-Henri Valcke, Katrin Cartlidge, Bogdan Diklič, Simon Callow, Primoz Petkovsek (více)Obsahy(1)
Satirický příběh dvou vojáků z nepřátelských táborů se odehrává uprostřed války v Bosně v roce 1993. Bosenský voják Čiki a jeho těžce zraněný druh se octnou se srbským vojákem Ninem v zákopu mezi nepřátelskými liniemi na území nazývaném země nikoho. Padají urážky a výčitky, zdá se, že hádka o to, který národ rozpoutal kruh násilí, nikdy neskončí. Situace žádá řešení. Mohlo by být na dosah ruky: jednotky UNIFOR jsou nablízku a francouzský seržant Marchand se vší silou snaží pomoci. Jenomže není jednoduché obejít předpisy o chování sil pověřených dozorem nad pořádkem. Velitelé nařizují za žádnou cenu se nevměšovat. Zástupci médií trpělivě sledují vývoj patové situace, a zatímco jim jde o událost, Čikimu a Ninovi jde o život. "Srbští, chorvatští a bosenští hrdinové filmu mluví ve skutečnosti stejným jazykem. Jedni mu říkají srbština, druzí chorvatština, třetí bosenština, ale ve skutečnosti si všichni navzájem rozumějí," říká Danis Tanović. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (297)
Velmi pěkný film o nesmyslnosti současných válečných konfliktů, o fanatismu a tvrdohlavosti vojáků na obou stranách, kdy chvíli chápete jednoho, pak druhého a vzápětí ani jednoho, o takzvané mezinárodní pomoci, kdy obyčejní vojáci mají víc rozumu a lidskosti než ti nahoře a s velmi smutným koncem. ()
Slovanské filmy obecně nemusím, což nedává moc smysl, ale Země nikoho předvádí to nejlepší z nich. Ve vší své skromnosti to řekne o válce víc než většina velkých eposů... ()
6 / 10 Tanovičov celovečerný debut bol jedným z tých filmov, ktoré sa nielenže dočkali všeobecne kladných reakcií či už od odbornej kritiky alebo širokej verejnosti, no odniesli si aj Oscara, akési symbolické potvrdenie svojej výnimočnosti naprieč národmi a kontinentmi. O to väčšie bolo moje sklamanie, keď som si po jeho dopozeraní len nespokojne odfúkol a pomyslel si: "A čo?" Priznám sa, táto protivojnová satira ma nechala úplne chladného - nerozosmiala ma, neprinútila ma zamyslieť sa, len pomaly preplávala pred mojimi očami a upadla do zabudnutia. ()
Jeden z těch filmů, co vás celou dobu tak jakože hořce baví, aby vás na konci absolutně zničil... Škoda tempa, mohlo to být dokonalé... ()
V každém ohledu mimořádný film, ať už propracovaným, plně funkčním scénářem, pečlivou režií, castingem a předvedenými hereckými výkony. Spolu s Kosminského snímkem Válečníci nejpůsobivější a nejhodnotnější zobrazení bosenského konfliktu. Absurdita války je popsána na tragikomickém a zhola zbytečném střetnutí dvou nepřátelských vojáků mezi frontovou linií vedle odjištěné miny, na níž spočívá tělo třetího, těžce zraněného muže. Přes odlehčený, satirický tón se žádný happyend nekoná...Celkový dojem 95 %. ()
Válka je absurdní věc sama o sobě. S tím snad každý souhlasí. Bosensko-srbský konflikt je jen dalším v řadě a jak všichni víme, tak není zdaleka posledním. Danis Tanovič se rozhodl natočit film o válce bez války. To se mu podařilo, což jen dokumentuje obdržená zlatá soška. Země Nikoho je okořeněna jemným, satirickým humorem, který se k filmu dokonale hodí. Tři vojáci znepřátelených stran, společně trávící čas mezi liniemi. Danis Tanovič svým filmem/scénářem dokonale potvrdil, jak byly jednotky UN zbytečné, také poukázal na obrovskou moc médií. Ve stejném roce o Oskara za nejlepší zahraniční film soutěžila i Amélie a já se musím postavit za Akademiky, IMHO zvolili toho správného. Herecké výkony jsou u všech představitelů na té nejvyšší úrovni. Musí vidět každý správný fanda světa filmu. ()
Zdánlivě malý a nevýznamný film, který však jakoby skrytě disponuje velkou mírou osobitosti jak v námětu, tak jeho zpracování, přirozenosti a skvělých hereckých výkonech mě zcela neznámých tváří. Nejvíce mě zaujali Branko Djuric jako Čiki a také Georges Siatidis coby Marchand alias Charlie Tango. Počáteční sekvence "v mlze" a rozhovory vojáků je výborným a vtipným úvodem k filmu. "Víte, jaký je rozdíl mezi pesimistou a optimistou? Pesimista řekne, že už nemůže být hůř. A optimista řekne: "Ale může." - "Od tý chvíle, co jsme tady, poslouchám tvý vtipy, ale ještě jsem neslyšel, že by se někdo zasmál." :) ()
Natočiť takú vážnu situáciu, v takomto poňatí, to sa musím naozaj pokloniť! Medzinárodný konflikt, ktorý je (bol) tak zložitý ako snáď nijaký iný a doteraz si na ňom mnohí trieskajú hlavy, by si zaslúžil iné, než toto satirické vyjadrenie, ale možno práve to je tým pravým zrkadlom, aké vojny potrebujú. Absurdnosť situácie, ktorá priamo útočí na vojnu samotnú, naberá spád až po strete vojakov v línii nikoho. Tu som sa bál, že to celé zostane len o tom jedinom zákope. Zapojenie Uniforu-u však malo fenomenálny účinok! Na miniaturizovanom priestore lepšie vyjadriť svetovú situáciu v podobnej forme som proste nevidel. Oscar bol teda určite zaslúžený. Aspoň z môjho pohľadu. 95%. ()
Jeden smutný a absurdní příběh z jedné smutné a absurdní války. ()
Zem nikoho je film/miesto, kde sa koncentruje hlupost, nezmyselnost a krutost vojny v tej najzabavnejsej (no predsa mrazivej) podobe. (9/10) ()
Humor i tragika tohto filmu vyplýva zo samotnej podstaty balkánskeho konfliktu, tragédie národov s väčšími či menšími prestávkami roky bojujúcich proti sebe a predsa žijúcich veľmi tesne pri sebe (stačí si prečítať dejiny Juhoslávie). Tentokrát však nejde o zobrazenie konfliktu národov ale o príbeh konkrétnych jednotlivcov. K základnej zápletke sa pridáva neschopnosť OSN a jej pochybných vojsk UNPROFOR, ktoré nemajú právo zásahu, samotní vojaci o ničom nerozhodujú, sú však skvele vybavení. Taktiež hyenizmus novinárov ukázaný jest. O podstatu riešenia konfliktu, či nebodaj pomoc postihnutým sa nezaujíma temer nik. Traja vojaci, vojak OSN a novinárka v príbehu o jednej blbo umiestnenej trhavej rozbuške. Poetika filmu pripomína čechovovský smiech cez slzy. ()
Na psychiku veľmi ťažký film (najmä záver)...ale veľmi dobrý. Naozaj výnimočný zážitok. ()
Válka v bývalé Jugoslávii byla hrozná a lidi od zpravodajství jsou hyeny. Tak to byly první slova, která mě po shlédnutí tohoto úžasného filmu napadly. Po letošních Oscarech jsem spílal akademii za to co provedla, ale teď už vím proč. Zatímco Amélie se mi napodruhé už "jen" líbila, tak tento film mě s jistotou sebere i napodruhé a napotřetí, atd. Fámozní skloubení humoru a dramatu v neuvěřitelně lidském podání bere dech. Bravo tvůrcům za skvělý scénář, nesmírně sympatické obsazení, za skvělou hudbu(i když jí je pomálu). Tady opravdu není co vytknout. Skutečně velmi silný a vyrovnaný film. ()
Příběh dvou vojáků uzavřených v v úzkém pásu země uprostřed frontové linie. Celý film působí, jakoby byl rozdělen do dvou částí. První část je komorním konverzačním dramatem tří mužů uvězněných v zákopu. Jejich hádky o původci konflitku vyznívají spíše směšně a bezvýznamně, protože už vlastně ani nikdo nejspíš neví, proč bojují. Druhá část začíná, když do děje vstoupí jednotky OSN a muži v zákopu se. Zobrazením jejich neochoty pomáhat dostává snímek trochu protizápadní nádech. Novináři, zde vykreslení, působí pouze jako lovci senzací. Jejich honba za příběhem je tak zběsilá, že se neštítí prakticky ničeho, co pak překroutí a použijí, jak se jim to bude hodit nejlépe. Oproti jiným protiválečným filmům zde nejsou zobrazeny hrůzy válečné vřavy a umírající, ale důraz je kladen především na pocit nesmyslnosti a zbytečnosti války plynoucího hlavně ze situací v první části filmu. ()
Ovlivněn motivem na filmovém plakátě a žánrovou škatulkou komedie, která u tohoto filmu na CSFD figuruje hned na prvním místě, jsem čekal v horším případě válečnou taškařici typu "Jak jsem vyhrál válku" a tom lepším satirickou sondu typu "Hlava XXII". Ale nakonec jsme se příliš nezasmál. Země nikoho neservíruje vtipné momenty, alespoň ne tehdy, pokud pod pojmem "vitpné" vidíte klasický situační či konverzační humor. Film vedený povedenou režií Borise Tanoviče kráčí téměř výhradně v satirické rovině, přičemž tato satira je prezentována velmi nenápadně; nic není zextremizováno a nepořádá se hon na absurdní situaci roku. Proto miřte jinam, vy, co čekáte Bosenskou švejkovinu, tohle je zajímavý a filmařsky povedený snímek, který se hořce pousmívá nad příčinami a množstvím nesmyslných vyústění válečných konfliktů, u kterého trochu zamrzí, že nepřínáší ani hutné emoce, ani žádné myšlenky. ()
Aktuální tragikomedie o válce v Jugoslávii nás zavede do jednoho příkopu na uzemí nikoho. Zde se setkávají postavy mezinárodního obsazení: bosňan, srb, francouz za "šmouly" z UMPROFOR a angličanka z médií. Snaží se zachránit vojáka ležícího na mině. Nic nevyřeší a zase se rozejdou. - Velice zdařilý začátek filmografie Danise Tanovice předvádí balkanský kotel v praxi. Na počátku si myslíte, že sledujete válečný film, který se uprostřed změní v komedii, nakonci však zbývá jen velice smutný příběh o marnosti lidského snažení. - Proč tedy nedávám pět hvězdiček? Mám pocit, že mi na tomhle filmu něco vadí: snad, že se cítím lehce a nenápadně manipulována, snad mi příjde příběh příliš vypočítán na efekt. ()
Najlepší zahraničný film roku 2002. Dráma s prvkami čierneho humoru rozpráva príbeh srbského a bosnianskeho vojaka, ktorí sa dostali do situácie v ktorej sa snažia aspoň chvíľu jeden druhého nezabiť. Do toho zasiahne dotieravá televízia a UNPROFOR /šmolkovia ako ich volajú/, ktorí vlastne nič zásadné riešiť nemôže. Film je nakoniec plný absurdných i komických situácií, hoci od začiatku cítiť, že to neskončí dobre, pretože nevraživosť je príliš veľká. Vynikajúce dialógy skvelo doplňujú už aj tak celkom dusnú atmosféru. Nezmyselné /ale vtipné/ hádky o tom kto začal vojnu, prečo môžem to a to a ty nie /odpoveď: "Zač što ja mam pušku a ty ne."/ trošku pripomenie dialógy od Leoneho /Dobrý,zlý a škaredý/, debaty o tom, že sa netreba predstavovať /"Keď sa nabudúce stretneme, bude to len cez hľadáčik pušky"/ a kopa ďalších skvelých dialógov a scén s kvalitnými hereckými výkonmi. Niet dôvod prečo by som tomuto filmu nemohol dať s čistým svedomím plný počet. Odporúčam titulky, v originálnom znení tie hlášky vyznejú lepšie. 90%. ()
Perfektní válečný film. Nejvíce oceňuji objektivitu režiéra. Válka je prostě pakárna. ()
Docela vydařený příběh, na který jsem ovšem hodně rychle zapomněl a teď tak po 3-4 měsících si už ani nevybavuji, co se tam všechno odehrálo a jak to skončilo. A to je špatné. Jasně to ukazuje, že film mě nijak víc neoslovil. Film vypráví příběh o tom, jak se znepřátelení vojáci dvou stran (Srbsko-Bosna) střetnou tváří v tvář na válečném území, v zákopu. Následuje spousta komických i napínavých scének, škoda jen že už nevím jakých. 60% ()
Další z řady úžasných filmů, jež poukazují na nesmyslnost války, zejména pak občanské. Svým způsobem staví tento počin zrcadlo i OSN a jejím mírovým jednotkám. Závěr snímku, resp. pasáž s pyrotechnikem měla vskutku sílu. ()