Wolf Hall

Adaptace lepší předlohy, protože tam kde se Mantelová mnohdy grafomansky utápí v popisech, rozvláčných větách a tlachání, tam jde Straughanův scénář rovnou po zlatonosné žíle v jejím díle. A ona tam je, ne že ne. Každopádně stejně jako o předloze platí, že se nikdo nepředstavuje a nic se nevysvětluje. Více nepřístupnou historickou látku "pro davy", aby jeden pohledal. Zjistěte si sami co obnášelo to či ono postavení za povinnosti a jaká (bez)moc vychází z toho kterého titulu. Zatímco "cévéčka" hlavních aktérů a ty zásadní události kolem nich jsou dobře známy i v našich luzích a hájích, tak procesí desítek šlechticů "z Kdečeho" již představuje pro našince problém. Rozhodně nestačí všeobecný obrázek získaný na základě Wikipedie. A ač zdánlivě o tom samém co nedávní Tudorovci, tak výsledek nemohl být rozdílnější. Jde o učebnicové naplnění rčení "Když dva dělají totéž, není to totéž". Ty dva přístupy/seriály si v ničem nekonkurují; pokud vůbec něco, tak se naopak v lecčems doplňují. Ostatně tady ta doba, události, postavy a zákulisní kutí piklů hrají v zásadě až druhé housle, jelikož vše je tu za všech okolností poplatné pouze a jen Cromwellovi v kariérním, duchovním i osobním životě. A pokud Cromwella nepovažujete za jednu z nejvýraznějších politických osobností (nejen) britské historie, tak není důvodu, proč tuto zdařilou (a záměrně u-t-a-h-a-n-o-u; s tím je třeba počítat) a kontroverzní (Cromwell bývá standardně ztvárňován jako charismatický státník, tady je spíše šedou kancelářskou krysou, které se nikdy tak úplně nedostaneme na kobylku) vůbec začít sledovat. (01.03.2015)

Anglické dějiny toho mohou nabídnout k zfilmování tolik, že by si člověk nevybral, leč nenasytný plný pytel psychopata Jindřicha VIII. z nějakého záhadného důvodu spoustu tvůrců neustále fascinuje a točí o něm filmy a seriály jak na běžícím páse. V tomto případě zde rozdíly ale přece jen jsou. Tam, kde Tudorovci leštili pozlátko, lechtali dvorní dámy v rozkroku, ochotně ukazovali jejich nalité cecky a provedli diváka každým malicherným větříčkem, který Jindrovi ofoukl varlátka, tam Wolf Hall nabízí střídmý pohled z druhé strany, kdy je samotný král jen okrajová postava rozdávající příkazy a veškerá pozornost je věnována šedé eminenci a stínovému vládci loutek, Cromwellovi, který je musí pomocí všech sil realizovat. Je to utahané, pomalé, konverzační, absolutně nenahé, nekrvavé a přesto mě to z nějakého důvodu bavilo, ačkoliv jsem hlavní zápletky i jejich rozuzlení znal předem. Mírný problém vidím v tom, že z Cromvella se za vydatné pomoci vzhledu Rylance a jeho psích očiček dělá obdivuhodná postava s dobrým srdcem, ačkoliv historie tak jednoznačně nevypovídá. Jestli prvních šest dílů byl zároveň konec seriálu, pak ho považuju za ztrátu času, protože to nejzajímavější z hlediska příběhu hlavní postavy by se mělo udávat přesně ve chvíli, kdy skončil poslední díl této série. 70% (13.02.2016)

BBC opět vytáhla ony vděčné postavy britské historie a vymalovala nám je v tak pěkných barvách, že se obávám mít tu čest a potkat pány skutečně, bylo by to trpké zklamání. Už dávno jsem zvyklá, že si se mnou BBC pohrává, ona to umí. Předem varuji - je to pomalé, velmi pomalé! Zrady, lásky, vášně, pletichy dostanete jen ve velmi střízlivém balení. Já se svou oblibou v pomalých nebombastických vyprávěních si však v tomto případě na tempo stěžovat nemůžu. Wolf Hall má neoriginální příběh, ale vsadil si na kvalitní herecké obsazení. Mark Rylance sice není na obrazovkách příliš profláklou tváří, ale pokud se zajímáte o divadlo a toto jméno vám nic neříká, někde se stala chyba (v dalších komentářích jsem se tady dočetla názor, že " Pro Rylance se Cromwell stal pravděpodobně životní rolí", a i přesto jak moc se mi jeho Cromwell líbil, mám pocit, že tohle tvrzení příliš podceňuje jeho herecké schopnosti i mnohé dosavadní výkony). Obvykle bývám fascinována tím co a jak říká, tady mě ohromil tím, že mlčel. Cromwellovo tiché a rozvážné vystupování přitahuje a znepokojuje zároveň. Zdá se být sympatickým hrdinou tohoto příběhu, ale kdo ví, co se v tom tichém muži opravdu skrývá. Ani ostatní herci nezklamali, zvláště Anton Lesser. Z jeho Thomase Mora mě místy mrazilo. Nevím, jestli si dovedl získat sympatie diváka, určitě si ale získal jeho respekt. Společné scény Cromwella s Morem pro mě byly vrcholem téhle miniserie. Ta uběhla příliš rychle, nato jak byla pomalá. Už dávno jsem to vzdala, ještě ráda nechám BBC ať si se mnou dál pohrává a budu doufat, že jsem Cromwella v tomto podání neviděla naposledy. (28.02.2015)

Šestidílné drama z doby vlády Jindřicha VIII. o vzestupu a pádu Anny Boleynové. V hlavní roli sledujeme Marka Rylance coby Thomase Cromwela a jeho cestu z pozice pravé ruky nenáviděného kardinála Wolseyho na pozici pravé ruky samotného krále. Celé je to komorní a konverzační, nesnaží se nijak diváka šokovat, takže nečekejte, žádné nahé lesbické scény, akci ani bitevní vřavu nebo brutální krvavé mučení. Nicméně právě v tom je síla Wolf Hallu a dvorské intriky tak mohou vyniknout v celé své kráse. Každá epizoda vtáhne a po celou hodinu drží pozornost. (19.06.2016)

Jak to všechno bylo s Kateřinou, Annou a Jindrou, dnes podle Cromwella, jehož život mi přijde nanejvýš zajímavý, byť v jeho kůži bych být nechtěla. Nová série se tváří nenápadně, stejně jako tento velikán, loutkař a nanejvýš schopný politik. Herecké obsazení je jako třešnička na dortu ze samých dobrých věcí (ale nejedná se o dort pejska a kočičky). (23.02.2016)