Režie:
Danny BoyleScénář:
Aaron SorkinKamera:
Alwin H. KüchlerHudba:
Daniel PembertonHrají:
Michael Fassbender, Kate Winslet, Seth Rogen, Katherine Waterston, Jeff Daniels, Michael Stuhlbarg, Perla Haney-Jardine, Ripley Sobo, Makenzie Moss (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Film se odehrává během vyhrocených momentů před zahájením klíčových Jobsových prezentací, které měnily dějiny, a to nejen počítačové. Poprvé Jobse potkáváme v polovině osmdesátých let, kdy na trh uvedl Macintosh. Od prvních minut utvrzuje diváky v tom, že legendy o jeho asociálnosti a nesnesitelnosti nelhaly. Je to monstrum, které šikanuje své podřízené za neplnění nesplnitelných příkazů, ponižuje matku (Katherine Waterston) své dcery, jejíž otcovství přes soudní rozhodnutí neuznává, do krve se hádá se svou pravou rukou Joannou Hoffmanovou (Kate Winslet), dokud nedosáhne svého. S ubíhajícími minutami se však z jednorozměrného psychopata stává mnohovrstevná osobnost, kterou budou diváci chápat, obdivovat, ale samozřejmě také nenávidět. Asi jako každou výjimečnou lidskou bytost, která viděla o kus dál, než všichni ostatní. (Cinemart)
(více)Videa (18)
Recenze (602)
Luxusne vysústružený biják pre pozorných a problematiky znalých divákov. Premyslená voľba momentov z divácky atraktívneho zákulisia Jobsovho fungovania, komplexne pokrývajúca jeho osobnosť v pracovnom i rodinnom živote. Excelentnými dialógmi nabité do prasknutia, miestami tak sofistikovane zostrihanými, že sa na prvé zhliadnutie všetky informácie ani nedajú pobrať. A každá z nich je pre výsledný zážitok sakra dôležitá. Opätovnými zhliadnutiami bude preto kompexnosť filmu stúpať, čo sa v súčasnej kinematografii deje raz za dekádu. Fassbender nenápadne geniálny. ()
Bez ohledu na osobní názor (kterým možná ani nedisponuji) nefunguje nový Jobs zcela hladce jako film. Záměrný výběr několika zákulisních prezentací a jejich následné zhuštění s osobním životem překvapivě drží pohromadě, ba naopak i relativně pohltí a vzbuzuje napětí, ale konečný efekt je zanedbatelný. Jako letmý pohled do života a práce jedné velké osoby proč ne, jenže coby dramaturgicky dobře postavený příběh ani náhodou, The Social Network je pořád o dvě třídy výš. ()
Problém bude asi v tom, že jsem počítal s tim, že to bude lepší než jOBS s Kutcherem, ale vidím že ne.. Možná kdybych si tohle pustil dřív než tu druhou verzi, možná by se mi to líbilo, leč tu story už jsem znal a nic z toho mě tak nějak na podruhý sledovat nebavilo. I když mi přišlo, že tohle má daleko lepší obsazení, tak mě to prostě nechytlo. ()
Tomuto dílu se opravdu nedá říkat životopisný snímek. Z života Steva Jobse je tam totiž naprosté minimum. Jestli bylo cílem filmu ukázat jen to, jaký to byl strašný člověk, tak gratuluju - na to ale stačila hodinka maximálně. Jinak opravdu velká nuda. Celý film se odehrával ve stylu: představení výrobku, hádka s dcerou a její matkou, hádka se Stevem Wozniakem, hádka s tím chlápkem co dělal ředitele Pepsi a do toho tam ještě běhá Kate Winsletová s příšerným polským přízvukem. A takhle to jde opakovaně celý film. Nic dalšího se tam neděje. Pokud někdo o Jobsovi nic moc neví, tak mu celý film nebude dávat smysl. Herecké výkony navíc taky nulové (to ten Ashton Kutcher byl o 100% lepší) a snaha vybrat (nebo přestylizovat) Fassbendera, aby byl Jobsovi alespoň zdánlivě podobný taktéž nulová. Za mě je to teda propadák. 2* ()
Boyle příjemně utlumený a jdoucí plně na ruku Sorkinovi. Výsledkem je hezká divadelní inscenace, která dokáže ve vrcholných momentech strhnout a neselhává ani po stránce konstrukce. Sorkin uklouznul jen při přílišném topení se v technických žvástech a při dekonstrukci titulní postavy, která se na základě jeho scénáře dá bohužel definovat jednou, maximálně dvěma větami. Což je prostě škoda. UPDATE: Zraje to, napodruhé výrazně lepší a má to vrstvy. ()
Galerie (69)
Zajímavosti (24)
- Pre režiséra Dannyho Boylea je film o Steveovi Jobsovi prvou snímkou, ktorú nenatočil s kameramanom Anthonym Dod Mantleom. Pretrhli tak 14 rokov dlhú spoluprácu. (classic)
- Scenárista Aaron Sorkin se prý nikdy nesetkal se Steve Jobsem, ale prý s ním mluvil třikrát po telefonu. (BloodMax)
- Steve Jobs ve skutečnosti za svého života navázal kontakt se scenáristou tohoto snímku, Aaronem Sorkinem, a sice v únoru roku 2005, kdy se na něj obrátil s žádostí o pomoc při napsání textu k dnes už slavnému projevu na Stanfordské univerzitě k ukočení akademického roku. Sorkin mu pomoc přislíbil, ale v dubnu pořád ještě nejevil známky toho, že by na něm skutečně začal pracovat. Když se mu Jobs konečně v červnu dovolal, nedostalo se mu stále žádné konkrétní odpovědi, a proto během jednoho večera napsal svůj proslov sám. Byl o hodně prostší a osobnější, než původně plánoval. Vylíčil v něm tři příběhy ze svého života, které považoval za důležité. (JendaT)
Reklama