Jason Bourne

Není to vyloženě návrat k Bourn(e)ovým kořenům, je to spíš jejich nový výhonek, který naštěstí není tak obyčejný, jak se o něm bohužel povídá. Bourne je tady v zajímavé roli nedobrovolné loutky, za jejíž provázky tahají chvíli ti, chvíli oni, jak se to komu zrovna hodí, a jsem rád, že o něm ještě bylo co vyprávět a hlavně že to zase vypráví Paul Greengrass. Díky němu a samozřejmě díky Mattu Damonovi se totiž v kinech opět dějí úžasné věci - třeba ta londýnská sledovačka nebo závěrečná automobilová honička (lepší už letos na velkém plátně nejspíš neuvidím).___P.S. Bourneův odkaz, který byl zbytečný už před čtyřmi lety, se teď jeví jako ještě zbytečnější.___P.P.S. Nezklamala bohužel ani Kateřina Hámová a její titulky tradičně plné chyb. Třeba když jedna postava říká "Všechno na stůl...", ale v titulcích čteme "Všechno je na stole." Nebo když počítačový příkaz "Run" podle titulků neznamená "spustit" program, nýbrž "projíždět". (06.08.2016)

Pokračování, kterému jsem se bránil a dost dlouho si přál, aby nikdy nevzniklo, protože původní trilogie funguje jako dokonalý akčně-špionský diamant, který nemá cenu dál brousit. A jak už ukázal Odkaz, pokračovat odjinud není nejlepší nápad. Přesto jsme tady a podle očekávání v něčem, co Greengrassovy předchozí příspěvky připomíná tak moc, že se jedná snad až o citaci. Mýtus vidím v konkrétních scénách či zvratech, zápletka zase parafrázuje Ultimátum a než si do sebe všechny flashbacky a domněnky pořádně sednou, moc lehký pocit jsem neměl, obzvlášť když je jedním z cílů překvapivě mizerný Tommy Lee Jones. V Damonově buldočí tváři to ale pořád je a i když akce tentokrát už trochu vykračuje ze zaběhlých mezí a koketuje s (na dosavadní poměry) překvapivou nerealističností, fyzičnost a nekompromisnost mi pořád zvedá adrenalin tak strašně nahoru, že mi vydržel celou cestu z kina domů. V kombinaci s návratem Nicky, nečitelnou Heather a nenapodobitelnou atmosférou se sice opravdu jedná o zbytečné rozrývání dořešeného, ale osobní podzápletka nakonec účel plní na jedničku. 75% (28.07.2016)

Nicky Parsons (Julia Stiles) hackne z Reykjavíku servery CIA a podaří se jí na flashdisk stáhnout soubory o všech tajných operacích, které chce zpřístupnit veřejnosti. Nicky objeví nové informace a kontaktuje Jasona (Matt Damon), který se právě nachází v Athénách, ale Robert Dewey (Tommy Lee Jones) tohle nemůže nechat bez povšimnutí a posílá proti nim zabijáka (Vincent Cassel)... Alicia Vikander (Heather Lee) hraje nejednoznačnou postavu, protože divák do poslední chvíle netuší její pravé úmysly. Finální automobilová honička po Las Vegas sice popírala fyzikální zákony, ale bylo na co koukat. V závěrených titulcích opět nechybí nová verze známé písničky Extreme Ways od Mobyho. HODNOCENÍ 70% (04.09.2016)

Snowdenovský téma napojení špionážních služeb na social media subjekty rozhodně fajn. Zvlášť v době, kdy se provaluje, že korporát jako Apple s vládníma složkama pravidelně a rád úzce spolupracuje. Potěší i upgrade, kdy se stará garda sázející na vraždící stroje nahrazuje mladou, jejíž ambice stojí na znalosti technologií. Silně blbé je jen to, že jsou tyhle motivy rozhozeny do příběhu Jasona Bourna, který aby se vrátil, musel najednou dostat otce napojeného na CIA komplot a co hůř, ke zjištění došel zrovna ve chvíli, kdy na klíčových pozicích sedí lidé, kteří - světe div se - mají ve všem prsty. Nablblost centrální linky se Greengrass snaží utopit pod tunou akce. Místy už se ale dostává na hranu diváckého semletí a apatie, protože akce je bayovsky dlouhá a na rozdíl od předchozích filmů už nenabídne jedinou novinku v kontaktních, ani dalších sekvencích. Určitou prázdnotu ohledně Bournovy motivace vrátit se potvrzuje finální verbální střet, který skončí cca po minutě a v podstatě v něm jde jen o to, kdo chytí kulku do hrudi. 6+/10, předně proto, že v orchestraci davových scén je Greengrass vysloveně fascinující. (28.07.2016)

Rozhodně je to důstojnější pokračování než Odkaz, přičemž nad zbytečností by se dalo bazírovat. Návaznost tam je, přiběhově je to v pořádku, ale nejsem si jistý, jestli jakýkoliv Bourneovy trampoty někoho po deseti letech zajímají. Formálně je všecko OK, linie celé série je kompletně dodržena, bohužel po takové době je to spíš sorta přebytečného konzumu. Nebolelo to ani náhodou, ale kdyby to nevzniklo, ani pes by po tom neštěkl. 70% (07.11.2016)